(15.30 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Já to, co říkal kolega Škromach, chápu jinak. Prostě je tu předložen určitý návrh zákona, který má určitou konzistenci. Určitou. Můžeme mít i k té jeho koncepci jisté výhrady, nepochybně, ale důležité je, aby přece jenom byl přijat a aby jistá konzistence byla zachována. Čili nechť tedy i ty pozměňovací návrhy respektují tuto strukturu, tuto vnitřní logickou soustavu norem, kterou máme jako celek projednat. A v tomto směru jsem rozuměl stanovisku nebo doporučení pana ministra Škromacha. Připomeňme si různé pozměňovací návrhy, které jsou v této síni dávány. Připomínám tu návrh pana poslance Duba k registrovanému partnerství, abychom se dohodli na tom, že uzákoníme polygamii. Ne všechny návrhy jsou míněny seriózně a platí to i pro tuto problematiku. (Potlesk některých poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Kdo z vás první? Paní poslankyně Páralová jako první. Prosím.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, vážený pane předsedo, ráda bych vaším prostřednictvím reagovala na slova pana profesora Jičínského, který se domnívá, že by naše návrhy určitým způsobem rozvrátily nějakou vnitřní logickou souslednost, příp. konzistentnost. Není tomu tak. Znovu opakuji, že návrhy jsem konzultovala a pracovala jsem na nich společně s celým týmem právníků, kterým jde o to, aby naše pracovní právo mělo co největší kvalitu, a v každém případě jsme respektovali základ toho zákona.
Ale tady šlo o něco jiného. Pan ministr Škromach se vůbec na ty návrhy nepodíval a nezjistil, zda narušují vnitřní logickou souslednost, zda narušují konzistentnost návrhu zákona. Pan ministr Škromach se jimi prostě odmítl zabývat. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, pan profesor Jičínský tady často operuje názory odborné veřejnosti. Náhle v okamžiku, kdy se mu nehodí, je odborná veřejnost jenom jakousi partou poradců, kterou přece tato Sněmovna nemusí v žádném případě respektovat.
Mě by zajímalo, jestli v odborné veřejnosti existuje jedna jediná osoba s výjimkou právníků odborových centrál, která se domnívá, že princip delegace je správně. Já jsem žádnou takovou nepotkal.
Stanovisko Legislativní rady vlády, orgánu této vlády k principu delegace říká toto: "Zásadní pochybnosti vzbuzuje vztah občanského zákoníku a zákoníku práce, a to na principu delegace norem občanského zákoníku. V této souvislosti je třeba uvést, že s výjimkou právní úpravy některých bývalých socialistických zemí jak historicky, tak i současné úpravy vycházejí ve vztahu občanského zákoníku a pracovněprávní úpravy z principu subsidiarity. Tato koncepce je tradiční a nevzbuzuje jakékoliv pochybnosti. Návrh nového zákoníku práce vychází z teoreticky originální vazby, dáno do uvozovek, mezi občanským právem a pracovním právem, a již tím vzbuzuje pochybnosti o jejich realizaci v aplikační praxi. Princip delegace vystavuje nový zákoník práce větší nestabilitě z hlediska budoucí občanskoprávní úpravy, než by byl princip subsidiarity. Princip delegace znamená spolu s použitím výčtové metody, tak jak je použita v návrhu zákoníku práce, že při předpokládaném budoucím schválení nového občanského zákoníku bude nutná zásadní novelizace nově připraveného zákoníku práce, pokud vůbec nebude nezbytně nutné přijmout novou pracovněprávní úpravu. I použití tradičního principu subsidiarity by znamenalo, že plně zůstane v autonomii nového zákoníku práce, zda pro některé instituce upraví určité odchylky, nebo tyto instituty upraví zcela jinak na rozdíl od občanského zákoníku. Přitom je třeba uvést, že v návrhu věcného záměru občanského zákoníku, který byl přijat vládou usnesením číslo 345/2001, se předpokládá princip subsidiarity, a nikoliv delegace."
