(10.40 hodin)
(pokračuje Recman)
Chci jako argument uvést, že za rok 2004 byla suma převedených prostředků 29 mld. Kč, a jsem přesvědčen o tom, že k přibližně stejné sumě se to bude blížit i za rok 2005. Jsem přesvědčen o tom, že vláda by na tuto situaci měla nějakým způsobem reagovat, protože je to významný zdroj pro resorty, ale je to i významný zdroj, který se převádí z jednoho roku do druhého a který resorty nejsou účelově schopny využít.
Vážené kolegyně a kolegové. Jaké jsou navrhované výdaje ve vztahu k prioritám současné vlády. Podobně jako u příjmů, skutečné výdaje státního rozpočtu budou v roce 2005 odlišné od schválené výše. Vedle metodických změn, které stejnou měrou ovlivňují příjmy, dojde letos k úspoře o 4,116 mld. Kč. Musím říci, že je chvályhodné, že vláda uvažuje o větším snížení státního dluhu, a to o 5,5 mld. Kč. Celkové výdaje rostou pomaleji než příjmy státního rozpočtu. Nárůst výdajů je vyjádřen indexem 107,9, přičemž pomaleji rostou běžné výdaje, zde je index 105,9, a podstatně rychleji kapitálové výdaje, ty rostou indexem 133. Kapitálové výdaje jsou směrovány především ke spolufinancování projektů z Evropské unie, což je plně v souladu s volebním programem KSČM, a komunisté ho jednoznačně podporují.
Hlubší rozbor vyžaduje položka ostatní kapitálové výdaje, kde se počítá s nárůstem přes 13 mld. Kč. V takovém rozsahu se mohou skrýt rezervy, které lze pak využít jiným způsobem, a jsem přesvědčen o tom, že to bude předmětem projednávání a vystoupení nás komunistických poslanců ve druhém čtení.
Ve skupině běžných výdajů je poměrně benevolentní přístup vlády k výdajům na neinvestiční nákupy tím, že se proti rozpočtu na rok 2005 zvyšují o 6,5 mld. Kč. Další 4,2 mld. Kč se zvyšují u svodné položky ostatní běžné výdaje. Zvyšují se také tempem 110,8 % transfery do zahraničí na celkovou úroveň 34,3 mld. Kč, což vyplývá především ze závazků České republiky vůči rozpočtu Evropské unie.
Chtěl bych se ještě vyjádřit, jaké je pokrytí priorit sociální politiky KSČM navrhovanou úrovní a strukturou výdajů státního rozpočtu České republiky na rok 2006. Jestliže v konvergenčních záměrech vlády je přiblížit výkonnost hospodářství vykázanou v konkrétních ukazatelích kritériím Evropské unie, je na druhé straně nezbytné vytvářet výrazně příznivější podmínky pro dosažení životní úrovně většiny obyvatel České republiky úrovni občanů Evropské unie. Podstatnou překážkou uskutečnění tohoto cíle, který koresponduje s volebním programem KSČM v ekonomické a sociální oblasti, je vysoká míra nezaměstnanosti. Státní rozpočet je nejen oslabován nedostatečnými příjmy ze zdanění práce a z finální spotřeby, ale současně je zatěžován výdaji při výplatách podpory v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek.
Zvýšení zaměstnanosti nelze dosáhnout pouhým administrativním zpřísněním způsobu vyplácení dávek. Základem řešení tohoto společensky patologického jevu, který negativně ovlivňuje život společnosti i občanů, je rozšíření pracovních příležitostí. Aktivní politika zaměstnanosti se nevyřeší jen rekvalifikačními kursy a rozšířením informovanosti. Vládou navrhovaných 7,8 mld. Kč je třeba násobně zvýšit. Jde o významnější proces než jenom pouhé dlouhodobé kapitálové investice.
Chtěl bych z tohoto místa proto vládě doporučit změny struktury výdajů státního rozpočtu na rok 2006. V první fázi posuzování základních vazeb ve státním rozpočtu je třeba posoudit tendence v jednotlivých agregacích. Ty samozřejmě neodpovídají skladbě kapitol státního rozpočtu, nicméně umožňují formulovat zásadní návrhy na případné korekce. Lze říci, že z tohoto pohledu je rozpočet sestaven "chytře". Nadstandardně proti průměrnému indexu 107,9 se zvyšují výdaje do skupiny průmysl a ostatní materiální výroba a služby, zde je index 117,1, do skupiny služby pro obyvatelstvo - index 114,4. Na druhé straně výdaje na bezpečnost a právní ochranu rostou indexem jen 102,9, výdaje na všeobecnou veřejnou správu indexem 101,2. Výdaje do zemědělství a na sociální věci jsou, jak už jsem uváděl dříve, v průměrné dynamice.
Samozřejmě vnímáme, že v jednotlivých položkách jsou skryta čertova kopýtka, která je třeba rozkrýt v průběhu druhého čtení a případně žádat jejich vysvětlení nebo úpravu. Musím říci, že z tohoto pohledu je pro nás, pro komunisty, nepřijatelné, aby se snižovaly výdaje například na údržbu kulturních památek, kde se předpokládá snížení ve výši 254 mil. Kč, a na druhé se navyšovaly výdaje na činnost například církví, kde je nárůst 134 mil. Kč. Při komplexním řešení celého systému zdravotnictví nelze akceptovat návrh na snižování výdajů na ústavní péči, a to proti roku 2005 je plánované snížení o 413 mil. Kč.
Jestliže v příjmech státního rozpočtu by se měla hledat cesta k jejich navýšení řádově o 100 až 120 mld. Kč, potom by veškeré zdroje získané pro uspokojení požadavků, zejména posílení politiky zaměstnanosti, zvýšení konkurenční schopnosti a rozvoje zemědělství, mělo minimálně 30 až 40 mld. Kč určit na snížení schodku státního rozpočtu na rok 2006.
Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v závěrečném třetím bloku vyjádřil stanovisko Komunistické strany Čech a Moravy, jejího poslaneckého klubu, k návrhu státního rozpočtu, a to v prvém čtení. Chci znovu podtrhnout tu skutečnost, že Komunistická strana Čech a Moravy není a priori proti deficitnímu státnímu rozpočtu obecně, pokud je orientován na priority našeho volebního programu a je v souladu s dokumentem Naděje pro Českou republiku, schváleným VI. sjezdem komunistické strany, rovněž pokud je v souladu s maastrichtskými kritérii, zejména oním kritériem deficitu veřejných rozpočtů do 3 % hrubého domácího produktu. Samozřejmě tento deficit vnímáme a neplnění těchto maastrichtských kritérií jako krátkodobé, to znamená, že bude přechodného rázu. Musím ocenit materiál předložený vládou, jak návrh státního rozpočtu, tak zejména doprovodné tabulky, takzvanou zelenou knihu. Musím říci, že je velice podrobně a přehledně zpracován a má z tohoto pohledu skutečně velmi dobrou vypovídací schopnost. Myslím si, že je potřeba ocenit v tomto směru práci ministra financí.
Chci potvrdit, že Komunistická stana Čech a Moravy a poslanecký klub se nebrání deficitnímu financování rozpočtu. Jsme si vědomi toho, že v současném stavu ekonomiky a veřejných financí není reálné vypracovat a sestavit vyrovnaný rozpočet, ale jsme přesvědčeni o tom, že právě tento deficit musí být výrazným způsobem alokován do ekonomiky, do prorůstových opatření s výrazným multiplikačním efektem, musí být zaměřen na snižování deficitu rozpočtu, což vládní návrh podle našeho soudu dostatečně nenaplňuje.
Rovněž chci poukázat na to, že výrazným způsobem roste státní dluh podle predikce o 12,2 % na úroveň 775,9 mld. Kč, což by mělo představovat 25 % hrubého domácího produktu. A jen na obsluhu státního dluhu a úrokové výdaje zaplatí stát v příštím roce 37,2 mld. Kč.
Z pohledu poslaneckého klubu KSČM je návrh rozpočtu - a teď mám na mysli zejména vnitřní skladbu -spíše pravicový, nenaplňuje dostatečně volební program KSČM, i když musím říci, že oproti návrhu rozpočtu na léta 2003, 2004 a 2005 vnímají komunisté určitý mírný posun ve směru našeho volebního programu.
***