(18.30 hodin)
(pokračuje Novotný)
Pokud je daněna jako kterýkoliv jiný podnik, zřejmě není tak nezbytnou veřejnou službou.
Za šesté. Restrukturalizace České televize, strana 31. Oddíl restrukturalizace je skutečným obrazem toho, co opravdu ČT je. V úvodu kapitoly je dlouhý popis historie, stavu a situací, kdo co předložil, kolikrát kdo na co upozorňoval, co bylo zrušeno, neučiněno, avšak byla o tom přednesena zpráva, aby výsledkem bylo nic. Tuto cestu od Balvína přes Klimeše k Janečkovi končí současný ředitel Janeček tím, že transformuje transformaci, viz strana 1, poslední odstavec.
Výsledkem detailních analýz jednotlivých projektů byla transformace programu restrukturalizace v program změn, zvýšení výnosů a snížení nákladů. K čemu tedy dochází? Ze třinácti dílčích projektů je jich pět přejmenováno a osm zrušeno. Tři jsou pozastaveny. Zůstávají například tyto projekty: dříve optimalizace nákupu, nyní analýza stavu dodavatelů České televize, nebo například projekt oběh dokladů či změna metodiky účtování. Jakkoli se zdají názvy takzvaných projektů vědecké, odborné a nějakou důležitou činnost ukrývající, nejde o nic jiného než o nalezení nejvýhodnějších dodavatelů pro podnik, zabezpečení řádného oběhu faktur, uzavírání smluv či evidence pošty nebo řádné účtování. Je alarmující, že na takové banality si Česká televize sama navrhuje termíny uskutečnění od jednoho roku do dvou let. Pokud by kterýkoliv podnik v této zemi nepracoval s pro něj nejvýhodnějšími dodavateli, neměl zabezpečený oběh dokladů, fakturaci smluv a evidenci pošty nebo neúčtoval řádně atd., už by dávno za a) zkrachoval, za b) jeho management by čelil vážným potížím. Nikoli tak Česká televize, která si naopak dává termín roky na uvedení těchto banalit v soulad alespoň s normálem. Česká televize se chová jako ministerstvo televizního vysílání, neboť takovéto chování je daňový poplatník zvyklý očekávat na ministerstvu čehokoli, ale nikoli podniku, který přece jen něco produkuje.
Nyní na závěr. České televizi je nutné začít ihned měnit statut tak, aby začala fungovat jako kterýkoli jiný standardní podnik při zachování veřejné služby a všech závazků České republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Novotnému. Ptám se, zda se někdo další hlásí do všeobecné rozpravy. Paní poslankyně Fischerová má slovo.
Poslankyně Taťána Fischerová: Já jsem nechtěla vystupovat, ale vzhledem k vystoupení kolegy Zbyňka Novotného se přece jen odvážím, ale slibuji, mám skutečně jen jednu stránku, nebudu vás dlouho zdržovat.
Paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, Výroční zpráva o hospodaření České televize za rok 2003 je přesným obrazem situace tohoto média. Vypovídá o tom, že se povedlo šetřit, ovšem toto šetření jde již do podstaty smyslu existence média veřejné služby a je třeba se ptát, jak dlouho lze ještě tímto úsporným způsobem předstírat naplňování plnohodnotného poslání České televize. Výroba dokumentů, dramatické tvorby, dětských pořadů atd. dlouhodobě stále klesá. Tím se televize dostává do bludného kruhu, ve kterém stoupá počet repríz a klesá sledovanost.
Ve všech oborech lidské činnosti platí, že kvalita obvykle něco stojí a že šetření na nepravém místě se obrací ve svůj opak.
V kapitole číslo 5, Výhled na následující období, je možnost srovnání poklesu výdajů na výrobu. V roce 2003 byla na výrobu určena 1,2 miliardy Kč, ale v roce 2004 na výrobu zůstalo 917 milionů Kč. I když podle aktuální zprávy z České televize pro rok 2005 objem prostředků na výrobu a nákupy stoupl, stále i podle úsporného rozpočtu schází minimálně 150 milionů Kč. Proto je třeba vzít vážně varování Rady České televize, že "v případě nezvýšení koncesionářských poplatků bude vedení České televize nuceno výrazně změnit vysílání".
Pokračuje situace, kdy do hospodaření nejsou zapojovány odpisy a nejsou zahajovány investice. Tato situace už trvá několik let, a je tedy zřejmé, že televize žije stále více, podobně jako rozhlas, z podstaty. Zůstává také otázka, kde budou zdroje potřebné pro přechod na digitální vysílání.
Ze zprávy vyplývá, že vedení České televize v průběhu roku 2003 reagovalo na zhoršující se výsledky hospodaření a podařilo se mu zabránit mnohem většímu propadu. Překvapení je stále spojeno s klesajícím výnosem z reklamy, kdy přes výrazné zlepšení sledovanosti došlo k jeho dalšímu poklesu. Například v hlavním vysílacím čase stoupla sledovanost na 25,5 %, ale i v celodenním vysílacím čase je sledovanost mírně vyšší, asi 22 %. Ve zprávě se uvádí, že jednou z příčin je nadhodnocení výnosů a druhou příčinou je situace na reklamním trhu.
S otázkou stagnace výše televizního poplatku souvisí také nové povinnosti, které byly České televizi uloženy zákonem, poslední novelizací, § 3 odst. 1 - podtitulkování pořadů pro neslyšící a regionální vysílání, a § 12 odst. 4 - podíl regionálních studií na vysílání. Chci tedy upozornit na to, že pokud přidáváme zákonné povinnosti, musíme také umožnit, aby je televize mohla plnit. Ze zprávy vyplývá, že žádné rezervy již nemá. Tomuto tématu se ale jistě budeme věnovat při projednávání novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Pokud se nemýlím, přihlásil se pan zpravodaj, a poté dám slovo panu poslanci Vymětalovi.
Poslanec Petr Bratský: Já jen velice krátce. Chtěl bych doplnit informaci kolegy Novotného o jednu věc, že když jsme na výboru projednávali tuto zprávu, upozornil jsem na několik chybiček v ekonomických tabulkách, které byly poměrně důležité, a v podstatě jsem dostal slib, že se věci napraví a že se dozvím, jak to s těmi čísly je. Do této chvíle jsem se to nedozvěděl. Přesto budu navrhovat usnesení, které navrhl výbor.
Snad pro informaci pro vás, která je myslím dost důležitá. Chci říci, že pan generální ředitel slibuje uspořádat seminář o hospodaření v České televizi. Pro vás, kteří mají velký zájem na tom, zjistit nejen jaká byla ekonomická situace v roce 2003, ale i jaká je současná situace, bude jistě dobré, když budete sledovat zprávy z našeho výboru a dohodu předsedy výboru s generálním ředitelem. Kdo bude mít zájem, může se tohoto semináře zúčastnit.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, uvědomuji si, že projednáváme zprávu za rok 2003. Já už jsem zde hovořil v jiné souvislosti o tom, jak hospodaří Česká televize, a měl jsem tady velmi vážné výhrady k tomu, že Česká televize poskytuje peníze mimo svůj předmět činnosti. Já rozumím tomu, co říkala paní kolegyně Fischerová - i když mě teď neposlouchá - jak je to těžké, že je tak málo peněz na českou tvorbu nových programů, kolik chybí milionů, ale přitom nic nebrání České televizi, aby poskytovala ročně 1,5 milionu na nejzákladnější chod sekretariátu nadace Člověk v tísni, což samozřejmě žádnou produkcí uměleckou, zpravodajskou ani publicistickou není. Těžko já mohu hlasovat pro takovéto hospodaření v roce 2003, poněvadž toto se normálně a běžně dělo. Já už jsem dostal informaci od generálního ředitele České televize i od předsedy Rady České televize, že právě z toho důvodu, že tato smlouva nebyla v souladu ani se zákonem o České televizi, už Česká televize tuto smlouvu vypověděla a připravuje novou smlouvu tak, aby odpovídala kodexu, který jsme ve Sněmovně schválili, což je správné. To se ale teprve dít bude, mluvíme o roce 2003.
V této souvislosti mi dovolte, abych řekl ještě jednu poznámku. Přečetl bych úryvek z dopisu předsedy Rady České televize Ing. Mrzeny. Je to ze září 2004, takže to není tak dávno. Píše tam, že není v pravomoci rady kontrolovat celou činnost České televize včetně obchodních, sponzorských či podobných vztahů.
***