(18.40 hodin)
(pokračuje Bratský)
Na internetu bohužel není uveřejněna tabulka číslo 2. Tabulka, která je zveřejněna, je podpora rozvoje obnovy materiálně technické základny sportovních organizací, program 233510, o jehož přidělení rozhoduje výlučně ministerstvo. Tabulka číslo 2, o které hovořím, je program VIII - údržba a provoz sportovních a tělovýchovných zařízení. O přidělení mohou spolurozhodovat střešní organizace. To, že mohou, znamená, že nemusí. Existuje totiž expertní skupina ministerstva. V té expertní skupince ale - ejhle! - nejsou žádní odborníci ze střešních organizací. To jsou pouze pánové z ministerstva. Oni jsou ti odborníci, kteří přidělují finance.
Když si ty dvě tabulky vezmete a dáte do souběhu - ejhle, zjistili jsme, že akce, které původně byly vedeny jako investice, jsou najednou zařazeny jako opravy. V těch opravách se přidělují prostředky tak, že jsem chtěl paní ministryni dnes ukázat - kdyby zde byla, kdyby ji to zajímalo, ale ji to nezajímá, ale vás to zajímá, tak vám to řeknu. Tady třeba je Sokol Kuřim, výstavba kurtu. Předpokládám tenisového. Přiděleno 117,6 %. Dostávají víc, než o kolik žádají. To je novinka ve financování v České republice. Obvyklé je, že dostávám méně, protože se dělí prostředky státu tak, že část si vždy musí zařídit ta tělovýchovná jednota nebo nějaká organizace, podpořená často obcí, část dává kraj, část stát. Obvykle je to 40 %, 30 a 30 procent. Někdy se stává, že stát je dobrý strýček a dá 50 %, někdy dokonce 60 %. Jeden kolega, který zde seděl, byl známý tím, jak podporuje sport. Už mezi námi není, protože se nedávno vzdal poslaneckého mandátu. Nebudu ho jmenovat. Uměl dávat i 70 %. Ale úředníci Ministerstva školství umějí dát 117 %. V dalším případě 101 %. Vždy o kousek více. Ze 122 akcí v souběhu, jak oprava a údržba, tak investice, 55 dostává více než 90 % žádaných dotací. Zároveň jsou to všechno akce, které, kdybyste tabulky viděli, jsou akce menšího charakteru, místního významu.
Ale je známý v současné době veliký souboj mezi ministerskými úředníky, kteří dotace přidělují, a mezi svazy. Zatímco svazy musí školit své dobrovolné pracovníky, školit rozhodčí, školit trenéry všech možných stupňů ve svých sportovních organizacích, ministerstvo něco takového dělat nemusí. Zatímco ony vypracovávají metodiku, ministerstvo ji dělat nemusí. Zatímco ony jsou dobrovolně sdružené organizace, vytvořily si svoji střešní, která má i krajská zastoupení a právě může jednat s krajem o prioritách v těchto druzích sportu, ministerstvo nemusí. Ministerstvo dělá takzvanou cochcárnu. To, vážení přátelé, není žádné sprosté slovo. To je výraz "udělám si, co chci", protože já jsem ten úředník, který o tom rozhoduje. Já to dám tam dolů, kde jim řeknu: Ten váš svaz by vám to nikdy nedal. To je samozřejmě velmi příjemné v Dolních Kotěhůlkách. Kdo by nechtěl mít zavlažovaný trávník v Horní Dolní. Ale, přátelé, pro sport, který my potřebujeme podpořit, jsou přece jasné priority svazu. To nemusí mít olympijský výbor. To může říci každý olympionik. Tam, kde bude sportovat, dostane státní dotaci, protože chytrý úředník na ministerstvu to ví, a opravíme mu stadion.
To nemusíme mít - a ostatně se to projevuje v paralympijském svazu, který má obrovské problémy s našimi olympioniky, paralympioniky, s mistry, kteří mají mnoho medailí z mistrovství světa, z olympiád. Oni dnes jsou podvázáni, protože si dovolili tu drzost, že s tímto paralympijským výborem nechtějí spolupracovat, protože se zdá, že je to taková továrna na peníze. Ale továrna na peníze, které sportovec si přinese se svým sponzorem. Teprve když dostane dotčené procento ten člověk, tak ho zařadí do týmu. To je naprosto neuvěřitelné, co se tam odehrává. A paní ministryně jednala, to jí nemohu vytknout, ale nedojednalo se. Sportovci se nemohou sdružovat volně do svých svazů a žádat podporu, protože někdo nechce.
