(9.40 hodin)
(pokračuje M. Beneš)
A když je jedno z těchto tří dětí nemocné, tak že musíte podporovat především to, které je nemocné. A to že v současné době je ekonomika, nikoliv environmentalismus či sociální oblasti. A že si tedy můžeme dovolit ochranu životního prostředí pouze takovou, jakou máme ekonomiku. Když to na začátku 90. let říkal jiný premiér této země, tak za to sklízel výsměch a posměch.
Vážené dámy, vážení pánové, nová lisabonská strategie říká, že tento přístup, který uplatňujeme v tomto návrhu zákona, už skončil, že skončila doba, kdy environmentální důvody jsou těmi, které likvidují důvody ekonomické.
Nyní k návrhu zákona, který zde máme, a já souhlasím s tím, že reaguje na směrnici, a vypíchnu ty věci, ve kterých reaguje na směrnici. Já sám jsem přesvědčen, že je zapotřebí jet do Bruselu, střetnout se s těmi lobbisty a jednat o změně směrnice. Ale to musí učinit vláda, to nemohou poslanci, to možná mohou udělat poslanci Evropského parlamentu.
Ale nyní k tomu, jak aplikujeme směrnici.
Za prvé. Je naprosto nesmyslné, abychom z bilance obnovitelných zdrojů vyškrtávali elektrickou energii vyrobenou ve velkých vodních elektrárnách. Nedělá to Rakousko, nedělá to Anglie, nedělají to ani jiné země.
Za druhé. Je naprosto chybné, když přijímáme ustanovení týkající se zákona o ochraně ovzduší, když rozhodujeme o bioetanolech, a dámy a pánové, vůbec nevíme, kolik to bude stát. Jsem si vědom toho, a chtěl jsem se ptát pana ministra, protože bezpochyby vláda, když projednávala směrnici, tak mluvila i o ekonomických dopadech, že vláda přijala vládní nařízení v únoru letošního roku, ve kterém aplikuje tuto směrnici. Ale, dámy a pánové, bohužel není zde ani ministr průmyslu a obchodu, ani ministr životního prostředí, kteří možná by k tomu mohli něco říci, a nepochybně ministr obrany neubrání návrh této směrnice. Proto si myslím, že je naprosto zbytečné, abychom přijímali tuto směrnici, protože do 1. ledna příštího roku máme času dost.
Vážené dámy, vážení pánové, rozhodujete o tom, že domácnosti zaplatí, a vycházím z důvodové zprávy, za kilowatthodinu elektřiny o 21 haléřů více. Je to zdražení elektrické energie o 7 %. O tom rozhodujete. Byl bych rád, abychom si toho byli všichni vědomi.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan kolega Pelc a poté pan kolega Tomíček.
Poslanec František Pelc: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolil bych si v obecné rozpravě učinit pouze pár poznámek k tomuto návrhu zákona. Především to, že ho předkládá pan ministr obrany, je bezesporu předmětem zajímavé diskuse, nicméně bych chtěl připomenout, že diskuse o tomto zákonu probíhala více než rok a my jsme se aktivně zúčastňovali, jak ministr životního prostředí, tak ministr průmyslu a obchodu. V minulosti koneckonců pan ministr Kühnl fungoval i v postu ministra průmyslu, takže si myslím, že tato tematika mu tak vzdálená není a nemělo by to být předmětem nějakých oslabení tohoto návrhu zákona.
Druhá poznámka se týká toho, že tento návrh poněkud deformuje tržní prostředí. Já se dokonce domnívám, že takový zákon by byl zbytečný, že je možná i zbytečný - za jednoho drobného předpokladu, že skutečně budeme mít ve všech cenách našich energií, ve všech cenách fosilních paliv promítnuto to, co skutečně stojí, že do nich budeme internalizovat veškeré externality, které do dnešního dne nejsou vypořádány. Potom se domnívám, že hra s čísly, která tady jsou naznačena, je zcela neférová, protože vychází z deformovaného trhu. Můžeme to tak vnímat, protože to je současná realita, nicméně zákon by měl obsahovat i určité tendence, které směřují k narovnání trhu. Myslím si, že v určitém mezidobí tento zákon k tomu může přispět.
