(15.00 hodin)
(pokračuje Skopal)
Takže mrzí mě ještě jednou, že tady není předseda, protože je to jedna věc, na kterou jsem se ho chtěl zeptat. Samozřejmě byly by i další záležitosti, které jsou zde nejasné, a myslím si, že bude potřebné přijmout určitá usnesení, abychom dostali jasné vysvětlení k tomu, jak digitalizace bude postupovat a jak dalece rada uvažuje o udělení licencí, překlopení analogových licencí na digitální licence, i když v současné době v podstatě je, že je právo na vysílání, a ne jestli je to analogové, nebo digitální. A jsou další otázky, které je potřeba zodpovědět.
Proto si myslím, že je potřeba zprávu zamítnout, popřípadě ji vrátit k dopracování, tak abychom se k ní mohli vrátit buď zde, nebo ve stálé komisi pro sdělovací prostředky. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Do rozpravy se hlásí paní poslankyně Levá.
Poslankyně Ivana Levá: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, předseda rady se nedostavil, nicméně nepovažuji se za někoho, kdo by měl hájit radu v její nepřítomnosti. Přesto mi dovolte, abych upozornila na něco, co tu dosud nebylo řečeno.
V naší republice už běží zkušební vysílání digitální, nicméně se dosud nepodařilo ministru nebo nestačilo Ministerstvo informatiky zpracovat zákon. Tedy neexistuje zákon pro digitální vysílání. Tudíž je použit zákon, který dosud platí, a to je zákon č. 231, o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Český telekomunikační úřad sestavil ze zbytku kmitočtů tři multiplexy, a jakmile sestaví, musí je také nabídnout, oznámit, že je tady volná kapacita pro vysílání. Jakmile tohle udělal Český telekomunikační úřad, přihlásili se provozovatelé a Český telekomunikační úřad tři multiplexy přidělil Radiokomunikacím, Telecomu a Czech digital group. A tady začíná celá ta odysea.
Státní zástupkyně, která prošetřovala stížnost na Český telekomunikační úřad nebo na jeho postup, tak také posuzovala tuto stížnost zřejmě z hlediska stávajícího mediálního zákona a došla k závěru, že nebyla učiněna chyba. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tedy tvrdí, že vše běží podle stávajícího zákona, a ten radě ukládá v případě volných kmitočtů vyhlásit licenční řízení. Jestliže byly sestaveny tři multiplexy, vznikl prostor pro 12 kanálů. V případě vzniku veřejnoprávního multiplexu - o tom budeme jednat příští týden - zbývá ještě nejméně osm televizních programů, rozhlasové programy lze tam umístit, elektronické průvodce a další služby.
Rada začala konat, vyhlásila licenční řízení, a spor se rozhořel. Stávající vysílatelé s licencí na celoplošné analogové vysílání se cítí ohroženi. Já se jim ani nedivím. Multiplexy zatím nepokrývají republiku a v případě, že by se nedostali do multiplexu A, tak v béčku a céčku by měli velké ztráty. V případě překlopení jejich licence do digitálního vysílání by ztratila Nova i Prima sledovanost, tedy i tržby, a ty zabezpečují jejich chod. Při postupu rady jim tedy hrozí nutnost zažádat si o další licence. A vzhledem k tomu, že oni budou vracet, nebo možná že budou vracet, mají licenci pro analogové vysílání až do roku 2017 či 2018, takže s nimi bude muset být udělána nějaká dohoda, aby analogové vysílání vypnuli, tak si myslím, že jejich požadavku mělo být účinněji nasloucháno.
Chápu i část členů rady, která cítí tlak velkého množství žadatelů o licenci a je ochotna licenci udělit bez nového zákona. Myslím, že ani narychlo sestavená pracovní skupina kolem podvýboru pro mediální legislativu nedokáže novelizovat mediální zákon tak rychle, aby zabránila nevratným krokům. A proto se stálá komise rozhodla požádat Sněmovnu o to, aby k udělování licencí za rok 2007 nemohlo dojít.
