(9.40 hodin)
(pokračuje Doktor)
Vy jste se vydali jinou cestou. Chcete zachovat současnou míru zdanění, odmítli jste náš návrh, přestože sami vyzýváte Občanskou demokratickou stranu ke konstruktivnímu jednání. My jsme vám takovou příležitost nabídli a s lítostí musíme veřejnosti České republiky oznámit, že návrh Občanské demokratické strany na snížení daní vláda sociální demokracie a tato vládní koalice odmítla.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Reagovat bude ministr financí Bohuslav Sobotka.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že žádná slova mého předřečníka nemění nic na faktu, že včera Občanská demokratická strana zablokovala projednávání snížení daní pro čtyři miliony obyvatel České republiky. Já myslím, že to všichni vědí, a všichni také vědí, jaké motivy k tomu Občanskou demokratickou stranu vedly. Myslím, že je taky velmi zřetelné a průzračné, jaké motivy vedly ODS k tomu, aby předložila tento návrh na snížení spotřebních daní, který, jak sám předřečník uznal, může být v kolizi s normami Evropské unie a se závazky, které Česká republika na sebe při vstupu do Evropské unie převzala. To je myslím první problém.
Druhý problém je to, že ODS takto učinila z čistě populistických důvodů ve snaze získat podporu voličů před příštími parlamentním volbami. Takto populisticky se obvykle opoziční strany chovají. Ony nemají odpovědnost za příjmovou stránku veřejných rozpočtů, a přirozeně je příjemné pro každého občana, pokud slyší, že by se měly snížit spotřební daně a že by měl platit za pohonné hmoty méně. Kdo by nechtěl platit za pohonné hmoty méně? Kdo by nechtěl co nejnižší spotřební daň?
Já bych byl opravdu první, kdo by usiloval o to, aby spotřební daně mohly být nižší, kdyby to ovšem bylo rozpočtově odpovědné. Ani náhodou tento návrh, který zde byl prezentován panem poslancem Doktorem, není rozpočtově vyrovnaný. Tento návrh by snížil příjmy státního rozpočtu v příštím roce bez jakékoli kompenzace. Kompenzace v oblasti daně z přidané hodnoty je fiktivní kompenzací, protože ta částka, která by byla vybrána, by v žádném případě nemohla kompenzovat výpadek v oblasti spotřební daně. Čili tento návrh nebyl rozpočtově odpovědný, byl to návrh čistě populistický ve snaze získat na veřejnosti nějaké body tím, že navrhnu snížení spotřební daně, přičemž vím přirozeně, že takovýto návrh neprojde, nenesu za něj žádnou odpovědnost a nenesu žádnou odpovědnost za jeho případné rozpočtové dopady. Navíc není možné, aby Česká republika snížila sazbu spotřební daně pod minimální limity, které jsou platné v zemích Evropské unie.
Chtěl bych také jasně konstatovat, že žádná členská země Evropské unie neprovedla zákonem snížení sazby spotřební daně z pohonných hmot. Ani jeden členský stát Evropské unie nereagoval změnou zákona o spotřební dani, ani jeden členský stát změnou zákona nesnížil trvale sazbu daně z nafty nebo benzinu. Česká republika by byla jediným státem Evropské unie, který by se vydal takovou cestou.
Chtěl bych upozornit poslance za Občanskou demokratickou stranu, že ani slovenská vláda, kterou tak často zde v Poslanecké sněmovně vydávají za vzor, nepřijala návrh z řad levicové opozice na Slovensku, aby se snížila spotřební daň z pohonných hmot. Na Slovensku toto navrhovala opoziční levicová strana Smer, navrhovala snížení spotřební daně. Slovenská vláda, konkrétně ministr Mikloško, který je zde velmi často zmiňován v souvislosti s rovnou daní, toto odmítl jako populismus, který by byl rozpočtově neodpovědný. Čili někdy se Slovensko Občanské demokratické straně hodí a někdy se přirozeně slovenský příklad Občanské demokratické straně hodit nemůže, protože slovenská vláda a slovenský ministr financí takovéto návrhy odmítli. Takové návrhy odmítla i rakouská vláda, německá vláda a další vlády v zemích Evropské unie.
