(16.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
V roce 1997 na základě usnesení vlády České republiky č. 51 z roku 1997 vystavil ministr financí Ivan Kočárník záruku za konsolidaci a stabilizaci bankovního sektoru ve prospěch České národní banky. Záruka ve výši 22,5 miliardy korun má splatnost dobu deseti let, tj. je splatná na jaře roku 2007. Předmětem ručení z uvedené státní záruky se staly pohledávky, vystavené záruky a převzatá aktiva Českou národní bankou vzniklé v souvislosti s konsolidací a stabilizací bankovního sektoru. Konsolidační program, na který se vztahovala uvedená státní záruka, se týkal celkem deseti bank.
V říjnu roku 2004 byla ze státního rozpočtu uhrazena částka 0,5 miliardy korun, tj. první část původního závazku 22,5 miliardy korun. Zbývá tedy ke splacení 22 miliard korun. Na tuto částku je předložen návrh zákona o státním dluhopisovém programu. Řízení státního dluhu vyžaduje předčasné splacení této záruky v roce 2005, a to z důvodu možnosti refinančního rizika v roce 2007. V roce 2007 očekávané splátky splatných pasiv dosahují téměř 100 miliard korun. Efektivně řízená dluhová služba vyžaduje tento závazek refinancovat již v roce 2005 vzhledem k velmi příznivými úrokovým sazbám na finančních trzích. V roce 2007 již nemusí být tržní situace pro stát tak příznivá. Navrhované předčasné splacení státní záruky nezhorší schodek státního rozpočtu v roce 2005 podle metodiky ESA95, protože státní záruka již byla zahrnuta do vládního deficitu a do státního dluhu již v roce 1997. Realizovaným předčasným splacením dojde pouze k restrukturalizaci státního dluhu.
Dovolte mi rovněž, abych uvedl, že předčasné splacení této záruky je důležité i ze dvou hledisek. Za prvé. V letošním roce se hospodaření státního rozpočtu vyvíjí velmi příznivě. K včerejšímu dni po uplynutí sedmi a půl měsíce letošního roku zatím stále stát hospodaří v přebytku. K včerejšímu dni přebytek hospodaření státního rozpočtu přesahoval cca 8 miliard korun. Proto se domníváme, že jsme schopni v letošního roce dosáhnout lepších než původně plánovaných výsledků v oblasti deficitu státního rozpočtu. Předpokládám, že vláda nevyčerpá celý Sněmovnou povolený rozsah pro výši schodku státního rozpočtu.
Druhý argument, který myslím je důležitý i řekněme z politického hlediska: Tato záruka je splatná hned na počátku roku 2007. V roce 2006, v polovině roku, se uskuteční parlamentní volby. Domnívám se, že je zodpovědné i vůči vládě, která vzejde z parlamentních voleb v polovině roku 2006, abychom tuto vládu nepostavili vzápětí, kdy se tato vláda ujme své funkce, před situaci, kdy bude muset řešit na poslední chvíli splacení státní záruky, která byla vystavena v roce 1997 a je splatná na jaře roku 2007. Navíc se domnívám, že stát si nemůže dovolit, aby tato záruka, která byla poskytnuta vládou a ministrem financí v roce 1997, nebyla vůči České národní bance řádným způsobem splacena.
Domnívám se tedy, že tento návrh řešení je za prvé efektivní z pohledu obsluhy státního dluhu, za druhé odpovědný z pohledu toho, že v polovině roku 2006 nás čekají parlamentní volby a vláda, která vzejde z těchto voleb, bude mít tímto naším rozhodnutím snadnější situaci při přípravě rozpočtu na rok 2007.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení, kterým je pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, pan ministr zde v souvislosti s tímto tiskem sdělil jeho základní charakteristiky. Dovolte mně jako zpravodaji k tomuto tisku, abych vám sdělil své stanovisko.