Rád bych upozornil, že zmiňované usnesení 345/2001 je z doby, kdy vládla Zemanova vláda, tj. vláda čistě sociální demokracie, ve které tehdy pan ministr Škromach také seděl. Buďto vláda nebyla při smyslech, nebo po čtyřech či pěti letech zásadním způsobem změnila své stanovisko, protože potřebuje před volbami nahnat nějaké body u bosů odborových centrál. Já to pokládám za velikánský nonsens, a pokud nám celá odborná veřejnost říká, že to je špatně, měli bychom opustit teoreticky originální vazby, o nichž vím, že někteří vaši poslanci s nimi mají velmi dobré zkušenosti, a zkusit se pokorně vrátit k tomu, co nám radí odborná veřejnost. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se, kdo se ještě hlásí. Prosím pan poslanec Eduard Zeman.
Poslanec Eduard Zeman: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jenom malá technická poznámka. Pan ministr Škromach tam tehdy neseděl.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Já se hluboce kaji. Opravdu jsem se spletl. Teď mě na to pan místopředseda vlády upozornil a omlouvám se za svou chybu.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Možná můžeme ukončit obecnou rozpravu. A protože si myslím, že hlasovat snad není o čem, tak můžeme otevřít rovnou… (Hlásí se ministr Škromach.) Pan ministr chce ještě závěrečné slovo po obecné rozpravě. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, je pravda, že už jsem ve třetí vládě za to krátké období, ale v Zemanově vládě jsem skutečně nebyl. Ale nevadí, já myslím, že to vypadá už jako hodně dlouho.
Jenom bych chtěl krátce reagovat na některé připomínky, které tady zazněly. Myslím si, že ta zásadní, která tady ke konci byla rozvíjena, je otázka vazby mezi zákoníkem práce a občanským zákoníkem. Je to věc, která byla jasně deklarována už na počátku přípravy tohoto zákoníku a vyplývá i ze situace, která je kolem občanského zákoníku i z hlediska připravenosti a možnosti, kdy vůbec můžeme hovořit o novém občanském zákoníku, a i v legislativní přípravě se nepočítá s tím, že by nový občanský zákoník byl v účinnosti dříve než někdy kolem roku 2009 až 2010.
Nechci polemizovat o tom, že občanský zákoník určitě bude daleko šířeji diskutován a bude mít mnohem více problémů, až bude předložen do legislativního procesu. Jeho tři tisíce paragrafů je určitě komplikovanějších než asi tři sta paragrafů zákoníku práce.
Bylo tady hovořeno také o odborných názorech apod. Myslím si, že samozřejmě tyto názory byly zvažovány v celém procesu. Zákoník práce nevznikl jen tak na zelené louce během několika měsíců. Ten legislativní proces probíhá poměrně dlouho, možná srovnatelně s občanským zákoníkem, a probíhal i za předchozích vlád. Samozřejmě je tady určitý výsledek. On se může, nebo nemusí líbit. Každý má své představy, obzvláště teoretici nebo řekněme odborníci na tuto problematiku se liší v názorech na to, jak by tato problematika měla být řešena. Podle toho samozřejmě má každý právo na svůj právní názor i na svůj názor na možnost řešení.
V tuto chvíli je toto představa vlády, jak uvolnit pracovněprávní vztahy, jak umožnit vnesení větší smluvní volnosti do těchto vazeb s tím, že budou zajištěna práva zaměstnanců a bude se vycházet ze stávajícího stavu. Jestliže čas ukáže, že se rozvine kolektivní vyjednávání a smluvní vztahy na takovou úroveň, jako jsou v zemích, kde je tradiční, že tato práva nejsou obsahována mnohdy v zákoníku nebo v zákonech, ale jsou obsažena v kolektivních smlouvách apod., tak samozřejmě je možné s tím dále pracovat.
Naším cílem bylo, a chci jenom říct, že jsme naplňovali - a často jsme kritizováni například od opozice, obzvláště ODS, že neplníme svůj volební program v některých bodech, které jsme neprosadili do vládního programu.
***