(15.40 hodin)
(pokračuje Škromach)
Konkrétně zákoník práce si určitě poslanci opozice najdou ve vládním programu. Program naplňujeme, nic víc, nic míň. To, za co nás kritizujete, děláme. Je to i vzkaz pro občany. Každá strana, která uspěje ve volbách, svůj program splní a naplní. Myslím si, že je tady někdy snaha vytvářet chiméry o tom, že se to všechno nenaplňuje.
Myslím si, že by bylo čestné a otevřené, kdyby se například kritika opozice ze strany ODS nezužovala na primitivní nadávky a různé invektivy, ale kdyby přišli s tím, aby jasně řekli, co chtějí nebo nechtějí, aby řekli, že nechtějí vůbec žádný zákoník práce, že chtějí zrušit instituty například minimální mzdy, že chtějí, aby tady neexistovala žádná výpovědní lhůta, aby se mohlo propouštět bez důvodu. Pan poslanec hovořil o tom, proč by nemohla být výpověď bez uvedení důvodu. Myslím si, že odpověď je jasná. Jestliže není možná diskriminace např. z hlediska pohlaví a rasy, jak by pan poslanec posuzoval, jestli ten člověk byl propuštěn např. proto, že je jiné národnosti, než si představuje zaměstnavatel, apod. To jsou složité věci. Nechci to ale rozvíjet. Navíc jsme na základě této iniciativy ověřovali, jak je to v jiných evropských zemích. Pokud vím, institut výpovědi bez důvodu není v evropské legislativě běžný, dokonce si myslím, že v žádné zemi. Když hovoříme o tom, že české právo je těžkopádné, podívejte se do okolních zemí, do Německa, Rakouska a dalších zemí. Odstupné je např. odstupňováváno podle doby zaměstnání a výpovědní lhůty jsou daleko delší. Propustit zaměstnance ve většině evropských zemí je daleko složitější než v České republice. Myslím si, že tady mnohdy klameme veřejnost tím, že používáme různé zprávy, které existují. Je to otázka objektivity, možnosti posouzení konkrétní situace a práce s fakty.
Paní poslankyně Páralová tady hovořila o válcování. K tomu je potřeba válec. Pokud by konečným výsledkem mělo být prosazení zákoníku práce, tak si myslím, že je dobře, že jsme dokázali zákoník práce protlačit. Na druhé straně ale odmítám to, že by tady docházelo k nějakým nedemokratickým postupům např. v přípravě celého zákoníku práce. To není pravda. Zákoník práce byl demokraticky projednáván jak v Radě hospodářské a sociální dohody, tak byl dán k připomínkovému řízení. Vyjadřovali se k němu odborníci a všechna připomínková místa. Že tam všechna připomínková místa nemají zapracovány připomínky, je pochopitelné, ale to není u žádného zákona. Každý máme jiné představy o tom, co má být.
To souvisí i s návrhy. Paní poslankyně a poslanci ve výboru předložili návrhy na změnu zákoníku práce. Nebylo to tak, že jsem si tyto návrhy nepročetl. Samozřejmě vím, o čem návrhy byly, ale nesouhlasil jsem s nimi. Kdyby paní poslankyně Páralová předložila návrhy, které by pomohly zlepšit zákoník práce a byly v souladu s pohledem sociální demokracie, pak určitě by tyto návrhy našly podporu. Vzhledem k tomu, že s návrhy souhlas nebyl, považuji za neseriózní, aby to bylo prezentováno tak, že byly odmítnuty, aniž byly prostudovány. Ke všem návrhům bylo stanovisko nesouhlasné.
Pokud jde o to, že by odbory byly spokojeny, musím konstatovat, že se odbory v celé věci chovaly velmi seriózně. Velmi dobře vědí, že se pohybujeme v rámci světové globalizace, v rámci evropského trhu, v rámci světových vazeb a tržních vazeb. Proto mnohé návrhy, které jsou obsaženy v návrhu zákoníku práce, obsahují věci, které by vypadaly úplně jinak, pokud by byly jen podle odborů. Je to seriózní přístup, na rozdíl od některých představitelů zaměstnavatelských svazů a zaměstnavatelských skupin.
