(16.10 hodin)
(pokračuje Fischerová)
Ovšem se zprovozněním celé sítě se uvažovalo až v horizontu dvou let.
A konečně ke třetímu odstavci navržené úpravy bych ráda upozornila, že licence pro televizi Prima je svázána s licencemi místních televizí na principu dohody. Pokud zde nedojde k dohodě o společné žádosti všech těchto subjektů, nebude vzniklá situace ze strany státu vůbec řešitelná.
Pokládám tedy za svou povinnost vás upozornit, že v případě přijetí senátní verze by se proces digitalizace v České republice mohl změnit v jízdu na tygrovi s nepředvídatelnými důsledky pro státní rozpočet v řádu minimálně stovek milionů.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Protože se nikdo do rozpravy nehlásí, tak rozpravu končím. Závěrečné slovo může pronést ministr Vladimír Mlynáře. Prosím, máte slovo.
Ministr informatiky ČR Vladimír Mlynář: Pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych ocenit a poděkovat, že debata o tomto problému, který zde diskutujeme, je myslím už velmi věcná a že na obou stranách ubývá emocí, a tím všichni přispíváme k tomu, pevně věřím, že se blížíme k racionálnímu řešení.
Chtěl bych jenom odpovědět na nepřímou otázku pana poslance Sehoře, jehož práce na zákonu o elektronických komunikacích si nesmírně vážím. On vznesl otázku, zda se nebojím, že držitelé stávajících analogových licencí nepodniknou právní kroky na obranu svých zájmů. Odpověď je, že se bojím. Právě proto jsem zde deklaroval vůli, a znovu ji opakuji, řešit problematiku držitelů stávajících licencí urychleně v novele zákona č. 231.
Musím zde opakovat a říci za vládu České republiky, že nepovažuji za možné, aby byl stanoven harmonogram či datum vypnutí analogového televizní vysílání bez toho, aby držitelé stávajících celoplošných licencí měli garantovány své pozice v novém digitálním multiplexu. Pokud já budu za tuto oblast odpovídat ve vládě České republiky, nebudu dělat kroky, které by šly tímto směrem. Tedy dokud k dohodě nedojde, nebudu navrhovat žádné kroky, které by mířily k datu vypnutí analogového televizního vysílání.
Musím se nicméně ohradit, že by České republice při verzi Poslanecké sněmovny hrozily nějaké arbitráže či soudy. Nikdo nikomu ve verzi Poslanecké sněmovny nic nebere, nic nenařizuje. Verze Poslanecké sněmovny pouze nezakládá nároky na rozdíl od verze senátní.
Paní poslankyně, páni poslanci, osud digitálního televizního vysílání jest ve vašich rukou. Věřím, že rozhodnete moudře a především nějaká verze zákona bude přijata, abychom se mohli příště utkat nad dalšími tématy ohledně digitalizace a nemuseli se zase vracet o několik roků zpět. Děkuji vám.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Viděl jsem poslance Petra Plevu, který asi žádal odhlášení všech. Vyslyším a všechny vás odhlásím. Prosím, abyste se všichni přihlásili. Věřím, že všichni jsou v této chvíli tady. Přihlaste se.
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Opět přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), podle sněmovního tisku 768/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 768/7."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento text usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 440. Přítomno 169 poslanců, pro hlasovalo 67, proti 82. V této podobě nebyl návrh přijat. Konstatuji tedy, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.
Budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení bude nyní zapotřebí nadpoloviční většina všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Máme nastaveno kvorum.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 768/6."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh textu usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Toto hlasování má pořadové číslo 441. Přítomno je 167 poslanců, pro hlasovalo 113, proti 35. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.
Děkuji panu senátorovi i ministru Vladimíru Mlynářovi za předložení. Končím projednávání bodu č. 148.
Zahajuji projednávání bodu
151.
Zákon, kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních
souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí
(zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 550/6/ - vrácený prezidentem republiky
Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 550/7.
Táži se zástupce navrhovatelů poslance Miloslava Kaly, zda se chce ke stanovisku prezidenta republiky vyjádřit. To bude první vystoupení, které zde uslyšíme. Prosím pana poslance Kalu, aby se ujal slova jako první.
Poslanec Miloslav Kala: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prezident republiky využil své pravomoci z článku 50 Ústavy České republiky a vrátil Poslanecké sněmovně zákon, kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., zákon o střetu zájmů. V odůvodnění se konstatuje, že Sněmovna považuje za volební zákon pouze zákon o volbách do Parlamentu. Z vyjádření předsedy Senátu, které pan prezident rovněž obdržel, plyne, že Senát považuje za volební zákon každý zákon o volbách, počínaje obecními volbami a konče volbami do Evropského parlamentu. Díky tomu je Poslanecká sněmovna toho názoru, že zákon byl přijat uplynutím lhůty pro senátní projednávání, tedy 6. ledna 2005. Senát je naopak toho názoru, že zákon přijat nebyl. Aby prezident republiky předešel možným sporům o to, zda zákon byl, nebo nebyl platně přijat, rozhodl se novelu zákona o střetu zájmů vrátit a umožnit tak Sněmovně hlasovat o ní znovu.
K těmto skutečnostem bych rád uvedl, že nejdříve bych rád ocenil přístup prezidenta republiky, že postupoval v tomto případě standardním způsobem, to znamená, že se k zákonu vyjádřil v souladu s pravomocemi danými ústavou. Z uvedeného vyplývá, že prezident přijal tento zákon jako přijatý Parlamentem po řádně uskutečněném legislativním procesu a neodmítl jej posoudit s odkazem na zamítnutí Senátem.
Nicméně ve vlastním dopise prezidenta republiky v části, v níž pokazuje na skutečnost, že sama Poslanecká sněmovna se nedržela svého předchozího restriktivního výkladu, považuji za nutné uvést, že zákon o volbách do obecních zastupitelstev, tisk 383 z druhého volebního období, byl skutečně dne 11. června 1998 Senátem ve třicetidenní lhůtě zamítnut.
***