(12.10 hodin)
(pokračuje Roubíček)
Nedovedu strpět, že investiční pobídky, které nabízíme zahraničním firmám na vzdělání našich lidí, si škola nemůže vzít zpátky, protože my takovéto poplatky za bakalářské studium nemůžeme požadovat.
Dalším bodem novely jsou volby do akademických senátů vysokých škol a fakult. Jedná se o technickou věc, nebudu se o tom dále zmiňovat.
Dále navrhujeme, aby rozpočet veřejné vysoké školy byl sestaven nejenom z dotace, ale i z příspěvků na vzdělávací a výzkumnou činnost. To je tak, aby konečně přestalo každoroční neodůvodněné plýtvání prostředky na konci každého kalendářního roku, aby se takzvaně vyčerpaly peníze, ale aby škola měla možnost hospodařit, vytvořit si rezervu a převádět ji do příštího roku.
Dále navrhujeme, aby vysoká škola měla možnost vstupovat a nabývat akcií takových společností, jako jsou vědeckotechnologické parky a ostatní instituce, které se zabývají vzděláním a aplikovaným výzkumem. Děje se to tak i nyní, je to na hraně zákona a bude to znamenat kýžené spojení školy a výsledků vědy s praxí a převod výsledků vědeckého výzkumu do praxe.
Konečně navrhujeme, aby vysoké školy byly osvobozeny od daně z příjmu právnických osob. Pro vaši informaci uvádím, že v roce 2002 veškeré veřejné vysoké školy v České republice zaplatily na této dani 3,5 milionu korun, čili nejedná se prakticky o žádné peníze, ale administrativa s touto činností spojená je neúměrná.
Další body novely, jako je elektronické přihlašování studentů ke studiu atd., jsou technického charakteru.
Česká republika je jednou z mála zemí, podtrhuji z mála zemí, která má vysokoškolské studium stále bezplatné. Stáváme se raritou v Evropské unii a poslední vývoj tomuto mému tvrzení dává za pravdu, kdy jsou poplatky za vysokoškolské studium zaváděny i ve spolkových zemích v Německu atd. Školné, a tvrdé školné, se platí i v takových zemích, jako je Čína a Vietnam. Já jsem přesvědčen, že tento senátní návrh je návrhem kompromisním mezi tzv. tvrdým školným a stávajícím stavem, který je nadále podle mého názoru neúnosný.
Chtěl bych vás informovat o tom, že tento návrh získal podporu České konference rektorů, Rady vysokých škol, Studentské komory Rady vysokých škol i studentů samotných, což mě velmi překvapilo, kdy 51 % studentů se vyjádřilo pro tuto formu placených poplatků. A já znovu zdůrazňuji, my nezavádíme žádný nový institut a říkáme - vysoká škola může požadovat poplatky.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, jsem hluboce přesvědčen ze své dlouholeté praxe, že tento zákon je ve prospěch kvality vysokoškolského vzdělávání České republiky, je ve prospěch studentů a ve prospěch vysokých škol. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Walter Bartoš.
Poslanec Walter Bartoš: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl neutrální zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku číslo 715, což je senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a o doplnění dalších zákonů /zákon o vysokých školách/, dále pak zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Předkladatelé v důvodové zprávě k tomuto návrhu píší, že cílem předloženého tisku jsou zásadní změny v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Podle nich za prvé tento návrh zákona umožňuje vysokým školám vybírat poplatky za studijní program pro studenty v bakalářských a magisterských programech. Za druhé, umožňuje vysokým školám uskutečňovat za úplatu akreditovaný studijní program na objednávku obchodní společnosti, orgánu státní správy nebo orgánu samosprávy. Za třetí, umožňuje vysokým školám nabývat akcie akciových společností, jejichž předmětem podnikání jsou aktivity související se vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činností. Za čtvrté, mezi příjmy rozpočtu veřejných vysokých škol zavádí položku příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Za páté, mění se systém voleb do akademických senátů vysokých škol a fakult. Podle nové úpravy se volby při nesplnění kvora volební účasti opakují pouze jedenkrát. Kvorum volební účasti pro volby do akademických senátů fakult se snižuje na 15 % členů akademické obce. Za šesté, návrh zákona umožňuje podávat přihlášky ke studiu na vysokých školách elektronickou formou. Za sedmé, osvobozuje veřejné vysoké školy od daně z příjmu. Za osmé, vyjímá stipendia poskytovaná ze státního rozpočtu, jako příspěvek na ubytování nebo stravování, z kategorie příjmů posuzovaných pro účely stanovení rozhodného příjmu podle zákona o státní sociální podpoře. Za deváté, nařizuje odkladný účinek žádosti o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle § 68 odst. č. 3 písm. f) zákona o vysokých školách, a konečně za desáté, sjednocuje maximální dobu, na kterou se uděluje akreditace studijního programu, pro všechny typy studijních programů na dobu deseti let.
Předkladatelé v důvodové zprávě analyzují ekonomický dopad navrhovaného zákona, a to tak, že realizace navrhovaných změn si nevyžádá zvýšené nároky na státní rozpočet.
Finanční přínos poplatků za studium veřejným vysokým školám je při předpokládaném počtu studentů asi 227 700 studentů vyčíslen v rozsahu od 623 milionů do 1,87 miliardy korun, přičemž za reálnou je považována spíše ta dolní hodnota odhadu. Povinností veřejných vysokých škol je pak nejméně 1/3 z této částky přerozdělit formou stipendií. Navrhovatelé v důvodové zprávě uvádí, že skutečný přínos školného tak neumožní výrazné zvýšení počtu studentů na těchto školách.
Navrhovatelé nepředpokládají výrazný negativní dopad navrhovaného zákona na sociální situaci studentů. V důvodové zprávě je zdůrazněno toto - cituji: "Tvorba stipendijního fondu umožňuje aktivně podpořit sociálně slabší studenty, navíc může rektor poplatek za studijní obor snížit nebo úplně prominout. Lze také předpokládat, že finanční instituce nabídnou možnost půjček nebo spoření, přičemž celková výše poplatků za celé studium nepředstavuje finanční zátěž, která by pro zaměstnávaného absolventa vysoké školy měla být vážným problémem." Tolik z důvodové zprávy.
Dále důvodová zpráva obsahuje i obligátní potvrzení, že navrhovaný zákon není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a jejími mezinárodními závazky. A rád bych uvedl poslední poznámku, ve stanovisku vlády, které je označeno jako sněmovní tisk 715/1, je vyjádřen nesouhlas s tímto senátním návrhem.
Vážená paní místopředsedkyně, tolik moje neutrální zpravodajská zpráva.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní otevírám rozpravu. Mám do ní jednu písemnou přihlášku, a to paní poslankyně Kateřiny Konečné. Prosím, paní poslankyně. Hlásí se pan poslanec Eduard Zeman.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi na začátek této mé řeči uvést, že se může jednat o střet zájmů, protože jsem studentka.
***