Musím se přiznat, že na rozdíl od pana ministra mám o tomto návrhu zákona určité pochybnosti. Pochybnosti by se daly rozdělit do čtyř skupin. Za prvé bych chtěl vyjádřit jisté pochybnosti nad účelem, za druhé nad rozsahem, za třetí nad důvody a za čtvrté nad efekty tohoto navrhovaného státního dluhopisového programu.
Co se týká mých pochybností o účelu tohoto vládního dluhopisového programu. Zde vláda tvrdí, že účelem tohoto státního dluhopisového programu je úhrada závazku ze státní záruky poskytnuté za konsolidaci a stabilizaci bankovního sektoru ve prospěch České národní banky, to je státní záruky plynoucí z usnesení vlády č. 51/1997 ze dne 22. ledna 1997. Moje pochybnost spočívá v tom, zda není účelem tohoto zákona o státním dluhopisovém programu něco jiného, a to odblokování části výnosu z privatizace Českého Telecomu a Nové Huti, které jsou deponovány na devizovém účtu České národní banky, a to v návaznosti na dohodu sociálně demokratické vlády a České národní banky plynoucí z usnesení vlády č. 74 ze dne 16. ledna 2002 v bodu 7 tohoto usnesení.
Jako důkaz bych chtěl přečíst usnesení vlády č. 51, na kterém se opírá o svůj návrh pan ministr financí, kde vláda v roce 1997 souhlasila, aby místopředseda vlády a ministr financí vydal státní záruku ve prospěch České národní banky za pohledávky, vystavené záruky a převzatá aktiva vzniklé v souvislosti s konsolidací a stabilizací bankovního sektoru, přičemž záruka se vydávala ve výši 22,5 miliardy korun na deset let.
Dále bych chtěl zmínit mnou zmíněné usnesení sociálně demokratické vlády Miloše Zemana ze dne 16. ledna 2002 č. 74 o strategii řešení kursových dopadů přílivu kapitálu z privatizace státního majetku a z dalších devizových příjmů státu, kde vláda schvaluje, že na devizovém účtu u České národní banky bude ve vazbě na závazky státu k České národní bance spojené s konsolidací bankovního sektoru a dělením České a Slovenské Federativní Republiky uložena částka, jejíž ekvivalent v korunách bude činit 25 miliard korun. To je tedy citace dalšího usnesení vlády, které podle mého názoru navazuje na usnesení vlády a státní záruku z roku 1997.
Moje otázka tedy, pane ministře, zní: Co je tedy vlastně účelem a jaký závazek vůči České národní bance má být realizován? Záruka z roku 1997 ve výši 22,5 miliardy korun? Nebo z roku 2002 záruka za konsolidaci a stabilizaci bankovního sektoru a dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky ve výši 25 miliard korun? Anebo co bude s tímto závazkem vlády z roku 2002 vůči České národní bance ve výši 25 miliard korun?
Tolik tedy moje pochybnost o účelu tohoto dluhopisového programu.
Druhou pochybnost mám o rozsahu a vymezení závazku, který má být tímto návrhem splacen. V návaznosti na své pochybnosti o účelu tohoto státního dluhopisového programu bych rád vyjádřil další pochybnost, a to o rozsahu a vymezení. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že poskytnutí státní záruky automaticky nikdy neznamená proplacení ve výši stanovené záruky. Dále, co musí být nedílnou součástí splacení závazku, musí být informace o vyhodnocení a vyúčtování programu, na který je státní záruka poskytnuta. V této souvislosti vláda opět lakonicky uvádí, že chce proplatit státní záruku vydanou vládou v roce 1997 ve prospěch České národní banky na její program stabilizace a konsolidace bankovního sektoru. Ale o výsledcích, nákladech a výnosech tohoto programu není nikde ani zmínky. Z dostupných podkladů ale vyplývá, že za prvé státní záruka z roku 1997 se vztahovala nikoliv na program stabilizace a konsolidace bankovního sektoru, ale na pohledávky, vystavené záruky a převzatá aktiva vzniklé v souvislosti s konsolidací a stabilizací bankovního sektoru, jak jsem to zde již citoval v usnesení vlády 51 z roku 1997.
***