(16.50 hodin)
(pokračuje Talmanová)
Zdravotní péče je v České republice univerzálně dostupná v předimenzované síti zdravotnických zařízení a dosahuje relativně vysokého standardu, ale je téměř výlučně hrazena z veřejných zdrojů. Takto nastavený systém vede k udržování nadměrné a strukturně ne vždy vyhovující nabídky a "bezplatnost" zdravotní péče ústí i v nadměrnou spotřebu léků, zdravotních služeb a pomoci.
V dlouhodobém horizontu tlak na růst výdajů zesílí v důsledku stárnutí populace a očekávaného pokračování rychlejšího růstu mzdových nákladů ve zdravotnických zařízeních.
Mrzí mě, že mě pan ministr zdravotnictví neposlouchá.
Vláda schválila a v nejbližším období bude realizovat krátkodobá stabilizační opatření k dosažení finanční rovnováhy systému veřejného zdravotního pojištění. Opatření jsou zaměřena zejména na posílení příjmové strany, postoupení části pohledávek zdravotních pojišťoven za plátci pojistného po lhůtě splatnosti na Českou konsolidační agenturu, přerozdělení příjmů z pojistného a regulaci nákladů, změny v právním nastavení dohodovacího řízení a role státu při stanovení úhrad zdravotní péče, léčiv a zdravotnických prostředků, racionální farmakoterapie, optimalizaci sítě zdravotnických služeb, rozvoj nástrojů pro měření a hodnocení kvality poskytovaných zdravotnických služeb. Realizace těchto krátkodobých opatření napomůže jen částečně stabilizovat systém zdravotní péče, stejně tak jako dílčí novelizace zákonů a prováděcích právních předpisů v oblasti zdravotnictví.
Teď prosím ta nejdůležitější věta z tohoto pohledu na stav českého zdravotnictví: Nepřispějí však k dlouhodobé fiskální udržitelnosti - ta navržená stabilizační opatření - neboť vedou pouze k redistribuci omezených zdrojů a přenášejí problém do jiných složek veřejných rozpočtů.
Pro zajištění finanční udržitelnosti a dlouhodobé stabilizace systému zdravotní péče je nutné rozpracovat jeho ucelenou koncepci reformy. Tato koncepce by měla řešit příčiny problému, kterým je nadměrná a neregulovaná poptávka po zdravotní péči a nadměrná nabídka zdravotní péče, zejména hustá síť zdravotnických zařízení. Proti dosud převažující konzumaci zdravotnických služeb bude nutné postavit a více zdůrazňovat prevenci zdraví a osvětu v péči o vlastní zdraví.
Kdyby mě pan ministr zdravotnictví poslouchal, dovolila bych si teď přerušit svoje vystoupení a prostřednictvím předsedajícího ho požádat, jestli dokáže identifikovat autora těchto vět, které velmi přesně popisují stav českého zdravotnictví. Bohužel pan ministr zdravotnictví, v pořadí sedmý - sedmička je šťastné číslo - zcela ignoruje moje vystoupení, ale asi k tomu má své důvody; doufám, že to není projev toho, že není džentlmen a neumí se chovat k dámě. Autorem těchto vět, které jsem zde citovala, je vláda České republiky, resp. její dva místopředsedové, místopředseda vlády pro ekonomiku - jeho místo je osiřelé a asi i nadále bude - a první místopředseda vlády a ministr financí. Materiál se jmenuje Národní Lisabonský program, národní program reforem České republiky.
Další, co bych vám velmi ráda odcitovala, je vyjádření vlády České republiky k výroční zprávě a účetní závěrce Všeobecné zdravotní pojišťovny a dalších pojišťoven z 24. srpna letošního roku. Cituji: "Skutečnost, že hodnoty faktur od zdravotnických zařízení přesahují každoročně realizované příjmy z pojistného po přerozdělování, je zřejmá, avšak postup zdravotnických zařízení i výše uplatněné fakturace zdravotní péče je odrazem nastavených zákonných a podzákonných norem, které je nutno respektovat ve vzájemném vztahu mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a jejími smluvními zdravotnickými zařízeními. Prostor pro snižování nákladů VZP České republiky je za této situace minimální, neboť dikce § 17 odst. 14 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebyla v průběhu roku 2004 upravena."
S tímto nelze než také souhlasit. A v souvislosti s těmito dvěma citovanými materiály, s Národním programem reforem České republiky a s usnesením vlády České republiky z 24. srpna letošního roku, mě velmi zaráží obsah novelizace zákona č. 48/1997 Sb., o zdravotním pojištění, který právě teď projednáváme jako sněmovní tisk 1150.
