(12.40 hodin)

Poslanec Petr Braný: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jsem jedním z předkladatelů a dovolím si několik poznámek na základě vystoupení pana ministra, kdy jsem byl trochu inspirován, abych se přece jen vyjádřil.

První poznámka je, že pan ministr se pohoršuje, že je to návrh pro jednu nebo několik firem. Nevím přesně, jak to myslel. A že to ještě tady nezažil. Já tu pamatuji málo, ale sledoval jsem ctihodnou Sněmovnu, když jsem nebyl poslanec. Mohl bych říci např. zákon o rozhlasovém a televizním vysílání a některé další zákony, které jsme přijímali. Pak jsme se dočkali debaty, pro koho, co a jak bylo činěno atd. Pane ministře, prosím vás, nebuďte tak kategorický, tyto věci se tu občas stávají! Snad že bychom zahrnuli kolonku nejen dopad na státní rozpočet, ale já prosazuji jako předseda podvýboru dopady na územní rozpočet, že by tam byla ještě kolonka, aby se předkladatelé ještě přiznali, pro koho tak činí. Nerozumím vašemu svatému rozhořčení.

Druhá poznámka je retroaktivita. Vy jste hovořil, že je to retroaktivní, že je to hrůza hrůzoucí. Já jsem se na tuto výtku vlády podíval. Retroaktivita - rozuměno zpětná působnost právní normy. Podle toho, k čemu jsem se dopracoval, je asi takovýto názor. Předkládaný návrh nemá retroaktivní účinky, neboť neodjímá oprávněným osobám odškodnění, kterého se jim v minulosti dostalo nad rámec zákona, ale přiznává jim nárok na dodatečné odškodnění za účelem odstranit diskriminační opatření založená předchozí právní úpravou. Navíc, pokud by byl brán v úvahu nesprávný názor, že se jedná o retroaktivní opatření, bylo by zcela nezbytné konstatovat, že veškeré obdobné novelizace zákona o bankách provedené ve vztahu ke klientům jiných zkrachovalých bank měly také retroaktivitu účinku, což v předmětné době nebylo považováno ani vládou, ani Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky za neadekvátní. I tímto způsobem by tedy docházelo k rozdílnému a autoritativnímu přístupu k jednotlivým skupinám klientů stejného druhu a stejných práv, což je zcela v rozporu s principy právního státu.

To je jenom argument na to, jak vy jste silně hovořil, že se bojíte při přijetí tohoto zákona o právní podstatu našeho státu. V roce 2001, kdy jsem nebyl členem této ctihodné Sněmovny, zejména sociální demokracie prosazovala v té době přijatou úpravu. Nevím, jak vy, pane ministře, jste v té době hlasoval. To je další poznámka.

Z hlediska Fondu pojištění vkladů mě obzvlášť dráždí požadavky bank na další poplatky klientů. V Jihočeském kraji je to velmi citelné. Ne že by tam byly jiné poplatky, ale průměrné mzdy jsou přece jen tři tisíce pod státním průměrem. Většina má své příjmy v bankovních domech. Poplatky mnohdy dosahují tisícikorunových částek za rok. Takže snaha v tomto něco učinit je nutná. Ale strašit, že Fond pojištění vkladů, jestli mě paměť neklame, musí být, když hledá dodatečné zdroje, to znamená přijímá úvěr, je tam zvýšení až dvojnásobek vkladu do tohoto fondu, což se promítne do samozřejmě i možných poplatků pro klienty, v tom s vámi souhlasím. Ale vy sám říkáte, že navrhujete podmínečně přerušit, aby vám Fond pojištění vkladů spočítal, jak to je.

Já jsem pana náměstka - ne že bych proti němu něco měl - musel upozornit, že působí jako nepoučený laik v této věci, když v rozpočtovém výboru nám předkládal některá čísla nebo kýval na některá vyjádření, která byla z různých organizací. Protože vznikly různé pochybnosti, pro koho to činím, pustil jsem se do toho a hledal jsem věcné otázky. Už zde hovořil o tom pan Doktor. Zjistil jsem, že doložitelná čísla jsou v řádu do 4 miliard korun a fond bude mít na začátku roku 2006 5,2 miliardy korun. Takže by nebyl vyčerpán. Vy jste zde udělal, pane ministře, zase katastrofickou vizi, že se stane něco zvláštního a hrozného.

