Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(17.20 hodin)
(pokračuje Kupčová)

A nyní se, kolegyně a kolegové, budeme zabývat bodem

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali místopředseda vlády - sedí tam - a také zpravodaj výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pan poslanec Miroslav Krajíček. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 877/2.

Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Miroslav Krajíček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, členové vlády, já bohužel nebudu tak stručný, jako byli moji kolegové přede mnou, ale "budu poněkud delší".

Mohli bychom říci, že o zákonu o zaměstnanosti, který tato Sněmovna uvedla do života, již bylo řečeno skoro vše. Jak nám však život ukázal, nebyl tento zákon schopen řešit otázky zaměstnanosti způsobem, který by naplnil záměr předkladatele. Nicméně většinu z vás, vážené dámy a pánové, pan ministr o pozitivním přínosu zákona přesvědčil a zákon nabyl účinnosti k 1. říjnu 2004. Ve velmi krátké době však zákon vyvolal bouřlivou diskusi mezi podnikateli, živnostníky a zejména v Hospodářské komoře nad jeho aplikací v praxi. Zejména v souvislosti se zněním § 13, který v podstatě zakazoval zadávání zakázek živnostníkům bez zaměstnanců pod vysokou sankcí. Tento text nebyl spojen s jednoznačnými podmínkami, které by vymezovaly zákaz takzvaného švarc-systému, což bylo asi hlavní motivací pro předkladatele zákona, a umožňoval vlastně jeho volný výklad kontrolním orgánům.

Pokud chceme být právním státem, pak nemůžeme uvádět do života zákony, které neposkytují občanům právní jistotu. V tomto případě právní jistotu podnikatelské veřejnosti. Zákon ve schváleném znění svěřil rozhodování o dodržování zákona a sankcí způsobem zcela nepřijatelným. Rozhodování zcela záviselo na blahovůli úředníka. Na tyto problémy jsme upozorňovali při projednávání tohoto návrhu zákona před jeho schválením Poslaneckou sněmovnou. Neříkám to proto, že by mi to působilo radost, ale proto, abychom si uvědomili, že jde o problematiku, která se dotýká desítek tisíc lidí. Obdobné připomínky k návrhu zákona měla podnikatelská samospráva ještě před jeho předložením do Poslanecké sněmovny. Pan ministr Škromach ve své sladké nevědomosti je odmítal s tvrzením, že návrh zákona uzavírání obchodních smluv nezamezuje.

Jak nám ve velmi krátké době od nabytí účinnosti zákona život ukázal, jde o zákon velmi nekvalitní. Důkazem je vydání počátkem ledna letošního roku metodického pokynu Ministerstva práce a sociálních věcí, ve kterém se v rozporu se zněním § 13 zákona o zaměstnanosti uvádí, že uzavření smlouvy mezi zadavatelem a osobou samostatně výdělečně činnou bez zaměstnanců nemusí být posuzováno jako porušování zákona.

Na základě tlaku podnikatelské veřejnosti a velmi silného mediálního tlaku, který byl podpořen velkým počtem konkrétních podnětů, proběhlo jednání Ministerstva práce a sociálních věcí a Hospodářské komory, jehož výsledkem byla dohoda o nutnosti novelizace § 13 zákona o zaměstnanosti tak, aby nedocházelo k postihům firem, které na základě obchodní smlouvy zabezpečí plnění svých závazků osobami samostatně výdělečně činnými bez zaměstnanců. A tak nám pan ministr Škromach předložil velmi stručný vládní návrh zákona na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který novelizuje pouze § 13. Požadoval, aby Sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení vzhledem k tomu, že s navrženým textem vyslovili souhlas zástupci Hospodářské komory a odborů. Přitom důvodová zpráva zkrácený způsob projednávání neuvádí ani neodůvodňuje a poslanecký klub ODS podal veto na zkrácené projednávání.

V rozpravě při prvním čtení bylo signalizováno mnoho problémů, které tento text obsahuje, a Sněmovna rozhodla, že návrh zákona projednají výbory pro sociální politiku a zdravotnictví a ústavněprávní ve zkrácené lhůtě sedmi dnů.

