(12.30 hodin)
(pokračuje Kupčová)
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Jedná se o sloučení rozpravy u dvou po sobě jdoucích a spolu souvisejících bodů. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 131 z přítomných 105 pro návrh hlasovalo 93, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Dostáváme se k bodu sedmému. Předložený návrh z pověření vlády uvede místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Němec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl ve druhém čtení návrh antidiskriminačního zákona.
Návrh antidiskriminačního zákona reaguje na skutečnost, že mechanismy ochrany před diskriminací nejsou v našem právním řádu dostatečně upravené, nevyhovují ze dvou hledisek. Prvním je hledisko reálné ochrany před diskriminací v praxi ve vztahu k obecným zásadám rovnosti, které deklaruje Listina základních práv a svobod. Druhým jsou konkrétní požadavky práva Evropského společenství ohledně rozsahu a formy ochrany před diskriminací, které plynou zejména ze dvou antidiskriminačních směrnic přijatých v roce 2000. Tyto směrnice byly přijaty před vstupem České republiky do Evropské unie; bez ohledu na tuto skutečnost však má Česká republika povinnost vtělit je do českého právního řádu. Tato povinnost měla být splněna ke dni našeho vstupu do Evropské unie, tedy k 1. květnu 2004.
Evropská komise pozorně sleduje aktivity České republiky v tomto směru a je připravena pokračovat v krocích, které by směřovaly k podání žaloby k Evropskému soudnímu dvoru. V případě některých tzv. starých členských států Evropská komise již tento krok učinila a Evropský soudní dvůr v první polovině letošního roku rozhodl v neprospěch pěti žalovaných zemí - Finska, Řecka, Lucemburska, Rakouska a Německa. Je zřejmé, že jen přijetím implementační legislativy, kterou představuje předložený návrh, je možné zvrátit tuto hrozbu.
Rád bych shrnul dosavadní výsledky projednávání návrhu antidiskriminačního zákona, kdy na svém zasedání 10. února přikázala Sněmovna oba tisky k projednání petičnímu výboru, ústavněprávnímu výboru a komisi pro rodinu a rovné příležitosti. Chtěl bych vyjádřit uspokojení nad tím, že jak komise pro rodinu a rovné příležitosti, tak ústavněprávní výbor doporučily Poslanecké sněmovně přijetí tohoto návrhu zákona.
Protože přijetí antidiskriminačního zákona je z důvodů, které jsem uvedl, důležité, při jednáních ve výborech jsme přistoupili na všechny pozměňovací návrhy, které neznamenají podstatné odchýlení od požadavků evropského práva. Musím však vyjádřit zásadní výhrady proti některým pozměňovacím návrhům přijatým ústavněprávním výborem, které činí implementaci směrnic nedostatečnou.
Jedná se o návrh, aby ochránce jako orgán poskytující pomoc obětem diskriminace poskytoval dotčeným pouze informace o možnostech právní pomoci. Vládní návrh naproti tomu pověřuje ochránce, aby poskytoval občanům domáhajícím se ochrany před diskriminací rovněž součinnost při sepsání nebo doplnění návrhů a podání.
Nesprávnou transpozicí evropských směrnic ve světle judikatury Evropského soudního dvora by bylo rovněž nezahrnutí diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství do širší kategorie diskriminace z důvodu pohlaví. Podřazení diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství pod pojem diskriminace z důvodu pohlaví znamená, že následně není poskytnuta nejvyšší navrhovaná ochrana těhotným a matkám. To se týká například tzv. přechodu důkazního břemene. Věřím, že ústavněprávní výbor svým pozměňovacím návrhem snížení ochrany těhotných a matek při diskriminaci nesledoval snížení ochrany, ale spíše tyto dopady nezmínil při svém rozhodování.