Já vůbec nemám problémy s tím, že se tady ti, kteří dali nějakou výjimku České pojišťovně a Kreditní bance, v té době to vyhovovalo, že se jim povolilo něco učinit, ale zase nepatřím ani mezi tvůrce tohoto přání, aby se tam odškodňovalo, ale ani mezi naivní prosťáčky, který by nevěděl, že to tam je. Je mi ale jasné, že takových 300 až 500 milionů z toho, co by bylo i po Kreditní bance, když by případně taková otázka nastala, tak by se zase doplácelo klientům, kteří byli jenom v určité zkrácené výši odškodněni. A to je také asi možné si verifikovat a dát do těch čísel.

Ale to nebyl prvoplánový cíl mého podpisu pod tento návrh. Já jsem zde viděl stovky a tisíce tragických osudů lidí, kteří dali ne spekulativně peníze do Union banky a Plzeňské banky, ale aby si překlenuli nějaké období, než mohli třeba splatit úvěry, které měli. U vás na Ministerstvu financí, pane ministře, jsou řádově desítky žádostí živnostníků, kteří měli propadlé účty, kdy dostali zaplaceno za práci fakturami, které nebyly z Union banky dobytné, a oni nejenže přišli o značnou část těchto prostředků, ale museli z nich plnit daňové povinnosti, které se k tomu vztahovaly. Víte, že výjimky jsou u vás a řeší se to. Případů je řada. Jsou tam školy, zájmové organizace.

Poslední poznámka, proč jsem se podepsal pod tento zákon. Zákon řeší banky, které - mluvím o Plzeňské a o Union bance, protože jsem to mohl posuzovat v bankovní komisi - zkrachovaly podle stejného scénáře jako ty předchozí, které se zhruba v roce 2001 rozhodly řešit zvláštním režimem čtyř milionů. Takže není to nic překvapivého. Je to jenom posunutí tehdy za aktivního souhlasu a účasti České národní banky a Ministerstva financí. Dozor se nám tam nepodařilo učinit. Teď již jsou přijata taková nápravná opatření, že by se toto již nemělo opakovat. Ani nevidím, že by zde nějaká taková věc v nejbližších letech hrozila. Alespoň doufám, že mám dobré informace.

Nevím, z čeho pramení vaše svaté nadšení, pane ministře, v boji proti návrhu tohoto zákona. Nebude to veřejný rozpočet stát ani korunu, zatím nedoložili ti, kteří mají tzv. jasné stanovisko, částky, o kterých hovoří. Podle mě matou veřejnost. Mně jde opravdu o jednotlivé vkladatele, zejména fyzické osoby, kteří jsou postiženi velmi výrazně právě krachem těchto ústavů. Na druhé straně proti tomu ještě stojí příjem - vy jste to sice naznačil, pane ministře - z hlediska konkursu. Ale tady zase ten spodní odhad konkursních částek - a nechci to zde natahovat, jak činí oponenti v číselných vyjádřeních proti tomuto návrhu, já jdu opravdu na spodní mez, a to je doložitelné - 800 až 900 milionů budou finanční zdroje získané v rámci konkursních řízení u těchto bankovních domů, které budou zase příjmem.

Já bych se tu vůbec neobával těchto problémů. Spíš si myslím, že váš svatý odpor je, že vy na ty banky tvrdě tlačíte. Udělal jste takový rozhodný krok. Obeslal jste je dopisy, aby něco činily vůči svým klientům - ty poplatky - což je velmi správné. Říkáte si, nač to ještě dráždit podruhé, potřetí, když oni jsou vůči tomuto vyhraněni.

Já si myslím, že v bankovním sektoru, byť bych očekával jako poslední nějaké emoce, se projevuje kolem tohoto návrhu tisku emoční pnutí, dokonce až takové to personifikování. A jsou v pozadí asi osoby, které jsem já neměl tu čest poznat, které nyní straší některé, že by náhodou oni mohli být více nebo méně. Ale toto mě netrápí.

I pozměňovací návrh, který to trochu jakoby pročišťuje, je pro mě srozumitelný a jako pro předkladatele i hlasovatelný.

Děkuji vám za pozornost. Nebudu dál v podrobné rozpravě žádný návrh úprav tisku, který jsem podepsal, načítat. Děkuji vám.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP