(17.30 hodin)
(pokračuje Janeček)
Ono je to v podstatě přesně to, co my jsme měli v programu a co jsme prosazovali - totiž že tady bude alternativa neziskové právnické osoby, a protože ta alternativa bude výhodná, tak prostě ti zřizovatelé tuto možnost využijí a takto to bude. Bude to bez násilí, bude to v pohodě, protože to bude výhodné. Ale toto bohužel výhodné není.
A proč to všechno nastalo? Všichni, kdo tady jsou, a pokud říkají, že to nevědí, tak lžou, vědí velmi dobře, že ten problém byl založen dlouhodobě a byl způsoben tím, že zdravotnická zařízení byla zřízena jako příspěvkové organizace. Bohužel tyto nemocnice nebyly financovány příspěvkem, ale jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, čili ten právní podklad pro ně byl nevhodný. Toto ještě se využívalo k tomu, že se tu či onde prostřednictvím ministerských vyhlášek, zvyšováním platů měnily vlastně základní finanční toky uvnitř těchto nemocnic, a když je dostaly kraje, tak zjistily jednu velmi nepříjemnou věc - že sice ta zdravotnická zařízení formálně spravují, ale fakticky o základních finančních tocích rozhoduje někdo úplně jiný. A jim nezbude, přesně to, co je v tomto návrhu zákona, totiž když budou dluhy, tak je zaplatit. Domnívaly se - já jsem upozorňoval, že to nebude tak jednoduché - že když je převedou na akciové společnosti, tak že se ten problém vyřeší. Vyřeší se maličko, pomohly si například v oblasti odpisů, ale nemohly změnit ty základní finanční toky. Takže můžu říci, že dneska kraje nemocnice netunelují, ale pouštějí do nich mnohdy desítky milionů Kč, aby je udržely. To jsou fakta. Prostě proto, že ten systém je špatně nastavený.
A to, co chceme, aby byla narovnána cenotvorba, opět není. Máme místo toho nucenou správu na VZP na základě odůvodnění, které pochází možná spíš z nějakého zdravotnického zařízení než ze znalosti té věci.
Čili to, co chceme a co tady prosazujeme, a říkám, že už deset let, jsou jednoduchá pravidla. Chceme totiž, aby každý občan tohoto státu měl právo na kvalitní a efektivně poskytovanou zdravotní péči. Aby tady existovala síť, ale nikoli na základě seznamu. Je přece absurdní, je neuvěřitelné, že tato Sněmovna má hlasovat o tom, kdo bude a kdo nebude onou neziskovou organizací, a komu tedy díky tomuto našemu hlasování vzniká, či nevzniká právo na smlouvu s veřejnou - se zdravotní pojišťovnou. K tomu se nemůže vyjádřit ani ředitel té pojišťovny. Nemůže říci, jestli to zrovna není zdravotnické zařízení, které lže, podvádí a krade, protože my tady hlasováním rozhodneme, že má smlouvu s pojišťovnou. Kdyby nám šlo o pacienta, tak bychom žádali, aby tady byly výsledky nějakého auditu, aby tady byly výsledky jejich léčebné péče atd. Čili aby tady proběhla nějaká výběrová řízení. A na základě toho aby ten nejlepší dostal onu smlouvu. Ten nejlepší! Nikoli ten, kdo si přemaluje firmu. Cožpak to neznáme, že si v naší republice spousta lidí přemalovala firmu jenom proto, aby zakryla nějaké nekalosti? A zde někdo od stolu navrhne nějakou další nemocnici, "no tak ji odhlasujeme, proč ne?".
To, že jde o návrh naprosto povrchní, je zjevné i z onoho ustanovení, že v každém okrese musí být nemocnice. Pan ministr to možná neví, ale existují tady okresy, Tachov, myslím, že je to Plzeň-sever, kde není nemocnice. Takže ji teď postavíme! Paní ministryně Emmerová, která je z Plzeňska, tady nikdy nežádala postavit novou nemocnici v okrese Plzeň-sever. Jestli ji máme postavit, tak prosím. Ale chci tady jasnou analýzu. Ta tady není, protože, a to si řekněme - nejde o nic jiného než o politické gesto před volbami. A mně je to strašně líto.
Na takovýto materiál tady byly - v minulém volebním období jsme byli v opozici - v tomto volebním období čtyři roky. Žádali jsme, aby to vláda zpracovala. Aby tady nebyly tyto šarvátky, protože každý, kdo se pohybuje a ví něco o systémech ve světě, tak ví, a v tom se shodneme, že je to forma obvyklá. Ale nikde jsem se nesetkal s tím, že by to bylo takovouto formou nařízeno. Nikdy. Čili má to být forma výhodná tak, aby každý, kdo chce, do ní vstoupil.