Jako zpravodaj Sněmovny jsem se zúčastnil jednání ústavněprávního výboru. Zpravodaj ústavněprávního výboru - podotýkám, že jde o poslance vládní koalice - označil předkládaný text za blábol, nejen z důvodu, že jednotlivá ustanovení se negují, ale negace je obsažena i v jednotlivých částech věty. Zástupce Hospodářské komory, který se tohoto jednání zúčastnil, nepotvrdil, že se jedná o text, který bezvýhradně podporují. Rozhodnutí ústavněprávního výboru o přerušení projednávání bylo tedy zcela na místě.

Další den projednával návrh zákona výbor pro sociální politiku a zdravotnictví. Členové výboru obdrželi asi čtyřicet minut před začátkem jednání komplexní pozměňovací návrh, tedy nový, úplně jiný text, než který je obsažen v zákoně. Nový text, jak nám sdělil pan ministr Škromach při druhém čtení, byl formulován na základě odborných stanovisek právníků, odborníků jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany Hospodářské komory, tak ze strany odborů. O něm si myslí, že je dobrým řešením. Cituji: Text by v podstatě měl řešit problém výkladu, zda se jedná o zaměstnávání na živnostenský list, nebo zda se jedná o skutečně podnikatelskou nebo živnostenskou činnost.

K obhajobě textu se přihlásila pouze zástupkyně odborů, která byla spokojena s tím, že text řeší zaměstnávání na živnostenský list v supermarketech. Zástupce Hospodářské komory se jednání výboru nezúčastnil, ale s jejím dřívějším vyjádřením jsme se mohli seznámit v tisku dne 23. února. Cituji: Komora není zastáncem legalizování švarc-systému, ale úpravy zákona o zaměstnanosti, které by zrušily diskriminaci osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců, samozřejmě vítáme.

Pane ministře, vaše informace byla nepřesná a zavádějící. A právě na těchto informacích spočívalo rozhodování některých poslanců, které jako by potvrzovalo, že na společné schůzce se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí došlo k dohodě na předloženém textu.

Mám otázku: Zúčastnili se této schůzky zástupci Ministerstva financí, kteří by účastníkům potvrdili, že dikce zastřený pracovněprávní vztah je v souladu s § 2 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků? Mám k dispozici zprávy z daňových kontrol provedených různými finančními úřady. V těchto protokolech je ve zdůvodnění vždy použito kromě jiných odůvodnění, že jde o porušení § 2 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků.

Výklad tohoto rozporu byl požadován již v rozpravách a následně při interpelacích na pana ministra Škromacha kolegou Římanem. Do dnešního dne jsme se jednoznačného výkladu, který by podnikatelskou veřejnost uklidnil, nedočkali. Při debatě ve výboru jsme se dočkali od právníka ministerstva ujištění, že předkládaný text zajišťuje možnost zadávání zakázek osobám samostatně výdělečně činným, které nikoho nezaměstnávají, ale na rozpornou část jsme odpověď také nedostali.

Zdůvodnění bylo provedeno na příkladu, že velká firma může uzavřít dohodu s nositelem zednické živnosti. Přitom finanční úřady při svých kontrolách právě tento způsob považují za zastřený právní vztah se všemi dopady na kontrolovanou osobu. Budu se držet tohoto příkladu nejen z důvodu, že jsem působil celý život ve stavebnictví při realizaci staveb, ale také proto, že v rozhovoru podnikatele s právníkem citovaném při prvním čtení bylo uvedeno, že zákon je zaměřen proti stavebním firmám.

Při realizaci staveb dochází k mnoha procesům, které vyšší, chcete-li generální dodavatel jako smluvní partner investora musí zajistit, pokud chce úspěšně stavbu dokončit. Je jen velmi málo firem, které jsou schopny veškeré práce hlavní a přidružené stavební výroby zajistit vlastními zaměstnanci, a zcela jistě toho nejsou schopny střední a malé stavební firmy.

***