Mnohé věci jak Hospodářské komory, tak zaměstnavatelských svazů v průběhu projednávání byly do zákoníku práce zapracovány. Nechci hovořit o kontu pracovní doby, o přesčasové práce a dalších věcech, které jsou v zákoníku práce, v některých věcech dokonce nad rámec stávající úpravy. Není pravda, že bychom nepřihlíželi k připomínkám. Na druhé straně nepůjdeme na připomínky nebo návrhy, které by výrazným způsobem omezily práva zaměstnanců a vytvořily podmínky nesvéprávného postavení. Už dnes za současné úpravy mnohdy mají zaměstnanci problém svá práva prosadit, bojí se je prosazovat. Jsou vytvářeny podmínky tlaku na zaměstnance, aby práva, která mají dnes v zákoně, neuplatňovali. To je realita. Myslím si, že se s tím poslankyně a poslanci setkávají při svých poslaneckých dnech. Předpokládám, že se na ně občané s těmito problémy obracejí.
Znovu opakuji - nový zákoník práce umožňuje v mnoha věcech lepší podmínky. Od začátku bohužel postoj ODS nebyl konstruktivní, byl jednoznačně postaven tak, že odmítáme zákoník práce. Kdykoli se projednával, vždycky to byl návrh ze strany ODS na zamítnutí celého návrhu. Pak nějaká konstruktivní diskuse je velmi složitá.
Pan poslanec Benda hovořil o tom, že je tady bolševická většina apod. Pane poslanče, prostřednictvím řídícího, vy už si nepamatujete, když v rámci opoziční smlouvy klub sociální demokracie a ODS zde seděl a prohlasovával např. změnu v některých mediálních radách či některé zákony a poslanci KDU a Unie svobody společně s KSČM z této Sněmovny odcházeli na protest proti tomu, jakým způsobem proválcovávají tyto dvě strany některé své návrhy? Myslím, že tato Sněmovna má krátkou paměť. V politice jsem už zažil hodně a mnohé věci mi vadí. Měli bychom si pamatovat, co, kdy a jak jsme dělali. Pamatuji si, kdy sociální demokracie byla opoziční stranou, kdy jsme naše návrhy předkládali, ale vy jste nás také válcovali. Nedělejme si iluze, že pokud byste uspěli ve volbách, nebudete postupovat stejným způsobem jako v minulosti. Je to otázka určitých vztahů. Vždycky jsme nabízeli možnost jednání k vytváření podmínek. U některých zákonů, např. zákona o sociálních službách, jsme našli společnou řeč a byly prohlasovány velkou většinou všech poslaneckých klubů. Považuji to i za osobní úspěch, že se toto povedlo.
Myslím si, že v této chvíli bychom měli přistoupit k podrobným návrhům. Věřím, že poslanci a poslankyně své návrhy předloží. Jednoznačně říkám, že je odpovědně posoudíme. Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí, potažmo mé stanovisko bude odpovídat takové pozici, zda jsou, nebo nejsou návrhy akceptovatelné z hlediska přijatelnosti. Tak jsem to myslel od začátku. Pokud nebude každý návrh schválen v zákoně jako celku, tak jako by neexistoval. Tak to prosím berte.
Věřím, že nakonec zákoník práce bude schválen a že splní svou roli, to znamená, že dokáže ochránit poctivé zaměstnance a poctivé zaměstnavatele. K tomu zákoník práce vždycky sloužil. (Potlesk části poslanců.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové, ukončil bych spojenou obecnou rozpravy, kterou jsme konali k bodům 30 a 31.
Vrátíme se nyní k bodu 30. Zahájím k němu podrobnou rozpravu. Do ní mám zhruba 10 přihlášek. Paní poslankyni Páralovou prosím, aby vystoupila jako první v podrobné rozpravě k bodu 30. Připraví se paní poslankyně Fischerová.
***