(17.50 hodin)
(pokračuje Kühnl)

Účastní se jí také asi osm nebo devět nečlenských zemí NATO. Cílem operace Trvalá svoboda skutečně je boj proti zbylým a případně i nově vznikajícím teroristickým skupinám v Afghánistánu. Nazýváme-li je Al-Káida nebo nějak jinak, není vůbec důležité. S 11. zářím tento boj v každém případě souvisí a operace Trvalá svoboda kromě toho probíhá se souhlasem afghánské vlády, která není jen, jak se pan poslanec Grebeníček snažil pejorativně uvést, proamerickou vládou. Je to vláda založená na prvních svobodných volbách v Afghánistánu a i prezident Karzáí byl zvolen v prvních svobodných prezidentských volbách v Afghánistánu.

Možná ještě několik slov k dalším pochybnostem pana poslance Grebeníčka. Skutečnost, že v materiálu, který zčásti citoval, v návrhu na vyslání jednotky speciálních sil do operace Trvalá svoboda, je zmíněno, že financování nebylo plánováno, je zcela normální věcí. Nebylo plánováno ani vyslání skupiny třiceti zdravotníků do Pákistánu, třiceti členů Armády České republiky do Pákistánu po ničivém zemětřesení v Pákistánu. Armáda si prostě musí poradit v případě, že je potřeba někde nasadit naše vojáky, i s financováním. A samozřejmě plánovat do rozpočtu může pouze to, co je minimálně schváleno rozhodnutím vlády jako návrh vlády. My nemáme ani právo rozpočtově plánovat něco, co ještě není schváleno. Jinými slovy, bude-li toto vyslání Parlamentem schváleno, máme rezervy i na finanční pokrytí tohoto vyslání.

A konečně onen také zmiňovaný letecký úder v pákistánské vesnici. Já myslím, že za všechno mluví skutečnost, že sama pákistánská úřední místa, pákistánská vláda, potvrdila, že došlo k likvidaci nejméně čtyř mimořádně významných členů sítě Al-Káida. Je to boj s nepřítelem, který používá někdy velmi nestandardních, netradičních metod. Samozřejmě že na hrubý pytel musí patřit hrubá záplata. Pokud by boj proti terorismu byl veden v rukavičkách, nemůžeme ho nikdy vyhrát. Vedeme skutečně boj, a pokud bychom zvolili neboj, budeme postupovat tak, jak už kdysi kritizoval Winston Churchill po Mnichovu 1938, když řekl na adresu Chamberlaina: Mohli jsme zvolit válku, nebo hanbu. Zvolili jsme hanbu a budeme mít válku.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Karlu Kühnlovi za jeho vystoupení. O slovo se opět přihlásil pan poslanec Miroslav Grebeníček, takže bude hovořit právě on.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Přece jen jiný rozměr. S panem premiérem je možné diskutovat. Pokud se týká potrefené husy, která tady začala kejhat, myslím, že to vyřeší voliči. Možná po červnu Unie svobody s těmi preferencemi dostane za odměnu to, co si zaslouží. Říkám to vážně.

Říkám také vážně, že jsme se chovali demokraticky, pokud se týká Evropské unie, šli jsme cestou referenda, respektujeme výsledek. Jestliže jsme vytýkali vstup České republiky do Severoatlantického paktu, že to šlo bez referenda, tak si myslím, že to jen prokazuje, že máme zájem, abychom i nadále budovali demokratickou společnost. Kdybych to měl zobecnit - nemám prostě nic proti demokracii, pokud se v ní počítá i se mnou. Nemám nic proti vašim pravdám, pokud mne nebudete zatracovat kvůli pravdám mým.

Nedá se nic dělat, po vystoupení pana ministra Kühnla věc dostala jiný rozměr. Vážený pane předsedající, nezbývá mi nic jiného, než abych navrhl usnesení, které by znělo: K odpovědi předsedy vlády České republiky Jiřího Paroubka ve věci neústavního jednání ministra obrany Karla Kühnla, který v rozporu s platným právním řádem České republiky, bez projednání ve vládě a bez schválení Parlamentem České republiky vydal ministru obrany USA Rumsfeldovi veřejný příslib vyslání 120 vojáků Armády České republiky do válečných operací vedených Spojenými státy americkými mimo rámec Severoatlantické aliance a bez mandátu OSN na území Afghánistánu, tisk 1219, navrhuji přijmout nesouhlasné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, je to vaše právo, pane poslanče. Zaregistrováno, zapsáno. Bude o tom hlasováno, až přijde čas, kdy o tom budeme moci hlasovat.

Ptám se, zdali někdo další chce vystoupit v rozpravě. Pokud ne, přerušuji projednávání odpovědi na tuto písemnou interpelaci a budeme se věnovat další interpelaci.

Ministr dopravy Milan Šimonovský odpověděl na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci metodiky posuzování ekonomické efektivnosti staveb dopravní infrastruktury. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 1226.

Připomínám odstavec 6 § 112, neboť se mi zdá, že pan poslanec Exner zde není přítomen, že se nekoná o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná. Tolik dikce našeho zákona. Připomínám to pro pořádek. Pan poslanec Exner je omluven.

 

Budeme se věnovat další interpelaci. Je to interpelace pana poslance Petra Bratského na ministra dopravy Milana Šimonovského ve věci výstavby nové vzletové a přistávací dráhy letiště Ruzyně. Interpelace spolu s odpovědí se předkládá jako tisk 1230. Hovoří pan poslanec Petr Bratský.

 

Poslanec Petr Bratský: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vy jste mi odpověděl na polovinu mého dotazu a na věc "sdělení pohledu Ministerstva dopravy na to, jaký vliv to bude mít na proces přípravy výstavby nové dráhy", hovořil jsem tam o nové normě protihlukových opatření a nové normě na snížení hluku o 5 decibelů, jste bohužel neodpověděl.

Z formálních důvodů, jinak nemám vážné důvody s vámi nesouhlasit, uvádíte tam všechno poměrně správně - nicméně obyvatele části Prahy a Středočeského kraje z míst, která budou dotčena výstavbou nové vzletové dráhy, enormně zajímá to, jak budou tyto snížené hlukové normy promítnuty do přípravy na výstavbu nové dráhy, a samozřejmě v jejich zájmu jsem nucen se vás ještě na pár věcí zeptat. Pokud mi odpovíte, nebudu ani požadovat usnesení, že Sněmovna nesouhlasí s vaší odpovědí. Pokud bychom se nedohodli, tak bych to formálně navrhnout musel, ale předpokládám, že se odpověď dozvím.

Jen bych chtěl podotknout, že pokud je vůbec nutno tuto novou paralelní dráhu stavět, a to z důvodu, že Česká republika vzhledem k ekonomické strategii potřebuje ještě větší počet letadel, která přivezou ještě větší počet odbavených cestujících, možná až do 20 mil. za rok, tak pokud ji bude stavět, stálo by možná ještě za zvážení, jestli by neměla být místo blíže k Praze spíše dále do polí. Je to zatím uvažováno konkrétně o 1525 metrů blíže k městské části Praha 6. Je nutno mít na zřeteli i bezpečnostní hledisko, aby se zabránilo možnému pádu letadla do obytné zóny města, protože při vzletu především vytvářejí letadla takový oblouk, kdy vlastně letí nad poměrně hustou zástavbou. Letecká doprava patří vůbec k nejbezpečnějším na světě, ale přece jen sem tam v desítkách let se třeba stává, že některé z těch letadel bohužel, a to nejčastěji při vzletu, spadne, třeba díky některým technickým nedopatřením. Bylo by to nepříjemné. To je ta varianta.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP