(13.10 hodin)
(pokračuje Bratský)
Připomínám, že to byly vlády sociální demokracie, které si samy tento cíl pro oblast kultury vytkly. Nejen že po šesti letech jsme kýženého jednoho procenta nedosáhli, navíc z původních 0,77 %, které byly ještě v roce 1999 Ministerstvu kultury k dispozici, klesáme hlouběji pod polovinu procenta. Podíl kultury ve státním rozpočtu a její podpora prostřednictvím Ministerstva kultury bohužel rok od roku 199 nezadržitelně klesá, a to i přesto, že chápeme to, že se převáděly na kraje některé povinnosti, jiné naopak stát na sebe převzal.
Podpora národních kulturních institucí a správa kulturního dědictví a kulturních památek ze strany státu je ve společenských i v politických diskusích celkem samozřejmá. Podíváme-li se však na rozpočet Ministerstva kultury a sečteme-li náklady na platy a provedenou práci včetně pojistného, náklady na církve a výdaje na příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury, tedy národní kulturní instituce, činí tato částka 4,6 miliardy, tedy více než tři čtvrtě rozpočtu Ministerstva kultury. V rozpočtu pak zbývá pro příští rok pouhých 1,235 miliardy korun, ze kterých se bude platit záchrana architektonického dědictví za 331 milionů, program kulturní aktivity 228 milionů, regenerace městských, vesnických památkových rezervací a krajinných zón 178 milionů, systém ochrany movitého kulturního dědictví, zabezpečení proti krádežím za 113 milionů, havárie střech památek za 60 milionů, pro národnostní menšiny je vyčleněno 30 milionů, na restaurování movitých památek 18 milionů a na program podpory divadel, symfonických orchestrů, pěveckých sborů 17,7 milionu. Jestli si pamatujeme, v loňské rozpravě byla jenom na tu poslední položku vyčleňována a žádána potřeba zhruba 90 milionů korun.
Já si dovolím takovou glosu. Kdyby tři čtvrtě rozpočtu Ministerstva zdravotnictví šlo na věci podobně jako na Ministerstvu kultury a pouze jedna čtvrtina na to, co je kultura a tam zdravotnictví, tak si troufám tvrdit, že si můžeme rovnou stloukat rakve. Tedy my věřící. Ti nevěřící by zřejmě podepisovali přihlášky do Společnosti přátel žehu.
Otázkou tedy je, kde je zásadnější podpora mezinárodní spolupráce v oblasti umění a podpora inovativnosti a užívání nových technologií v umění, které jsou v pozornosti a předmětem zvláštních programů Evropské unie i jednotlivých jejich členských států, jakož i kinematografie, stimulace filmového průmyslu a v poslední době i vydavatelského průmyslu. Nejen že tyto oblasti jasně přispívají k potřebné evropské integraci, ale navíc přispívají i k potřebnému ekonomickému růstu a zaměstnanosti. A to jsou přece hlavní politické cíle.
Jen vydavatelský průmysl, kam patří vydávání knih, novin, časopisů a periodik, vydávání zvukových nahrávek a vydávání dalších tiskovin, jako například fotografie, plakáty nebo reprodukce uměleckých děl, přispívá k růstu HDP v nových členských zemích v průměru 0,54 %, v Polsku dokonce 0,70 % HDP. A v celé Evropské unii je zaměstnáno na sedmdesát padesát tisíc osob (750 tis. ?).
Nedávno tady byl francouzský ministr zahraničí na návštěvě a na přednášce v Karlově univerzitě hovořil o posílení kultury jako nutném procesu v Evropě. Škoda, že na této přednášce na Karlově univerzitě zřejmě nebyl žádný člen vlády České republiky.
Z hlediska občanů a odborné kulturní veřejnosti je důležité sledovat zejména podporu veřejných kulturních složek, které jsou prostřednictvím Ministerstva kultury hrazeny především z programu kulturní aktivity. Ten představuje pouhých 3,9 % ve stávajícím rozpočtu Ministerstva kultury. Jedná se o poskytování dotací prostřednictvím výběrových řízení či z rozhodnutí Ministerstva kultury a především na podporu projektů nestátních subjektů, dále na zahraniční spolupráci, přičemž se z tohoto programu podporují i neziskové organizace založené Ministerstvem kultury, například transponované Pražské jaro, o.p.s., či loni společně s hlavním městem Praha založený Pražský dům fotografie, o.p.s., a další. Připočteme-li náklady Ministerstva kultury na spolufinancování komunitárních programů podpory divadlům, orchestrům a sborům, výdaje na služby knihoven, aktivity a informační projekty menšin a podporu integrace například romské komunity, dostaneme se k podílu 5,5 % v rozpočtu Ministerstva kultury. Vztáhneme-li tuto částku k celkovému státnímu rozpočtu, jedná se pouze o 0,033 %.
Vše, co jsem v této chvíli diskutoval, vážení přátelé, je z dopisu, který jsem dostal od Pro kulturu otevřená společnost, o.p.s., tedy občanské společnosti, která mi tento dopis zaslala a kterou nelze obviňovat jistě z toho, že by fandila jedné či zatracovala některou jinou politickou stranu, která je zastoupena v parlamentu.
Z výše uvedeného vyplývá, že mohu konstatovat to samé, co vloni touto dobou: tato vláda České republiky je nekulturní.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní vystoupí pan poslanec Petr Nečas. Nicméně před ním se hlásí o slovo předseda poslaneckého klubu ODS pan Vlastimil Tlustý. Prosím.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já se omlouvám, že se opět hlásím. Já jsem se pokusil nalézt východisko z dalšího možného průběhu projednávání rozpočtu i konání organizačního výboru a mnoha dalších povinností včetně volby členů do komise vyšetřovací v kauze Unipetrol a mně nezbývá nic jiného, paní předsedající, než požádat o hodinovou přestávku na jednání klubu, a to okamžitě, to je teď hned. Zároveň tímto klub svolávám.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Ano, mně nezbývá, než vám vyhovět. Domnívám se, že bude vhodné tuto přestávku spojit i s polední přestávkou a zároveň i s jednáním organizačního výboru.
Kolegyně a kolegové, pokračovat odpoledne budeme v 15 hodin a za deset minut začíná jednání organizačního výboru - připomínám pro členy organizačního výboru. Takže odpolední jednání bude začínat v 15 hodin.
Nyní tedy vyhlašuji polední přestávku a zároveň přestávku na jednání klubu Občanské demokratické strany.
(Jednání přerušeno v 13.16 hodin.)
***