(9.30 hodin)
(pokračuje Votava)
Nesouhlasím také s tvrzením, že registrované partnerství je snaha legalizovat něco nenormálního a nepřirozeného. S pojmy normální a přirozený bych vůbec nakládal velice opatrně. Jestliže pro většinu populace je přirozený heterosexuální vztah, máme právo ho z pozice většiny označovat jako jediný možný normální? Jiný ještě neznamená nenormální.
Podle nejčastěji uváděných odhadů jsou homosexuálů v populaci zhruba 4 %. V běžné populaci je však také zhruba 15 % levorukých lidí. A dnes těžko asi někoho napadne označovat leváctví za něco nenormálního. A přesto tomu tak bylo ještě před několika desítkami let, kdy levorukost byla označována rodiči i učiteli za pouhý zlozvyk a násilně přecvičována, což u silných leváků vedlo až k poruchám řeči, neboť obratnost ruky i řeč spolu úzce souvisejí a mají svůj základ na téže mozkové polokouli. Přístup části společnosti k jinak orientované menšině je dodnes podobný.
Dostala se mi nedávno do ruky publikace s názvem Terapie homosexuality, rádce pro postižené a poradce. Jak jsem ze spisku pochopil, homosexualita je v podstatě jen neuróza, kterou lze překonat sebepoznáním, sebekázní a za pomoci modlitby se vrátit na cestu pravou. Nejčastěji používaným slovesem při výkladu terapie je "musíte". Lesbickým ženám je doporučováno: používejte make up, přestaňte nosit chlapecký účes. Muži se musí přestat věnovat šití a aranžování květin. Nejsem psycholog, ale vím, že spory o to, zda sexuální orientace je vrozená, či získaná výchovou a prostředím, jsou stále živé. Obrátil jsem to naruby a pokusil jsem se na základě poznatků získaných z této publikace si představit, zda bych se za pomoci uvedené terapie také já mohl obrátit z heterosexuála na homosexuála. Určitě ne. A mohu jen předpokládat, že ani homosexuálům tento spisek nepomůže stát se vzornými manželi a otci rodin.
Jak jsem se z průvodního dopisu přiloženého k tomuto dílku dozvěděl, bylo také rozesláno na všechny základní a střední školy, psychologické poradny apod. Nezbývá než doufat, že učitelé našich škol jsou také lidé soudní.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, buďme velkorysí i my. Já za sebe prohlašuji, že tento zákon podpořím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Votavovi. Jako druhý vystoupí pan poslanec Tomáš Kvapil a připraví se pan poslanec Jiří Karas.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, zákon o registrovaném partnerství je nutno chápat v širších souvislostech a důležité okolnosti, které jsou již identifikovatelné v jiných evropských zemích, by měly v našem rozhodování sehrát významnou roli. Některé z nich si vám dovoluji předložit.
V zemích, které nějakou formu registrovaného partnerství přijaly, patrně tolerance k homosexuálům do jisté míry narostla. Avšak sílí požadavky na uzákonění možnosti manželství osob stejného pohlaví. V některých zemích již manželství osob stejného pohlaví uzákoněno bylo. Registrované partnerství je považováno za první krok na delší cestě. A tato cesta malých kroků je doporučována ve feministické literatuře a má být hlavní taktikou boje proti heterosexuální výlučnosti manželství. Poslední věta není přehnaná, ale název kapitoly a program zveřejněný v naší literatuře na základě zahraničních zkušeností.
Boj proti heterosexuální výlučnosti manželství tedy není potenciální, ale explicitně vyhlášený. Úvahy o potřebnosti nebo nepotřebnosti zákona o registrovaném partnerství nemají tedy na základě tohoto faktu charakter vstřícných kroků vůči potřebám malé menšiny osob se změněnou sexuální orientací, ale charakter manipulace s hodnotami většinové společnosti malou skupinou ideologicky úzce vymezených autorů, kteří osobně nejsou téměř v žádném případě touto problematikou sami dotčeni. Cílem je vnést princip relativity a s ním související možnost volby i do základních dimenzí lidské osoby, a zpochybnit tak hodnotu rodiny nejen v její funkci, ale přímo v její podstatě. Svoboda v tomto pojetí žádá odstranění lidské duality, to je aby člověk nebyl mužem nebo ženou. Manželství a rodina je podle těchto avantgardních názorů otázkou volby jak co do struktury, tak co do funkce účelu, trvání a v dalším kroku i co do počtu zúčastněných osob. Tento poslední krok ještě v žádné zemi zatím nebyl uzákoněn. V neformálních diskusích je však velmi častým tématem.
Nevidět tento důležitý kontext návrhu zákona o registrovaném partnerství znamená ignorovat již probíhající vývoj v řadě zemí. Zdánlivě neškodné opatření usnadňující soužití párů osob stejného pohlaví tak v důsledku přináší patrně ve jménu nešťastně chápané svobody odstranění respektu k základním charakteristikám lidské osoby a oslabení respektu k důležitým hodnotám euroamerické civilizace. Tuto cestu malých změn bychom při uvědomění si jejího cíle neměli vůbec zahajovat.
Proto, vážené kolegyně a kolegové, dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tomáši Kvapilovi. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Karas a připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Jiří Karas: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes máme ve druhém čtení několikrát odmítnutý zákon o tzv. registrovaném partnerství. Doufám, že bude zamítnut. Ačkoliv se tváří jako vzor rovnoprávnosti, ve skutečnosti prosazuje nerovnosti nové. Porušuje nejen zásadu rovnosti obsaženou v Listině základních práv a svobod, ale i tam zakotvený zákaz diskriminace a privilegií. Okolnost, že si někteří občané nemohou nebo nechtějí zvolit jinou než homosexuální formu soužití, ještě nezakládá právo na odlišný a de facto privilegovaný status ve společnosti. Ani podle vyjádření Ústavního soudu není možné zásadu rovnosti v právech chápat absolutně a - cituji - neplyne z ní, že by každému muselo být přiznáno jakékoliv právo. A dodávám: je však třeba tuto zásadu ctít, pokud se jedná o odstranění neodůvodněných rozdílů.
Návrh registrovaného partnerství, který staví homosexuální páry v mnoha ohledech na úroveň manželství, vychází vstříc malé skupince osob, které nemají a z povahy své sexuální orientace ani nemohou mít stejné poslání jako rodina. Přitom toto poslání reprodukce obyvatelstva je pro budoucnost společnosti životně důležité.
Krátce připomenu, co bychom přijetím zákona o registrovaném partnerství naopak společnosti vnutili.
Za prvé. Zvedneme-li ruku pro tento zákon, říkáme, že neplodnost tohoto typu soužití má pro stát stejnou hodnotu jako plodnost, že bezdětný vztah je pro stát stejně žádoucí jako výchova další generace. Připomínám, že v těchto letech řešíme, co uděláme s demografickou katastrofou způsobenou ne nemocemi nebo válkami, ale právě neplodným a pohodlným stylem života.
***