To jsou všechno věci, které jsem s paní ministryní chtěl projednat. Jsou to věci, kvůli kterým jsem nemohl souhlasit s její odpovědí, protože - jak už kolega Bartoš před chvílí řekl - dozvěděl jsem se hodně slov a hodně vět, ale ne to podstatné.
Kdyby zde paní ministryně byla, ptal bych se na některé konkrétní věci z tabulek. Chtěl bych vědět, jestli udělá nějaká opatření, aby pánové Cikl, Rázl a Hrdý byli zodpovědnější, aby nevystavili ministerstvo při příští kontrole NKÚ třeba problémům s tím, že byly prostředky přiděleny ne správně podle všech zásad, jak se přidělovat mají. Vážení přátelé, to ještě vede k další věci. V případě, že kontroly objeví velké nedostatky tohoto druhu nebo porušování zásad při přidělování státních dotací, organizace je musí vrátit, zaplatí pokutu často větší než 100 %, protože to je ve všech smlouvách, což ji často může zlikvidovat. Samozřejmě to může zlikvidovat i svaz, pod kterým dotčené tělovýchovné jednoty nebo různá menší uskupení jsou.
Mně připadá, že nepřítomnost paní ministryně mi trochu vadí, mrzí mě, že zde není. Mrzí mě, že s ní nemohu diskutovat. Na závěr mi nezbývá - protože je mi jasné, že další debata na toto téma zde těžko bude, asi nikdo z vás se asi nepřipojí - než navrhnout Poslanecké sněmovně, aby vyjádřila nesouhlas s odpovědí paní ministryně Buzkové. Zdůvodňuji to tím, že bych opravdu chtěl, aby aspoň někam přišla, vyslechla si to, aby mohla jednat. Předpokládám, že zápisy z jednání Sněmovny z pilnosti doma nečte.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Bratskému. Kdo v otevřené rozpravě se hodlá zapojit? Pokud nikdo, bude tuto interpelaci následovat stejný osud jako některé předešlé. To znamená, že o návrhu usnesení, které zaznělo, budeme hlasovat zítra ráno.
Poslední interpelací, které se budeme věnovat, je interpelace pana poslance Petra Bratského na ministra zdravotnictví Davida Ratha, který odpověděl ve věci výstavby nové vzletové a přistávací dráhy letiště Ruzyně v tisku 1235. Opět bude hovořit pan poslanec Petr Bratský.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji pane místopředsedo a předsedající. Je mi líto, že vás zdržuji, když páni ministři zde nejsou. Zdržuji i vás, milé kolegyně a kolegové. Dnes mám prostě nějakou smůlu. Zrovna ministryně a ministři, které jsem interpeloval písemně a kteří mi odpověděli tak, že jsem shledal jisté ještě vady na kráse, tu nejsou.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Na rozdíl od paní Petry Buzkové, která je omluvena, omluvu pana ministra Ratha, alespoň v materiálu, který mám k dispozici, nemám.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Mě to ani nepřekvapuje, pane místopředsedo. Když včera odcházel v době, kdy jsme nejvíc diskutovali problém zdravotnictví v České republice, bez jediného slova rozloučení nebo omluvy také odešel s taštičkou pryč a nechal nás zde diskutovat dál.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Siroty po něm zůstaly.
Poslanec Petr Bratský: Nezdvořáctví tohoto pána je již všeobecně asi známo. Protože kdyby zde pan ministr byl, jako že není, kdyby ho to zajímalo, jako že ho to nezajímá, tak pro vás, které to zajímá, jsem chtěl citovat právě věci, které jsem už předtím načal s panem ministrem Šimonovským, který je ale právě správným a zdvořilým ministrem a přijde a hovoří o problému.
Na letišti Praha-Ruzyně je hluk z leteckého provozu nepřetržitě monitorován provozovatelem letiště - odpověděl mi pan ministr. Jenže svěřit kontrolu nepřekračování hlukových limitů a tím ochranu zdraví obyvatelstva samotnému provozovateli zdroje tohoto hluku mi připadá přístup trochu nesprávný. Nepřekračování hlukových limitů by měla přece kontrolovat nějaká nezávislá hygienická služba, nikoliv ten, kdo je na tom co nejintenzivnějším provozu letiště přímo závislý svým finančním ziskem. Pana ministra to možná nezajímá, ale některé z nás to asi zajímá.
***