To, co se týká kvality, to je přece hrozná věc, jestliže my rozhodneme hlasováním, že ta zařízení, o kterých tady - o všech zařízeních neví nikdo všechno, ani pan ministr to neví, to vám garantuji, kdybych si teď vzal podklady a začal ho zkoušet z jednotlivých nemocnic, tak mu nezbude, než si dojít zase pro nějaké jiné podklady, a těžko by mohl říci teď z voleje, že všechny nemocnice poskytují velmi kvalitní službu.
Totiž problém je v tom, a ukázalo se to v těch výběrových řízeních, která se podařilo dát po velkých válkách, musím říci s kolegy ODS, do zákona, že jsou nemocnice, které celé měly být přeměněny na léčebny dlouhodobě nemocných, a obdobně jsou nemocnice, které vcelku fungují, ale mají špatná, nefunkční oddělení, a to nemůžeme změnit hlasováním. Opět se musí udělat výběrová řízení, posoudit kvalita, kontrolovat kvalita. A to jsou věci, o kterých víme a byl na ně čas.
A já se obávám, že kdyby kraje neudělaly ty akciovky a tím nezvedly vlnu emocí, kdo vlastně krade a nekrade a že kradou ti špatní, že má krást úplně někdo jiný atd., tak by se možná opět nic nestalo. Ale díky tomu, že z toho vznikla tato válka, tak tady máme návrh zákona, který není pravdivý, je ideologický. Je to volební zákon, je to ideologie, stejně tak jako se přijímaly ty věty do těch zákonů, že nesmíme připustit, aby byly nemocnice převáděny na akciové společnosti a tak.
Já se domnívám, že kdybychom chtěli něco udělat, tak bychom se museli s tím zákonem vrátit do výboru, říci, že poprvé pan ministr řekl, že si dokáže představit, a možná že by bylo správné to, co jsme měli jako KDU těch osm let v programu, že tady hlavní sektor asi bude ten neziskový, vedle toho že budou ony ziskové nemocnice, čili že to bude nabídka, a já vám garantuji, že každý kraj na to půjde. Protože s těmi lidmi hovořím a oni říkají: my chceme kvalitní zákon, ale nechceme zákon, kde v podstatě nemáme žádné pravomoci a platíme dluhy. To je základní problém. Jak se mám dívat na nemocnici, když jediné, co mi zbude - platím dluhy.
Další problém je, že tady je úplně oddělena pravomoc a odpovědnost. Ministerstvo tady nemá odpovědnost za to, jestliže nařídí něco a způsobí problémy. Všude máme zástupce České lékařské komory. Jakou pravomoc, jakou odpovědnost má Česká lékařská komora, když budou problémy v systému? Žádnou! Možná, že bude první, druhý, třetí sjezd, kde opět se sejdou lidé, kteří pravděpodobně nebudou mít mandát, zvolí někoho, kdo pravděpodobně nikdy nebyl a nebude prezidentem, a budou volat, že chtějí vyměnit ministra. Myslím si, že těch sjezdů a volání po výměně ministrů z této strany byla celá řada, čili mají velký podíl na tom, že naše zdravotnictví se nedostalo do těch řek a do těch koryt evropských, kde bychom chtěli.
Takže já jenom uzavírám, že bych byl velmi rád, kdybychom se vrátili k těm základním parametrům, které chceme, to je podívali se na ten zdravotnický systém nikoli očima ideologie, ale očima pacienta. Já vám garantuji, že ten pacient chce, aby za to své zdravotní pojištění, které si platí, byl dobře, kvalitně a efektivně ošetřen. A v podstatě mu v tom dalším kroku nezáleží na tom, v jaké instituci to bylo. A až tohoto dosáhneme, tak možná uvidíme, že ten obraz je úplně jiný, že ty motivace jsou úplně jiné, a možná že zjistíme, kde jsou nějaké černé díry.
To, co mě nejvíc bolí, je, že na všech možných setkáních se setkáváme s údaji, a protože ty údaje se pořád opakuji, tak zřejmě budou dost blízké pravdě, že v našem zdravotnictví se na korupci uvnitř systému vydává přibližně 6 miliard korun. Dokážete si představit, co udělá 6 miliard korun, které jsou vydány na stimulaci různých dějů uvnitř systému našeho zdravotnictví. Děje se to téměř ze 100 % v oblasti lékové politiky.
***