Zásadní připomínky dlouhodobé, nejen zdravotních pojišťoven, se týkají zejména textu § 17 citovaného zákona. Na tyto připomínky nebylo v minulosti reagováno, a výsledkem je i současný stav týkající se neúspěšných dohodovacích řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče.
Opět, navržený novelizovaný § 17 zákona č. 48/1997 Sb., který projednáváme ve sněmovním tisku 1150, nevytváří podmínky k tomu, aby se zdravotní pojišťovny dohodly s poskytovateli zdravotní péče na výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a do budoucnosti fakticky zavádí téměř výhradně institut vyhlášek vydávaných Ministerstvem zdravotnictví, kterými by měly být stanovovány výše úhrad zdravotní péče. Zkušenosti z posledních let prokázaly, že stanovení výše úhrad vyhláškami znamenalo vždy prohlubování deficitu systému zdravotnictví, způsoby výpočtu nereagovaly na skutečné příjmy zdravotních pojišťoven a prokazatelně docházelo ke zvýhodňování jediného segmentu poskytovatelů zdravotní péče, a to lůžkových zařízení. Jako příklad mohu uvést zde mnohokrát citovaný § 2 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 50 zkraje letošního roku, kdy Ministerstvo zdravotnictví navýšilo platby lůžkovým zařízením, aniž by se zvyšoval objem poskytnuté péče, a naopak při poklesu objemu poskytnuté zdravotní péče ze 100 % příslušného referenčního období roku 2004 na 90 % tohoto referenčního období roku 2005. Dopady této vyhlášky všichni známe.
Opět, dámy a pánové, novelizujeme § 17 tím způsobem, že výsledek této novelizace by jednoznačně motivoval k nedohodě, ze strany Ministerstva zdravotnictví dokonce vynutitelné. Ministerstvo zdravotnictví by si tímto vynutilo právo rozhodovat nejméně o 50 procentech prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Dovolte mi z těchto všech důvodů učinit návrh na zamítnutí sněmovního tisku 1150 a dále se zeptat ministra zdravotnictví České republiky, byť jeho dny jsou bezpochyby sečteny - sedmička je šťastné číslo, takže doufám, že bude připraven a schopen mi odpovědět - jakým způsobem je možné, že vláda novelizuje § 17 zákona č. 48 právě tímto způsobem, jak je obsaženo ve sněmovním tisku 1150, a současně ve svém Národním programu reforem a ve svém usnesení k účetní uzávěrce Všeobecné zdravotní pojišťovny právě tento jev negativního dopadu vyhlášek vydávaných Ministerstvem zdravotnictví podle § 17 zákona č. 48 kritizuje.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Talmanové. Hovořit bude pan poslanec Josef Janeček. Další přihlášky do rozpravy nemám.
Poslanec Josef Janeček: Vážené dámy, vážení pánové, oblast zdravotnictví, oblast nerovnováhy, dovolil bych si říci, je problém starý jako české zdravotnictví samo. Možná že daleko lépe bychom prospěli našemu zdravotnictví, kdybychom nepředkládali nové zákony, ale kdybychom dodržovali tu legislativu, která platná jest.
Já bych tedy pro vaši informaci odcitoval § 6 platného zákona 551/1991 Sb., to je zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně. Cituji odstavec 1: "Rozpočet pojišťovny je sestaven a realizován tak, aby výdaje nepřevýšily příjmy pojišťovny v příslušném rozpočtovém roce. Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zúčtovává v roční závěrce vůči rezervnímu fondu." Táži se tedy, jak je možné, že není dodržován zákon. Víme všichni proč. Protože nežijeme v právním státě. Žijeme ve státě, kdy lobbistické skupiny mají větší sílu než zákon. A bohužel, orgány činné v trestním řízení mají menší sílu než lobbistické skupiny disponující stamiliony.
Pro naše občany by možná byla zajímavá ještě jedna věc. Pojišťovna je povinna zřizovat tzv. rezervní fond. Já vám odcituji, k čemu je rezervní fond. Možná že si to zaznamenáte v souvislosti s celosvětovými obavami z tzv. ptačí chřipky. Rezervní fond používá pojišťovna ke krytí schodku základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech "výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof nebo pojišťovnou nezaviněného významného výpadku výběru pojistného". A představte si, čeká nás evidentně, nebo je možná, taková epidemie - a já se ptám garantů našeho zdravotnictví: Máme naplněný rezervní fond? Odpověď je: Nemáme, neboť nejprve je potřeba uspokojit zájmy lobbistických skupin. Proto neplníme zákony a nejsme připraveni.
***