Pozměňovací návrh týkající se stanovení výjimky ze zákazu diskriminace v oblasti soukromého pojištění je zjevně inspirován novou směrnicí Evropského společenství, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Tato směrnice byla přijata teprve v prosinci loňského roku a má být implementována členskými státy do 21. prosince 2007. Návrh antidiskriminačního zákona ji jako celek netransponuje. Považuji předložený návrh za předčasný a výjimku v oblasti pojišťovnictví takto formulovanou za příliš širokou. Proto je třeba zvážit, zda Česká republika bude uplatňovat výjimku, kterou tato směrnice umožňuje, v oblasti pojistných smluv a v jakém rozsahu, což by mělo být předmětem širší diskuse všech zainteresovaných, jak odpovědných orgánů státní správy, tak pojišťoven, která doposud nebyla ukončena.
Na závěr musím uvést, že požadavkům směrnic neodpovídá ani pozměňovací návrh k návrhu doprovodného zákona, podle kterého by měla být vypuštěna navrhovaná změna občanského soudního řádu, která spočívá v doplnění jeho ustanovení upravujícího přechod důkazního břemene ve věcech diskriminace z důvodu rasy nebo etnického původu také o oblast přístupu k bydlení.
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, problematika rovného zacházení představuje důležitou oblast života, která se může dotknout kohokoliv z nás. Věřím proto, že návrh zákona podpoříte, a v tuto chvíli vám děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Tento návrh zákona jsme v prvním čtení přikázali k projednání petičnímu výboru, ústavněprávnímu výboru a stálé komisi Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti. Usnesení ústavněprávního výboru a stálé komise byla rozdána jako sněmovní tisky 866/1, 866/3 a 866/4. Petiční výbor předložil záznam z jednání.
Prosím, aby se slova ujala zpravodajka petičního výboru, paní poslankyně Zuzka Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás pouze seznámila s tím, že petiční výbor, který se zabýval projednáváním vládního návrhu zákona o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací, tisk 866, opakovaně, naposledy na své 45. schůzi dne 20. září letošního roku, nepřijal žádné usnesení. Není to tím, že by petiční výbor se tomuto tisku nevěnoval, ale v podstatě pro rovnost hlasů, kde nebyl přijat ani návrh doporučující zamítnout předlohu, ani návrh doporučující schválení.
Své stanovisko bych vyjádřila v rozpravě, do které se tímto hlásím.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní prosím zpravodaje ústavněprávního výboru, pana poslance Marka Bendu, aby se ujal slova. - Pana poslance Marka Bendu nevidím. Prosím jeho kolegy, aby se pokusili pana poslance Bendu sehnat, případně aby ho zastoupil někdo z kolegů z ústavněprávního výboru v roli zpravodaje.
Hlásí se předsedkyně ústavněprávního výboru, paní poslankyně Vlasta Parkanová, která se ujme role zpravodajky. Prosím.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, ústavněprávní výbor projednal tento tisk na své schůzi 21. září a 3. listopadu. Máte jej k dispozici pod číslem tisku 866/4. Ústavněprávní výbor po velmi podrobném projednání přijal k navrhovanému tisku řadu změn. Prakticky je jich celkem 20. To hlavní sdělení, které vám chci zprostředkovat, je to, že ústavněprávní výbor v této podobě doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní prosím, aby nás o jednání stálé komise Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti informovala zpravodajka, paní poslankyně Anna Čurdová. (K mikrofonu přistupuje poslankyně Fischerová.)
Poslankyně Taťána Fischerová: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem jako zpravodajka zastoupila paní kolegyni Čurdovou, která nebyla přítomna. Mohu jenom říci, že komise pro rovné příležitosti projednala návrh a doporučuje Sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem na vydání zákona o rovném zacházení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Kolegyně a kolegové, nyní přerušuji projednávání tohoto bodu před otevřením obecné rozpravy, o které jsme rozhodli, že bude společná s rozpravou k bodu 8.
Otevírám bod
8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona
/sněmovní tisk 867/ - druhé čtení
Opět poprosím pana ministra Němce, aby se ujal slova.
***