Nechám na zvážení vás, jak se rozhodnete. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se přihlásil ministr Vladimír Mlynář. Prosím pana ministra.
Ministr informatiky ČR Vladimír Mlynář: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, hlásím se v reakci na úvodní slova paní poslankyně Levé, která zde naznačila, že - i když to jistě tak nemyslela - za všechno může ministr informatiky, který nepředložil patřičnou legislativu. Já samozřejmě uznávám, že všechno jde dělat lépe, a platí to jistě i o mé práci a o mém úřadu, a samozřejmě bylo možné před dvěma připravit celý speciální zákon o digitalizaci. Já jsem se vědomě rozhodl, že tak neučiním, a tento koncept schválila i vláda ve svém materiálu, neboť jsem vycházel, a vláda mě v tom podpořila, ze základního principu, že není potřeba dělat speciální zákon o digitálním vysílání, že je třeba pouze upravit stávající zákon. Ta filozofie je velmi jednoduchá. Podle mého soudu nemůžeme mít zákon na všechno v České republice, a digitální televizní vysílání je jednou ze služeb telekomunikačního trhu a mělo by býti řízeno pokud možno obecnými pravidly, která platí i pro jinou část telekomunikačního trhu. Vytváření speciálních pravidel pro každou část trhu je podle mého soudu cesta do pekel - a mimochodem, debata a spory, které zažíváme v oblasti televizního vysílání a mediální legislativy, by nás v tomto směru mohla poučit.
Čili říkám ano, vědomě jsem nepřipravil speciální zákon o digitalizaci, protože si myslím, že takový zákon být nemá. Připravili jsme novelu stávajících mediálních zákonů tak, aby mohlo být umožněno pokud možno hladké zahájení digitálního televizního vysílání. Musím říci, že tyto novely byly součástí zákona o elektronických komunikacích, který byl Poslaneckou sněmovnou projednáván. A protože se nepodařilo dojít k žádné názorové většině v Poslanecké sněmovně o řešení tohoto problému, celý tento problém byl ze zákona vědomě Poslaneckou sněmovnou vyjmut.
Bráním se tedy nařčení, že jsem původcem všeho špatného v této oblasti já. Musím trvat na tom, že jsem řešení předložil, respektuji, že toto řešení nebylo v Poslanecké sněmovně přijato s naprostým nadšením, ale musím konstatovat, že přes veškerou mou vůli - a paní poslankyně Levá také spolupracovala - se nám nepodařilo, a napříč politickým spektrem, tady to není o žádné levici či pravici, prostě se nám nepodařilo najít většinový názor. Doufejme, že se nám to podaří teď při novém projednávání. Věřím, že jsme pokročili. Při Ministerstvu informatiky pracuje poradní skupina, která se schází šest měsíců, kde jsou politické strany, vysílatelé, držitelé licencí, telekomunikační operátoři, regulátoři, a myslím, že se suneme nějakým pozitivním směrem.
Když už jsem se do té diskuse přihlásil, dovolte, abych také řekl pár slov k tomu, co si osobně myslím o postupu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V jedné jediné věci bych se Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zastal. Totiž té, že ta zpráva je stručná. Musím říci, že kdyby byla obsáhlá, myslím, že bychom zde dlouze mluvili o tom, co všechno tam je špatně popsáno. Rada měla dvě možnosti - buď napsat zprávu stručnou a nechat se kritizovat, že zpráva je stručná, nebo napsat zprávu obsáhlou a nechat se kritizovat za každá jednotlivá slova a věty.
To je ovšem jediný bod, kde bych se Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zastal. Jinak souhlasím s většinou výtek, které zde byly řečeny, a chtěl bych podtrhnout názor, který zde řekl pan poslanec Sehoř, totiž systémový názor, zda nenastal skutečně čas na to, zamyslet se nad tím, zda Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je jako orgán orgánem na svém místě koncepčním.
***