(17.10 hodin)
(pokračuje Lobkowicz)
Zvu pana předsedu Grebeníčka, pana kolegu Grebeníčka, ať přijede do Křimic, ať se tam na to přijede podívat, ať vidí, co mám. Není to jenom zámek, jsou to i ostatní budovy. Opravdu do toho dávám všechno, co můžu. Není hezké, když se řekne, že všechno se stalo za posledních patnáct let.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí ministr zahraničních věcí, který chtěl reagovat okamžitě. Je vám to úplně jedno? Takže pan poslanec Miroslav Grebeníček.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Prakticky vždycky, když vystupuje kolega Lobkowicz, tak mě to zaujme - jeho kultura projevu, nadhled a především snaha problémy řešit. Myslím, že došlo asi k nějakému zkratu. Mluvil jsem o posledních dvou letech. Já jsem o tom mluvil, já mám na to důkazy, čili skutečně došlo k nárůstu těch památek, které jsou v katastrofálním stavu. Já tvrdím, že takové problémy byly i před listopadem, i po listopadu. Prostě se teď těmito věcmi zaobírám i v příslušném výboru. A jestli o tom mluvím, tak považuji za nepřijatelné, že se snižují výdaje na údržbu kulturních památek. Je to o 254 mil. Kč méně. Jestli jste naznačil církevní věci, tak výdaje na činnost církví se mají zvýšit o 134 mil. Kč. Ale mně teď nejde o to, aby se omezovaly výdaje na kulturní památky ve správě církví. Prostě to jsou kulturní hodnoty, na které jsme pyšní, jestli jsme příslušníky katolické církve, nebo nejsme. Čili mně jde o celý ten problém, tak jak jste ho vy tady vnímal a prezentoval. Samozřejmě, když už jsem to naznačil, má to širší rozměr. Je to otázka národní cti, ale i otázka ekonomická, otázka cestovního ruchu. Takže my jsme se odrazili od Vídně, od nějakých prapodivných triček do širší sféry.
Chtěl bych ale pana ministra požádat, aby dělal všechno pro to, abychom přes tato centra skutečně prezentovali to hezké z naší kultury, to krásné, a třeba i naznačili, že bychom v rámci Evropské unie přijali nějakou injekci, abychom zbytečně se tady nemuseli dohadovat, kterou tu památku jsme zdevastovali před rokem 1989, anebo kterou po roce 1989.
Dámy a pánové, děkuji za tento vstřícný přístup.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Teď tedy s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr zahraničních věcí. Ale on opět dává přednost dalšímu diskutujícímu. Takže pan poslanec Pavel Hojda má slovo a pan ministr zřejmě chce vystoupit úplně na samý závěr.
Poslanec Pavel Hojda: Já panu ministrovi děkuji. Hluboce si vážím pana poslance Lobkowicze. Pocházím ze Západočeského kraje a mohl bych zde jmenovat jednu památku za druhou, která po roce 1990 byla zdevastovaná. Nechci tím říci, že je to tím, že by se tento stát nechtěl starat o památky. Ale bohužel docházelo k takovým situacím, kdy se předávaly pseudomajitelům tyto památky. A mohl bych jmenovat jednu památku za druhou a mohl bych začít třeba Hroznětovským hradem, který byl překrásný ještě v roce 1990, a dneska je z toho ruina. A mohl bych zde jmenovat památku po památce, ale myslím si, že to není meritem věci. Vždycky si musíme říci, z jakého důvodu to bylo, proč to tak je, a nesvádět všechno jenom na systém, nebo na komunismus, nebo na kapitalismus.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. A teď tedy ministr zahraničních věcí, pan poslanec Cyril Svoboda.
Ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda Paní předsedající, kolegyně, kolegové, nejprve obecně k otázce památek. Prosím vás, nelžeme veřejnosti. Když se v 50. letech tady zabíral majetek, a já bych řekl, že se kradl, tak ho dostala do rukou armáda, různá družstva, a devastace toho majetku byla masivní. Dnes stačí po České republice jet a vidíte, že s řadou památek se stala skutečná proměna, protože se dostaly do rukou vlastníků, kteří s odpovědností za tento majetek o tento majetek pečují, zvelebují, chrání jeho tradici. A je to vidět všude kolem nás. Nevylučuji, a v tom nevedu s nikým z vás spor, že najdeme individuální případy, kdy majetek, který byl vydán, byl potom třeba nějakým způsobem poničen nebo zdevastován, nebo něco podobného se mohlo stát. Ale míra toho, co bylo v 50. letech, kdy budovy - a já mohu říci třeba příklad, naprosto zdevastované budovy kláštera v Rajhradu, kterou postavil, tuším, teď se nechci mýlit, ale tuším, že to byl Santini, kde udělal speciální způsob větrání. Nastoupila armáda a první, co udělala, že ty větráky zazdila, tudíž porušila okamžitě statiku celého domu. A ta stavba dneska vyžaduje stamilionové hodnoty, aby vůbec byla zachráněna. Je to kulturní památka. Zkrátka tam se k tomu armáda a další instituce chovaly naprosto nekulturně. Stačí vidět ty budovy, jaké byly v roce 1989 a 1990, a jaké jsou dnes. Zkrátka to všichni vidí.
Podle mne nemá smysl, abychom teď tady o tom vedli debatu u pultu Poslanecké sněmovny, protože všichni to vidí a všichni vědí, že to takhle je, nemá to smysl dále rozvádět.
Původně jsem myslel, že už vystupovat nebudu, protože to má nekonečný příběh - naše vystupování navzájem. Ale dostal jsem otázku, zda to byly koncentrační tábory. Moje odpověď je: Ano, byly. A vy jste sám naznačil např. Jáchymov. Tak vám říkám: Ano. Definice koncentračního tábora je, že tam jsou lidé koncentrováni k nuceným otrockým pracím. A to se stalo, o tom snad nikdo nepochybuje.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím.
Jenom zopakuji, že pan poslanec Miroslav Grebeníček přednesl návrh usnesení, a to tak, že navrhuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila nesouhlas s odpovědí ministra zahraničních věcí pana Cyrila Svobody na jeho písemnou interpelaci, která je uvedena spolu s odpovědí v tisku 1201. Já jako v předchozím případě v tomto okamžiku přerušuji projednávání tohoto bodu a hlasovat o tomto usnesení budeme zítra po deváté hodině.
Jenom pro vaši informaci sdělím, jak budeme zítra ráno pokračovat. Prvním bodem, který budeme projednávat, je pevně zařazený bod 175, Česká konsolidační agentura, úplatné nabytí. Pak bychom se tedy zabývali hlasováním o právě přednesených usneseních týkajících se odpovědí na písemné interpelace. A pak bychom projednávali čtyři body pevně zařazené na dnešní dopoledne, na které se nedostalo. Pak by se pokračovalo ve druhých čteních, pokud samozřejmě ráno po deváté hodině nedojde ke změně programu na základě vašich návrhů.
Já vám přeji všem hezký večer a končím dnešní jednací den.
(Jednání skončilo v 17.18 hodin.)
***