(9.50 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Nicméně tento sněmovní tisk se také týká tzv. právních deformací na trhu s byty. Zde vidím problém jako podstatně větší, protože tento sněmovní tisk v tomto směru nemá téměř žádné ambice, pouze co se týká přechodu nájmu, a to ještě u nepříbuzných osob, kde přechod nájmu bude po pěti letech vlastně ukončen smlouvou na dobu určitou, což principiálně je správné, nicméně doba je samozřejmě příliš dlouhá a měla by se týkat všech typů nájemců, nikoliv tedy jen příbuzných v pokolení přímém.
Dále se tento sněmovní tisk vůbec nevypořádal s problémem, který reálně existuje, a to jsou kauce, které jsou jistě jako princip velmi správné, nicméně dlouhodobě se ukazuje, že by měl být režim kaucí určitým způsobem v případě nájmu bytů specifikován a mít jasná pravidla pro obě strany.
Co se týká přechodu nájmu, tady bych chtěl upozornit, že nejčastější problém při přechodech nájmu jsou vnuci. V případě přechodu nájmu na vnuky je často tento přechod zneužíván ze strany vnuků, protože nesdílejí s pronajímatelem, nebo respektive nájemcem, společnou domácnost. Pouze toto předstírají. Ale podle dnešního občanského zákoníku mají právo na tento přechod nájmu. Myslím, že je potřeba, abychom v rámci druhého čtení tento problém řešili. Bude to také otázka toho, zda křesťanští demokraté budou dále podporovat tento návrh i ve druhém a třetím čtení.
Také problém v občanském zákoníku je, že pronajímatel jako vlastník může dát výpověď pouze na základě přivolení soudu. Myslím, že tento systém je opět velmi nesprávný a nespravedlivý vůči vlastníkům, že režim by měl být zvolen opačný, to znamená, že pronajímatel dá výpověď, ale v přiměřené lhůtě by měl nájemce mít právo obrátit se na soud a žalovat tuto výpověď a případné rozhodnutí soudu o neplatnosti takto podané výpovědi. Režim by měl být opačný proti dnešnímu stavu.
Dámy a pánové, mám za to, že tento sněmovní tisk neřeší vše, o čem zde řeč byla, nicméně měl by dostat šanci, aby v rámci projednávání ve výboru a ve druhém čtení zde na plénu Poslanecké sněmovny, abychom se s těmito všemi problémy vypořádali, protože mám za to, že je to poslední šance v tomto volebním období, kdy máme možnost tedy v této oblasti vůbec něco udělat. Od roku 1997 nejméně na toto řešení jak nájemci, tak pronajímatelé čekají, protože právě tyto deformace na trhu s byty jsou tím největším blokem a největším problémem vůbec v bytové politice.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní se přihlásil a slovo uděluji panu kolegovi Křečkovi.
Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, členové vlády, kolegové a kolegyně, na rozdíl od svých předřečníků a předřečnic odolám pokušení hovořit k následujícím bodu, to znamená k problematice nájemného. Schovám si to na později. Budu se věnovat pouze občanskému zákoníku.
Ono to spolu nesouvisí. Jestli přijmeme zákon o jednostranném zvyšování nájemného, může to fungovat i bez občanského zákoníku změn a stejně tak změny občanského zákoníku mohou být účinné, i jestliže nepřijmeme změnu občanského zákoníku. To nehraje žádnou roli. Souvislost je jenom daná tím, že to bylo připravováno v jednom místě, a teprve Legislativní rada to tedy moudře oddělila.
Proti těm ustanovením v zásadě nic nemám, i když samozřejmě názory jsou různé. Jenom v tom vidím dva problémy. Jeden problém je v tom, že bohužel není pravda to, co řekl pan ministr, že nájemce, který dostane výpověď, protože neplní své povinnosti a neplatí nájem, má možnost v tříměsíční žalobě prokázat, že tomu tak není. Toto ustanovení je součástí § 696, ale ten platí až od 1. října 2012. Teď do roku 2012 kdokoliv může být označen za neplatiče, za člověka neplnícího své povinnosti, a musí se vystěhovat, aniž by měl možnost u soudu prokázat, že tomu tak není a že své povinnosti plní řádně. To je stav nemožný. Tohle prostě nemůže v Poslanecké sněmovně projít, protože - už jsem to tady několikrát říkal, že nejméně u poloviny žalob na nájemníky, kde majitelé tvrdí, že člověk je dlužník, se ukáže, že tomu tak není, že člověk nic nedluží, řádně plní své povinnosti. Máme klasický příklad pana Horského v Děčíně, který tvrdí, že mu nájemci dluží 10 milionů, přestože mu nedluží samozřejmě ani korunu. Všichni tito lidé by se museli bez náhrady vystěhovat, protože on je označil za neplatiče. Žádná možnost prokázat, že tomu tak není - ostatně i pan kolega Kvapil na to poukazoval - možnost ochrany před výpovědí v tomto zákoně prostě není. Ale dá se snadno opravit.
Navrhnu v příhodnou dobu, aby tento tisk byl také přikázán ústavněprávnímu výboru, protože patrně není možné, aby ústavněprávní výbor neprojednával změnu občanského zákoníku. To se tam samozřejmě napravit dá. Mám tady stanovisko Legislativní rady, která tvrdí, že může nájemce podat návrh na předběžné opatření, kterým se výpověď jaksi přeruší. Ovšem vážení teoretikové z Legislativní rady zapomněli, že při předběžném opatření musí žadatel složit 50 tisíc soudního poplatku. To asi nebude příliš ochrana pro lidi, kteří se brání narčení, že hrubě porušují své povinnosti. Já jsem se to v průběhu projednávání snažil autorům zákona vysvětlit, bohužel se mi to nepodařilo, takže doufám, že společnými silami opravíme tento zásadní nedostatek této novely v ústavněprávním výboru.
Dovolím si na závěr říci fantazii. Nejlepší řešení celé problematiky nájemného a celé novely občanského zákoníku by bylo, kdybychom přijali zákon, že za deset let od této doby všechny nájemní smlouvy přestávají platit a musí se uzavřít znovu. Staří lidé by měli ochranu, nemuseli by se ničeho bát. Měli by desetiletou ochranu a vyřešilo by se to potom dohodou.
Zákon o nájemném, o kterém budeme mluvit později, k tomu se vyjádřím v pravou chvíli. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji za vystoupení. Ptám se, kdo se další hlásí do rozpravy. Nevidím žádnou přihlášku. Obecnou rozpravu končím. Dávám možnost vystoupit se závěrečným slovem nejprve panu ministrovi.
Ministr pro místní rozvoj ČR Radko Martínek Dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych zejména poděkovat za diskusi. Myslím si, že v průběhu diskuse se ukázalo, že úvodní věty mého proslovu, že by možná bývalo bylo lepší spojit projednávání zákonů, by byly asi vhodnější, protože ani jeden z nás, co tady vystupoval, se neubránil tomu, aby odkázal i na návrh zákona, který bude následovat. Ono to totiž spolu souvisí, i když souhlasím s panem kolegou Křečkem, že tyto dva zákony můžou žít svým vlastním životem a svým způsobem spolu nesouvisí v úrovni právní. Jinak z hlediska faktického problému spolu souvisí velmi úzce.
Dovolil bych si reagovat na několik věcí, které tady byly řečeny. Nejdříve obecně. Budu se snažit nereagovat na věci, které patří k dalšímu zákonu. Na ty budu reagovat až potom.
Chtěl bych jenom zdůraznit, že pokud se týká změny občanského zákoníku, tak vlastně rozhodujeme o třech věch. Za prvé, v okamžiku, kdy bude vlastně základním vztahem smluvní nájemné, jsou tam práva a povinnosti při vypovídání, respektive změně nájmu jak u nájemce, tak u pronajímatele.
***