(9.40 hodin)
(pokračuje Vrbík)
Vláda tedy přichází s návrhy skoro by se dalo říci až několik minut po dvanácté. Já se musím také přidat k tomu, co říkala kolegyně Horníková, že si myslím, že ty návrhy jsou polovičaté a nevyhovují dostatečné úpravě nájemní problematiky. Sněmovní tisk číslo 1060, kterým se mění občanský zákoník, tedy řeší přechody nájmu bytů, jedno z reziduí socialistického zákonodárství, které postavilo nájemní vztah na úroveň vyvlastnění či věcného břemene. A já se obávám, že ten vládní návrh v podstatě přináší pouze kosmetické změny a neřeší zásadní problémy.
Chtěl bych se dotknout jednoho konkrétního tématu, a to je věc, která se týká společného nájmu bytů manželi. Já se domnívám, že pokud jeden z manželů vlastní před uzavřením sňatku svůj byt, případně mu k nájmu bytu svědčí užívací právo, není důvodu, proč by takovému manželovi mělo vzniknout užívací právo i k bytu druhého manžela. Tyto případy pak vedou k situacím, kdy se rozšiřuje okruh osob, na něž přechází nájem bytu, a ve svém důsledku tak znemožní pronajímateli svobodně využívat jeho vlastnická práva.
Chtěl bych zde avizovat jednu věc, a to že společně s kolegyní Horníkovou v rámci druhého čtení, pokud návrh novely občanského zákoníka projde do druhého čtení, předložíme komplexní pozměňovací návrh, ve kterém bychom chtěli předložit řadu podnětů, kterými bychom rádi upravili ty věci, o kterých jak kolegyně Horníková, tak já ve svém vystoupení mluvíme.
A na závěr bych si dovolil ještě krátkou poznámku k problematice deregulace nájemného ve vládním pojetí. Dle vládního plánu má postupná deregulace nájmů probíhat až do roku 2012. Po tomto roce, byť z mého hlediska velmi těžko akceptovatelném, bych logicky předpokládal, že o jakékoli regulaci nájemného nebude už nutné hovořit ani uvažovat. Nájemné by mělo být sjednáváno volně, smluvně, bez jakékoli ingerence státu. Pokud byste očekávali totéž, zklamu vás. Vláda i po roce 2012 totiž počítá s ukládáním povinnosti pronajímatelům ve formě maximální přípustné výše navyšovaného nájemného. Jinými slovy, nyní budeme deregulovat, abychom v budoucnu mohli úspěšně regulovat.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo kolega František Beneš, připraví se pan poslanec Tomáš Kvapil.
Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, rozdělení textu zákona o nájemném do dvou tisků bylo překvapením a nebyli jsme o něm informováni ani na předběžných jednáních se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj. Potvrdilo se totiž, že byla správná naše zdrženlivost k rozličným verzím návrhu zákona o nájemném a vyčkání s definitivním stanoviskem až na předložení definitivního návrhu vládního. Postup, který vláda zvolila, svědčí o tom, že i ona předpokládá, že každá z částí původního návrhu má odlišnou naději na schválení. I s ohledem na stanoviska Sdružení nájemníků České republiky jsme již předem avizovali, že takováto novela občanského zákoníku nemůže počítat s podporou poslaneckého klubu KSČM.
Neodchýlím se od tématu, nebudu hovořit o dalších následně projednávaných tiscích a jenom uvedu tři důvody, které podpoří můj návrh na zamítnutí, nebo alespoň na vrácení návrhu k přepracování.
Za prvé. Návrh předpokládá, a stručně se o tom zmínil už můj předřečník, jednostranné zvyšování nájemného asi o 8 % ročně i po roce 2012, kdy podle tisku 1059 bude možné měnit nájemné pouze dohodou. Přitom nikde není určeno, kdo stanoví nájemné v místě obvyklé, které nesmí být překročeno. Až následně soudy?
Za druhé. Přechod nájmu za stejných podmínek pouze na příbuzné v řadě přímé nelze také podpořit, a to přesto, že omezení spekulací při přechodu nájmu na cizí osoby, které vedly jen fiktivní společnou domácnost, je žádoucí, je velmi žádoucí, a sami jsme to v našem návrhu zákona o nájemném, ve sněmovním tisku 150, již navrhovali. Ale naším požadavkem je zachování nájemní smlouvy rovněž pro sourozence, zetě a snachu, jak předpokládá dosavadní text § 706, anebo i pro druha a družku, jak je dnes obvyklé. Věřit, že při projednávání návrhu by toto mohlo být změněno, by bylo pouhou nadějí.
A třetí a nejdůležitější důvod. Naprosto nepřijatelné je povolení výpovědi nájmu bytu bez přivolení soudu při neplacení nájemného či služeb po dobu pěti měsíců a přitom poskytnutí pouhého přístřeší bez ohledu na to, zda se jedná o rodinu s dětmi, či nikoli. Raději to ponechám bez komentáře.
Jenom z tohoto důvodu navrhuji zamítnutí návrhu zákona, a podmíněně, pokud by předchozí návrh nebyl schválen, vrácení návrhu zákona předkladateli k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní má slovo zatím poslední písemně přihlášený, kolega Tomáš Kvapil.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte i mně několik slov k projednávané problematice, to znamená k tisku 1060, ale i částečně k tomu následujícímu bodu, tisku 1059, protože oba tyto tisky se týkají nájemních vztahů.
Bytová politika KDU-ČSL dlouhodobě stojí na třech pilířích. Tím prvním je odstranění právních a ekonomických deformací na trhu s byty, tím druhým pak podpora nové bytové výstavby a třetím podpora oprav a rekonstrukcí starého nebo stávajícího bytového fondu. Od roku 1997 apelujeme na odstranění deformací na trhu s byty, protože toto odstranění považujeme za nutnou podmínku úspěšné bytové politiky. Ty deformace jsou v oblasti právní, to znamená především v občanském zákoníku, ale potom také v oblasti ekonomické, to znamená otázka regulace, uvolňování nájemného a následně pak zavedení tzv. jemné regulace.
Tento sněmovní tisk, který projednáváme, se týká právě těch řekl bych právních deformací na trhu s byty, ale také i pak toho standardního období pro jemnou regulaci nájemného, které by mělo nastat podle tohoto návrhu od roku 2012. Tato regulace by měla být na základě místně obvyklého nájemného. S tímto principem lze v zásadě souhlasit, nicméně velkým problémem, který zde není vyřešen, je otázka stanovení tohoto místně obvyklého nájemného.
Pan ministr ve své řeči uvedl, že obdobný systém nebo režim je použit i v jiných zákonech u stanovování cen atd., což je pravda, nicméně v oblasti nájmu lze očekávat mnoho sporů mezi pronajímateli a nájemníky při dohodách nebo tom zvyšování nájemného a tom limitu, který bude používán, a to místně obvyklé nájemné. A tyto spory budou muset dříve či později skončit u soudu. Zde se dá očekávat, že soudy budou zaujímat různý postoj a různě rozhodovat, co to místně obvyklé nájemné je, a to jak jednotliví soudci na okresních soudech, tak samozřejmě velké rozdíly budou mezi jednotlivými okresy. Proto náš názor je takový, že místně obvyklé nájemné by mělo být definováno lépe a měl by být současně stanoven mechanismus, jak toto nájemné bude určováno.
Toto se tedy týká občanského zákoníku a toho standardního období, které by podle tohoto návrhu mělo nastat po roce 2012.
***