Další poznámka se týká větrných elektráren. Já také nepatřím mezi obdivovatele krásných tvarů větrných elektráren, nicméně jedním dechem chci zdůraznit, že jejich vyloučení z podpory nebo jejich omezení považuji za zcela iracionální, protože máme zcela jiné instrumenty v jiných právních předpisech, ať už se týkají stavebního řádu nebo ochrany přírody a krajiny, kterými můžeme případné konflikty a naše subjektivní pocity zcela zásadně ovlivnit. Čili v případě, že bychom přijali omezení nebo vyloučení z podpory větrných elektráren, myslím, že bychom byli evropskou raritou, a v tomto případě já o to nestojím. Tak si vás dovoluji požádat o to, abychom tento pozměňovací návrh velmi pečlivě vážili.
V neposlední řadě bych chtěl říci, že česká energetika - jakkoliv tady v některých příspěvcích minule bylo připomínáno, že tomu tak není, tak já tato čísla znova připomenu. Česká energetika má jeden zásadní problém. Ona je při výrobě jednotky hrubého národního produktu v průměru jedenapůlkrát až dvakrát méně efektivní než vyspělé evropské země. Je to zásadní problém a nevyřeší ho pouze obnovitelné zdroje energie; nicméně máme tady jedinečnou šanci, jakým vhodným způsobem naplnit indikativní cíle, to je 8 % podílu obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny jako mezistav, protože musíme zefektivňovat energetiku našeho hospodářství, a zároveň máme šanci tady podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů.
Na závěr si vás dovoluji požádat, abychom přes určité možné výhrady, které každá právní norma, která je zde navrhována, může mít, protože k dokonalosti vždy novým předpisům ledacos chybí, abychom tento návrh zákona podpořili. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vaše vystoupení, pane kolego, vyvolalo smršť faktických poznámek. Jako první se přihlásil pan kolega Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Asi se o mně ví, pane předsedající, že jsem působil v energetice a že jsem působil v Jaderné elektrárně Temelín, a na rovinu tady říkám, že jsem přesvědčen, že jaderná energetika je budoucnost energie této země. Ale to není předmětem návrhu tohoto zákona.
Dovolte mi, abych zareagoval na slova mého předřečníka. On si totiž plete pojmy a dojmy. Ano, česká ekonomika je náročná z hlediska spotřeby energie na tvorbu hrubého domácího produktu, ale to vůbec nesouvisí s energetikou jako takovou, protože ona zajišťuje potřeby naší ekonomiky a vůbec žádná vazba, žádný vztah mezi energetikou a naším průmyslem není.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Další faktická není. Pak je sled řádných přihlášek. Přihlásil se pan kolega Tomíček, nicméně předtím pan zpravodaj, který má přednost. Vy jste také zpravodaj. Budeme to měřit podle výšky a váhy, koeficient hovoří ve váš prospěch, pane kolego Tomíčku. Já jsem vás změřil a zvážil svým zrakem a máte přednost, poté pan kolega Vojíř.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážený pane předsedající, doufám, že se mýlíte, ale aspoň osobně v to doufám. Nicméně bych chtěl navázat na kolegu Beneše, když jsem mu chtěl říci, že já si také myslím, že atomová energie je velmi důležitá a že ve své podstatě je jedním z nejekologičtějších zdrojů, které máme. Ale nic nebrání tomu, aby stát podporoval výrobu energie i z obnovitelných zdrojů, protože samozřejmě když to vezmeme zcela obecně, i jaderná energie má nějaký začátek a bereme něco, co už nedovedeme obnovit. Obnovitelné zdroje právě mají opačný efekt. Samozřejmě, to si musí stát rozhodnout sám a je zcela jasné, že Česká republika nemůže budovat stejné složení obnovitelných zdrojů jako přímořské státy, severské státy či jakékoliv jiné. My musíme vycházet z přírodních podmínek, které tady máme. Zrovna tak nehrozí, právě z tohoto titulu, záplava větrných elektráren, protože přece jenom víme, že u nás větry, které jsou potřeba pro výrobu větrné energie, vanou jenom někdy, a samozřejmě, pokud dodržíme ostatní normy života u nás, v civilizované zemi, tak tam povolenou stavbu mít nebudou. Ale to tady nechci rozpitvávat, protože samozřejmě i toto bylo předmětem seminářů, které jsem absolvoval a které jste určitě i vy navštěvovali.
Já bych se jenom vrátil k tomu, co jsem tady avizoval, že bych tady načetl legislativní úpravy a možná v jednom případě, tak jak mi bylo doporučeno, požádal o rozhodnutí Sněmovnu, zda to je legislativní úprava, aby tyto mohly být zahrnuty do hlasování v podrobné rozpravě.
***