Jedná země, která provedla dočasnou změnu v sazbě spotřební daně, je Polsko. Polsko ji provedlo proto, že polské zákony zmocňují polského ministra financí k tomu, aby bez polského parlamentu mohl v pásmu 15 % měnit sazbu spotřební daně. To je unikátní situace, která je dána speciální polskou legislativou. Ovšem je potřeba říci, že ta sazba daně se může měnit vždy při schvalování státního rozpočtu Polské republiky. To znamená, až nyní budou Poláci na konci letošního roku schvalovat nový státní rozpočet, tak toto rozhodnutí polského ministra financí budou muset buď potvrdit, nebo přehodnotit ve vazbě na nový státní rozpočet. Toto snížení daní, které provedl svým rozhodnutím polský ministr financí, má tedy pouze dočasnou působnost do konce letošního roku a dlouhodobá polská rozpočtová politika počítá s tím, že se v Polsku v příštích letech sazby spotřebních daní budou zvyšovat. Čili taková je skutečnost v Polsku, pokud by snad můj předřečník zde chtěl situaci v Polské republice zmiňovat.
Jinak tento polský krok byl podroben všeobecné kritice na jednání zástupců jednotlivých členských zemí Evropské unie, neboť bylo poukazováno zejména na dvě skutečnosti.
Za prvé, snížení spotřební daně u pohonných hmot nemá žádný pozitivní vliv na restrukturalizaci poptávky. Ovlivní poptávku pouze tím způsobem, že ji plošně podpoří. Evropa dnes potřebuje jiná opatření, potřebuje opatření, která by vedla k jiné struktuře poptávky, k takové struktuře, která by podporovala úsporné technologie, úsporný provoz, nižší spotřebu. Plošné snižování spotřební daně je cestou do pekel, protože plošně podporuje zvýšení spotřeby ve staré struktuře, která není nijak poznamenána jakýmikoli ohledy k životnímu prostředí.
A druhá poznámka a druhý důvod, proč žádná členská země nepřistoupila k zákonnému snížení sazby spotřební daně, je fakt, že marže v této oblasti nejsou státem regulovány. Pokud bychom snížili sazbu spotřební daně, není žádný mechanismus a žádná záruka toho, že by skutečně zlevnily ceny benzinu a nafty na čerpacích stanicích a že by tento profit ze snížení sazeb spotřební daně inkasovali koneční spotřebitelé, tj. naši motoristé. Vzhledem k tomu, že není marže v této oblasti regulována, tak přirozeně marže je ve fázi výroby, marže je ve fázi distribuce a marže je ve fázi konečného prodeje. V případě, že bychom snížili sazbu spotřební daně, nic by nebránilo tomu, že by výrobci, distributoři, prodejci využili tohoto pásma k tomu, aby si svou marži navýšili. Konkurence v této oblasti v České republice není dokonalá natolik, aby umožnila, že se celá tato částka projeví v konečné ceně.
Chtěl bych upozornit na jeden efekt, který už jsme v České republice mohli zaznamenat, a to bylo snížení základní sazby daně z přidané hodnoty z 22 na 19 %. Ani toto snížení se zcela nepromítlo do poklesu cen a záleželo na konkurenci v jednotlivých oblastech a na tom, jakým způsobem ke snížení cen přistoupili jednotliví výrobci a prodejci.
V tom je zásadní rozdíl mezi snížením nepřímých a přímých daní. Ten návrh, který předložila vláda, na snížení daně z příjmů pro fyzické osoby se středními a nízkými příjmy, garantuje, že jakékoli snížení této daně se přímo projeví u občana tím, že se mu sníží jeho osobní odvody do státního rozpočtu. Snížení spotřební daně negarantuje to, že se toto snížení projeví v rodinných rozpočtech nebo v peněžence jednotlivých občanů, neboť tento efekt není závislý pouze na daňové sazbě, ale je závislý také na míře konkurenčního prostředí a na tom, jaké jsou v jednotlivých fázích výroby, distribuce a prodeje pohonných hmot nastaveny marže.
Chtěl bych také upozornit na některé mediální výstupy, které jsme zaznamenali v minulých týdnech, kdy se dokonce někteří prodejci a distributoři anonymně svěřili médiím s tím, že využili stávající situace ve skokovém zvýšení cen ropy na světových trzích k tomu, aby si zvýšili marže, které byly v předcházejících měsících stlačeny na velmi nízkou úroveň.
***