(11.40 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Před panem poslancem Býčkem a panem ministrem Ambrozkem s faktickou poznámkou pan kolega Teplík.
Poslanec Tomáš Teplík: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Opět jen krátká faktická poznámka. Kontrakt, který jsem měl na mysli, byl kontrakt s ruskou společnosti Gazexport, to znamená se společností, která je z východu. Je to logické. Norský plyn, o kterém se tady mluví, není nic jiného než plyn nakupovaný norskou společností v Rusku. A zase to není nic nelogického. Tudíž tahat sem nějaké politikum, odvracení od východu na západ nebo naopak nebo od severu na jih, prostě nemá smysl.
A problém, o kterém mluvila moje paní předřečnice, se týká obce Vraňany a byl řešen její nástupkyní, paní starostkou z ODS, a byl definitivně vyřešen minulý měsíc.
Místopředseda PSP Ivan Langer: S přednostním právem vystoupit pan ministr Ambrozek, po něm pan poslanec Býček, po něm pan poslanec Titz.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Dámy a pánové, samozřejmě je zajímavé, že se debata rozšířila až po světové ceny plynu a rozpočtové určení daní. Já se držím svého tématu.Těší mě zájem kolegy Urbana o můj resort a předpokládám, že bude-li chtít starostům ty dotace doplácet, že na to má dostatek prostředků.
Chtěl bych říci, že tady chvílemi děláme z komára velblouda. Mluvil jsem o tom, že Státní fond životního prostředí podpořil plynofikaci více než 2000 obcí, a na rozdíl od kolegy Lachnita si myslím, že to v drtivé většině případů byly prostředky účelně vynaložené. Především ve velkých městech a větších obcích - to byla ta fáze programu do roku 1999 - se zásadně zlepšilo ovzduší a plynofikace jsou dále dobře využívány. Problém, který nastal, byl po roce 1999, kdy byl stále velký tlak na plynofikace, a tehdy Státní fond životního prostředí jako výraz jednoho z rozvojových programů pro venkov zavedl dotační titul pro obce do 1000 obyvatel. Od roku 1999 bylo podpořeno, jak jsem zmínil, 869 akcí. Poté co začala růst cena plynu a žádosti přicházely ze stále menších a menších obcí, často malých obcí o 100 až 200 obyvatelích, obcí v hlubokých lesích, kde si troufám říci, že nebyla důvodem žádosti ani tak snaha občanů, ale snaha stavebních firem, které do obcí chodily a nabízely jim realizaci takových investic, tak ten program v roce 2003 za mého působení byl zastaven. V roce 2003 už se ceny plynu zvedaly a mnoho obcí vědělo, do čeho jdou, ale přesto bylo podpořeno ještě kolem 130 žádostí na základě obrovského tlaku obcí. Takže tady neříkejme, že jsou v tom starostové úplně nevinně, že nikdo nevěděl, do čeho jde, protože mnoho desítek obcí moc dobře vědělo, do čeho jde, a možná spoléhaly na to, co už tady bylo mnohokrát, že to nějak dopadne, že to nakonec vláda a parlament nějak odpustí a že se v podstatě nic nestane.
Zmínil jsem, že už dvakrát jsme ty podmínky změkčili. Samozřejmě, nikdo z nás nemá zájem přivést obce do bankrotu, ale pokud tady někdo mluvil o zadluženosti ve výši 70 mld. korun, tak na plynofikace z toho připadá sotva 1 %, protože ty věci jsou v podstatě většinou ještě v řízení. Většině obcí, které budou mít potíže, běží lhůta, která, pokud bude prodloužena na tři roky, jim dává dostatek času se zamyslet nad tím, kolik obyvatel bude připojeno.
Chtěl bych vědět, jestli už nějaká obec musela vracet své dotace. Pokud vím, tam, kde byla kontrola finančního úřadu, kde finanční úřad zjistil rozpor se smlouvou a předepsal vratku dotace a stoprocentní penále, tak Ministerstvo financí ve spolupráci s námi nebo na základě našich informací toto odpouštělo.
