(10.30 hodin)
(pokračuje Recman)
V příštím roce uvažuje vláda se snížením nezaměstnanosti o půl procentního bodu. To by znamenalo vytvořit přibližně 25 tisíc pracovních míst pro současně nezaměstnané a vzhledem k narůstajícímu věku odchodu do důchodu pro další tisíce starších lidí, kteří ještě nemají nárok na důchod, ale jsou z pracovního trhu při výrazné převaze nabídky pracovních sil neustále vytěsňováni. Státem podporované, ale především organizované zvyšování zaměstnanosti musí nabýt vyšší dynamiky, nejméně dvojnásobné. Efektem by byla nejen vyšší tvorba HDP, ale především vyšší objem výroby a služeb, vyšší spotřeba domácností, v konečném efektu vyšší výběr daní z příjmů nebo z prodeje zboží a služeb.
Je pravdou, že státní rozpočet na rok 2006 počítá s vyšší angažovaností státu v nákladech vynaložených do oblasti výzkumu a vývoje jako jedné z priorit státního rozpočtu, ale rovněž i volebního programu KSČM. Z hlediska indexu nárůstu výdajů pro tuto oblast je pozoruhodný záměr především Ministerstva průmyslu a obchodu. V ostatních resortech v odvětvových agregacích je tento cíl podporován slabě nebo je opomíjen úplně. Alarmující je snižování výdajů na vývoj a výzkum na vysokých školách, jak je možno doložit v tabulkách a v důvodové zprávě k návrhu státního rozpočtu.
Komunistická strana Čech a Moravy požaduje ve svém programu vypracování dlouhodobé koncepce rozvoje českého zemědělství jako jednoho ze zdrojů hospodářské prosperity a faktorů zachování příznivých podmínek životního prostředí. Návrh státního rozpočtu na rok 2006 je v odvětví zemědělství a lesního hospodářství opřen především o pasivní nástroje, které jen brzdí proces destabilizace a útlumu. Jak dotace státu, tak zdroje z EU částečně eliminují nevýhodné podmínky dohodnuté v produkčních kvótách při vstupních jednáních, nezakládají však program zvýšení výkonu této agregace jak z hlediska efektivní tuzemské soběstačnosti v produkci mírného pásma, rozvíjení potravinářské produkce pro export - mám na mysli zejména rozvojové země, jako je Čína, Indie apod. - a zvýšení produkce zemědělských plodin jako surovinové báze pro další odvětví, například pro chemii, energetiku apod. Samozřejmě je možno uvést podrobnější srovnání při rozboru jednotlivých kapitol, ale to není předmětem prvého čtení návrhu státního rozpočtu.
Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se vyjádřil k druhému okruhu a to je vývoj struktury příjmů a výdajů návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2006.
Jaký je vztah příjmů k předpokládanému tempu ekonomického růstu? Návrh státního rozpočtu na příští rok vychází z předpokladu, že HDP se meziročně zvýší o 200 miliard korun. Jestliže příjmy státního rozpočtu se proti očekávané skutečnosti 2005 mají zvýšit jen o 20,5 mld. korun, je zřejmé, že v celkovém objemu musí být příjmy podhodnoceny. Při promítnutí podílu příjmů státního rozpočtu k HDP v roce 2005 ve výši 29,5 % měly by se teoreticky zvýšit příjmy bez metodických vlivů o 59 mld. korun. Podívejme se proto na váhu jednotlivých typů příjmů ve zdrojích pro státní rozpočet 2006.
V roce 2005 vybere stát proti rozpočtu podle uváděné očekávané skutečnosti o 13,7 mld. korun více. Předpokládaná dynamika daňových příjmů v indexu 107,1 na letošní očekávanou skutečnost ve výši 445,1 mld. korun by měla být v rozpočtu vyjádřena minimálně částkou 487,4 mld. korun, zatímco v návrhu rozpočtu je započteno pouze 473,3 mld. korun. Daňové příjmy v příštím roce by tedy měly být vyšší při alikvotním podílu dosaženém v roce 2005 o 14,1 mld. korun. Při celkovém zvýšení příjmů státního rozpočtu o 9,9 % zvyšují se daňové příjmy jen o 7,1 %.
Vysoká úroveň státního dluhu by neměla vést ke snižování objemu vybraných daní. Proto by vláda měla trvat na udržení tempa růstu příjmů z daní na úrovni dosažené v letošním roce, to znamená v roce 2005. Potom by při použití indexu 109,9 mohl být objem daňových příjmů v příštím roce ve výši 500,5 mld., tedy o 45,6 mld. korun vyšší, než je uváděn v návrhu státního rozpočtu.
Pro rok 2006 uvažuje vláda s výrazným snížením nedaňových příjmů. Snižují se především příjmy z hlavní činnosti, co je důsledek další privatizace státních podílů ve významných podnicích. Překvapivě se také snižuje tempo splácení půjček, které stát v minulosti poskytl. Místo dalšího zadlužování by stát měl mít snahu urychlit návratnost půjčených prostředků. Jde sice jen z pohledu státního rozpočtu o dvě miliardy korun, i ty jsou však pro zlepšení hospodaření státu v této chvíli potřebné.
Na druhé straně musím říci, že velmi uspokojivý trend lze zaznamenat v uvažovaném objemu dotací požadovaných z Evropské unie. Vláda však musí zaručit, aby byl celý objem vyšší oproti letošnímu roku o zmíněných 36,3 mld. korun, aby byl vyčerpán a navíc v časových obdobích, což je někdy problematické například na úseku zemědělství, kdy to příjemci dotací nezbytně potřebují.
Základní premisou vlády by v tomto případě mělo být zabezpečení dostatku finančních zdrojů na spolufinancování akcí z rozpočtu Evropské unie a především by měl pokračovat trend čisté pozice České republiky k rozpočtu Evropské unie. Připomínám, že pro rok 2006 je to predikce ve výši 26,6 mld. korun.
Vážené kolegyně a kolegové, komunisté mají určité návrhy na to, jak dosáhnout vyšší úrovně příjmů, a to zejména v zájmu snížení schodku státního rozpočtu a zadlužení státu. Charakterizoval jsem v úvodu svého vystoupení, že příjmy státního rozpočtu na rok 2006 jsou nedostatečné, neboť nepokrývají výdaje, které jsou nezbytné k současné úrovni fungování státu i k podpoře vyšší dynamiky národního hospodářství, zajištění nezbytných služeb pro obyvatelstvo a k zastavení růstu státního dluhu. Přitom dosavadní vývoj výkonu velkých podniků, a teď mám na mysli podniky s účastí státu, soukromých v držení českých vlastníků a se zahraniční majetkovou účastí, je v posledních letech velice dynamický. Zveřejněné hospodářské výsledky největších bank, podniků elektrotechnického, automobilového a chemického průmyslu, provozovatelů přenosných energetických sítí, výrobců energie, telekomunikačních služeb a řady dalších odvětví svědčí o progresivním růstu tržeb. Daňový výnos je však utlumen dříve dohodnutými úlevami, zejména zahraničním investorům, benevolencí v uznávání nákladů nutných k dosažení příjmů a rovněž transferem zisků do zahraničí.
Komunistická strana Čech a Moravy na základě očekávaného naplňování záměru státního rozpočtu v roce 2005 a uvažovaných tendencí strategie hospodářského růstu a ve finanční perspektivě vidí dvě, možná tři cesty ke zvýšení příjmů státního rozpočtu na rok 2006. Zdůvodňoval jsem, že je možno zvýšit daňové příjmy až o 105 mld. korun, které vnímáme jako spíš teoretickém maximum. Za druhé je to zajištění stabilizace nedaňových příjmů, zejména příjmů z vlastní činnosti a splácení půjček, a tak získat ještě sumu 5 mld. korun, jak jsem to odůvodnil před několika minutami.
Rovněž vnímáme, a tady bych rád znal názor ministra financí, který se týká problematiky převodu nevyčerpaných financí z jednotlivých resortů roce 2005 a jejich převod do roku 2006, což rozpočtová pravidla umožňují.
***