(9.10 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Normální premiér by tuto okolnost vzal na vědomí a odstoupil, protože neexistuje v tuto chvíli vládní koalice, která dává jemu jako předsedovi vlády a celé této vládě legitimitu.
Mimochodem, premiér Gross dostal mandát pro sestavení a řízení této vlády od prezidenta republiky právě proto, že existovala stojedničková koalice a byla doložena její existence 101 poslanci. Dnes se tedy jedná o prokazatelný podvod Stanislava Grosse, tentokrát na prezidentu republiky, pokud Stanislav Gross předstírá, že jeho vláda se nadále opírá o důvěru, která byla vyjádřena v době, kdy existovala ona stojedničková koalice.
Mimochodem, včera jsem pátral v dějinách České republiky, českého a československého státu od jeho vzniku v roce 1918, a dovolte mi tady prohlásit: Nenalezl jsem okamžik, ve kterém by jakákoli vláda předstírala, že má důvěru s odvoláním na odkaz na hlasování, které se uskutečnilo předtím, než všichni ministři jedné původní koaliční strany vládu opustili a byla vypovězena koaliční smlouva. Opakuji - nikdy. A naleznete v historii jistě okamžiky, ve kterých byste to nepředpokládali.
Druhá otázka. Proč Stanislav Gross není ochoten odstoupit sám? Protože už to nedokáže. Nedokáže ani tu jednoduchou věc - vzít na vědomí realitu a odstoupit, protože prostě sám odejít neumí. Neumí si představit, že by nebyl ani premiérem, ani ministrem vnitra. Jednoduše řečeno - protože se sám o sebe strašně bojí.
Proč se Občanská demokratická strana domnívá, že setrvání nedůvěryhodného Grosse a jeho vlády poškozuje celou Českou republiku? Za prvé proto, že si to myslí naprostá většina občanů České republiky. Česká veřejnost totiž svoji nedůvěru Grossovi a jeho vládě již vyslovila. Osmdesát procent občanů České republiky této vládě a tomuto premiéru nedůvěřuje. To, že to nebere Stanislav Gross na vědomí, to je hlavní důvod pro to, proč dnes museli poslanci Občanské demokratické strany iniciovat toto hlasování, byť by bylo mnohem korektnější, jak už jsem opakovaně říkal, kdyby i tuto realitu Stanislav Gross vzal na vědomí.
Tento důvod je sám o sobě zcela dostatečný, ale pokud by to někomu nestačilo, dovolte mi uvést ty nejstručnější charakteristiky výsledků působení sociálně demokratických vlád od jejich příchodu k moci do dnešního dne. Nezaměstnanost vzrostla podle posledních údajů o 168 tisíc lidí. Sto šedesát osm tisíc lidí poslouchalo sedm let hezká slova o dobré vůli, reformách a návrzích sociální demokracie, které nikdy nebyly realizovány, a zároveň přišlo o své zaměstnání. Za stejné období stoupl dluh České republiky dle jednoho statistického údaje o 545 miliard korun, dle druhého dokonce o 750. Uvedu-li k tomu, že výchozí stav v roce 1998 byl 195, snad ta čísla jasně dokazují, jak v této zemi sociální demokracie hospodařila. Náhodou včera byla zveřejněna informace, že zahraniční zadluženost České republiky přesáhla jeden bilion korun. To jsou fakta, která dokládají, že sociální demokraté nemají program, kterým by dokázali zrealizovat ani část svých slibů. Vláda Stanislava Grosse má dnes za sebou 240 dnů své existence a kromě slibů nemá za sebou jediný konkrétní výsledek své práce. Slova o důchodové reformě, zdravotnictví, to všechno jsou jen prázdné sliby.
Čtvrtá otázka. Proč dnes všichni poslanci ODS vysloví Stanislavu Grossovi a jeho vládě nedůvěru? Protože nesplněných slibů a lží už je příliš, protože jich všichni, celá česká veřejnost, mají dost. A tak mi dovolte zopakovat ty nejpamátnější. Špidla vyhrál volby sociální demokracii slibem - zdrojů je dost. Posléze si sociální demokracie vypůjčila na důchody od pošty. Špidla odešel. Volební program sociální demokracie slíbil jedné voličce levnou dovolenou, kadeřníka a oblečení. Vše bylo zdraženo a nikdo neodešel. Gross slíbil reformy školství, zdravotnictví, důchodů. Jediné dnes viditelné jsou rozčilení rodiče a žáci, kteří se kvůli hloupé úpravě školského zákona nemohli v plném rozsahu uplatnit a přihlásit na střední školy. (Potlesk poslanců ODS.)
K tomu všemu je nám současnou vládou a jejím premiérem nabízen policejní stát, ve kterém silové složky odvážejí vrtulníkem občany jen proto, aby byla odstraněna konkurence a zeslabeni političtí konkurenti, státní propaganda, která cíleně diskredituje nejenom politiky, ale i lidi. Média zveřejňují informace o obviněních lidí často dříve, než jsou obviněni a než jsou obvinění těmto lidem sdělena. Dále fungují zvláštní vyšetřovací týmy ustavené ministrem vnitra, současným premiérem, mimo zákon, chybějí o nich jasné informace a jasné dokumentace. My o takovýto stát a návrat k takovýmto principům nestojíme.
Nyní nám Stanislav Gross říká: Jsme šampioni. Myslí-li tím některé z vás, teď nemyslím tady ve Sněmovně, ale posluchače doma, tak má pravdu. Ano. V tomto národě jsou stále ještě šampioni, navzdory této vládě, navzdory vytvářené atmosféře, ve které se úspěch neodpouští, navzdory trestání pracovitých a tvořivých vysokými daněmi, postihy a obecně atmosférou, ve které sociální demokracie podnikání obecně učinila podezřelé z nekalostí, ve které slovo podnikatel je často zaměňováno slovem zločinec. Myslí-li premiér Gross slovy o šampionech sebe a některé z vás, teď myslím zejména ty za mnou, ve vládě, určitě se mýlí. Ale to už nemá smysl dále rozebírat. Stejně jemu veřejnost už vůbec nic nevěří.
Otázky 5 a 6, a já je ocituji: Proč vystavuje Stanislav Gross pokušení komunisty a slibuje jim hory doly v situaci, kdy je zřejmé, že máloco jim pomáhá více než jeho politika a chování, a proč sociální demokracie dovoluje, aby dnes o českém vývoji rozhodovali komunisté? To jsou otázky, ke kterým vám nápovědu poskytovat nechci. Chci, abyste o nich přemýšleli sami a našli na ně odpovědi, protože to jsou rozhodující otázky dnešních dnů.
***