Já jsem připraven pomoci řešit problémy obcím, které se do toho dostaly nezaviněně, a změkčit také podmínky tak, aby nevracely dotaci celou. Ale představa, že zase dáme signál těm stovkám obcí, které podmínky splnily, stovkám obcí, které přemluvily své občany, tím, že těm, kteří třeba připojí 10 až 15 % obyvatel, tak ponecháme celou dotaci, to podle mého názoru není správné, a pokud tedy kolega Urban chce, nechť tam přispěje ze svého rozpočtu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: S faktickou poznámkou, prosím, pane kolego.
Poslanec František Koníček: Vážený pane místopředsedo, vážená Sněmovno, dovolte mi jen faktickou poznámku, a sice ve dvou úrovních.
Pokud jde o kontrakt take and pay (?), chtěl bych říci, že ceny plynu u těchto kontraktů nejsou nikde jinde sjednávány jinak než za cenu této podmínky. A právě sjednání podmínky take or pay je základem pro to, že se negociují dlouhodobě nižší a výhodnější ceny. A toto pochopitelně pánové z pravé části spektra musejí vědět a vědí. Jinak ta poznámka je celkem úplně ekonomicky nesmyslná.
Druhá faktická poznámka je na mého předřečníka. Souhlasím s tím, že určitá míra individualizace by asi byla potřebná, ale my tady řešíme systémový problém, který tento argument prostě nevyváží. A pokud se bavíme o zdrojích, já o jednom vím - je to řádově pět sedm miliard. Prosím pěkně, když se celkem logicky přehodnotí vynakládání vložených zdrojů např. i u elektronického mýtného a kdekoli jinde, bude 5 miliard, které lze vhodněji použít. To je celé.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Faktická poznámka pana poslance Kapouna. Pan poslanec Býček trpělivě vyčkává.
Poslanec Miroslav Kapoun: Vážený pane místopředsedo, nerad vystupuji v těchto věcech, ale to, co tady teď říkal pan Ambrozek, to mě velmi zarazilo. A protože když on bere z jiných rozpočtů na své projekty, tak ty bere z investic a z jiných věcí a nikdo mu nic neříká. Jestliže má něco zaplatit ze svého rozpočtu, ať si to zaplatí, a jestliže něco zvrtali, tak ať si to zaplatí taky.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Kolegyně a kolegové, rád bych vás všechny upozornil, že to nejsou vaše nebo jejich rozpočty, to jsou peníze, které vyprodukují občané České republiky - faktická poznámka ze strany předsedajícího.
Slovo má pan kolega Teplík s faktickou poznámkou.
Poslanec Tomáš Teplík: Dovolím si reagovat na pana kolegu Koníčka. Uvedu jeden příklad z blízkého zahraničí. Polsko má rovněž dodávky plynu z východu - nemá jiné, má je z východu. Ale jejich princip je takový, že má jeden kontrakt uzavřený na bázi take or pay, který kryje zhruba 40 % jejich potřeby, a zbytek je hra s krátkodobými kontrakty, které jsou schopny reagovat pružně na vývoj na trhu. To znamená, že polský stát ve vztahu k privátní společnosti - protože je to rovněž Gazexport - je schopen rozehrávat velice pružné a flexibilní hry, kdežto u nás v době, kdy se tento kontrakt uzavíral, tak byla charakteristika především strnulost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nyní pan kolega Býček, prosím.
Poslanec Ladislav Býček: Vážený pane místopředsedo, chtěl bych říci, že je škoda, že od samotného počátku tohoto bodu se nezúčastnil i třetí aktér tohoto problému, jako je plynofikace, a sice ministr pro místní rozvoj.
Je to skutečně tak, že existují programy, o které usiluje Ministerstvo životního prostředí, a jsme vázáni i přístupovými smlouvami. Na druhé straně máme energetickou koncepci, máme prosazenou liberalizaci energetiky, plynárenství, a to jsou některé důsledky. Za třetí máme financování obcí. Ale kde máme občana? My jsme občana dovedli do té situace, že jsme mu něco slíbili, on nám uvěřil, po dlouhém čase uvěřil, a nyní je problém v tom: nejenže se zvedá cena plynu na světových trzích atd., ale že se budou zvedat, ať bude chtít nebo nebude chtít energetický úřad, díky distribučním společnostem a nákladům náklady na provoz distribučních soustav. Teď je otázka, kam až půjde, když v té soustavě do té vesničky hluboce zapadlé v lesích xy kilometrů vede plynové potrubí a distributor spočítá oprávněné náklady, které budou možná vyšší než cena plynu jako takového.
***