(12.20 hodin)
(pokračuje Doktor)
Připomenu-li praxi minulých let a obdobnou výtku pana kolegy poslance Martina Kocourka, pak hospodaření let 2005 i 2004 skončilo jiným schodkem než plánovaným, přesto byla dluhopisová emise vydána v plném rozsahu plánovaného schodku. A je přinejmenším poněkud obtížné vyznat se ve sděleních, která prezentuje Ministerstvo financí - na jedné straně oprávněné tituly na vydání dluhopisů a vedle toho dluhopisy čerpané. Popravdě řečeno, tento instrument je jakýmsi bianko šekem vládě, která zejména v tom volebním roce může a nemusí využít celý plánovaný deficit 75 miliard, navíc může i využít zhruba 30 mld. korun převedených z rezerv neprovedených výdajů z bilance roku loňského. Sečteme-li dohromady, má tedy ministr financí v průběhu roku 2006 k dispozici průběžný schodek zhruba 100 miliard korun - a s tím bude souviset i můj druhý dotaz, resp. moje druhá připomínka.
Česká republika po dlouhou dobu několika let za sebou pracuje s deficitním hospodařením, objem dluhopisů vydávaných vládou prudce narůstá a i ve sněmovním tisku, který máme před sebou, je uváděno číslo, které předpokládá, že státní dluh naroste ke konci roku 2006 zhruba na 775 miliard korun.
Vážení kolegové a kolegyně, členové vládní koalice, zejména členové sociální demokracie, když jste přišli vládnout v roce 1998, činil státní dluh zhruba 190 miliard korun, a to jsem k vám velmi málo přísný, protože přísně statisticky měřeno to bylo 172 mld. korun - a na konci roku, ve kterém má skončit vláda, resp. funkční období vlády, která projednávala rozpočet na rok 2006, to bude 775 mld. korun.
Nejenom zadlužení samo je fenomén, který musíme sledovat. On ten stále rostoucí státní dluh má několik doprovodných jevů. Jedním doprovodným jevem je objem dluhové služby. Už několikrát jsem zde z tohoto místa varoval, že stále větší zadlužování kromě toho, že to obecně považuji za nezdravý trend, s sebou nese rostoucí výdaje dluhové služby. Chtěl bych vám tedy připomenout, že dluhová služba v roce 1997 činila 17,028 mld., zatímco plánovaný objem plánovaný objem výdajů na dluhovou službu v roce 2006 už činí 37,185 mld. Docela výrazný rozdíl, je to dvojnásobek. Já myslím, že je to výdaj, který chybí ve stanovování priorit, a vzhledem k tomu, že dluhopisové emise jsou vydávány a jsou splatné za velmi dlouho, jakákoliv jiná vláda, která přijde po té, jejíž funkční období končí v tomto roce, se bude muset vypořádat s tím, že objem výdajů na dluhovou službu po několik dalších budoucích let ještě výrazně poroste. Například pro rok 2007 už jsou predikovány výdaje ve výši 42 mld. korun.
Druhým nepochybným doprovodným jevem je fakt, že vláda tím, že hospodaří s dluhem, vytváří kulturu zadlužování jako kulturu obvyklou. Přestože pan ministr s tímto mým hodnocením situace už několikrát z tohoto místa nesouhlasil a protestuje proti tomu, abychom spojovali zadlužování státu se zadlužováním domácností, tyto jevy jako souběžné jevy jsou velkou překážkou, zejména v situaci, kdy je zde Česká republika, která potřebuje zásadním způsobem přehodnotit, resp. přijmout novou důchodovou politiku, přijmout zásadní reformu důchodového systému, máme před sebou i nelehké rozhodování v oblasti financování zdravotnictví, ale i jiných systémů, a společnost mající před sebou takto zásadní zátěž prostě musí vnímat rostoucí státní dluh a vedle toho velmi strmé zadlužování, nárůst zadlužování domácností jako velkou sociální bariéru, jako velký společenský problém.
Ony dluhy domácností činí ke konci letošního roku zhruba 417 mld., jinými slovy - při svém posledním vystoupení na toto téma jsem se zde mýlil i já, protože jsem predikoval zhruba 400 až 410 mld., a ty domácnosti se zadlužovaly bohužel ještě rychleji. Budou-li takto postupovat, pak jejich dluh na konci letošního roku pravděpodobně se velmi rychle přiblíží 570 až 600 mld. a to je vzhledem k tomu, že k tak razantnímu zadlužení dojde během dvou let, velmi výrazný problém a já myslím, že souběh těchto jevů je velkým problémem a my jej prostě musíme vnímat.
Třetí zmínkou, kterou bych chtěl učinit v této věci, je samotný fakt, kterým bych chtěl nějakým způsobem okomentovat dosavadní praxi ve financování státního dluhu. Já vím, a to musím zcela objektivně konstatovat, že pan ministr financí - resp. tato vláda, vláda vládnoucí po ta čtyři období, kdy on je ministrem financí, nebyla ve vůbec jednoduché situaci. Minulá vláda, tedy vláda Miloše Zemana a jeho ministrů financí, při financování státního dluhu postupovala maximálně neobezřetně, a to bych řekl, že je velmi diplomatický výraz. Financování státního dluhu bylo prováděno velmi drahými instrumenty a dluhopisy, a dluhopisové emise, které byly vydávány, byly vydávány na relativně velmi krátké splatné období, s velmi krátkou lhůtou splatnosti.
Tváří v tvář tomuto faktu a jiným vlivům jsme v roce 2006 v situaci, kdy je splatných 160 miliard státních dluhopisů vydaných minulými vládami. Bohužel konstatuji, že největší mírou k tomuto přispěla vaše vláda, myslím tím vláda sociální demokracie, která, vedena Milošem Zemanem, prostě používala instrumenty, které splatné jsou. Sečteno v konečném důsledku to ovšem znamená, že v jednom jediném roce, v roce 2006, bude muset ministr financí, resp. vláda, profinancovat objem 230, resp. skoro 240 mld. korun, který bude muset nahradit novými instrumenty, a to je velmi velké sousto. Velmi velké sousto jednak pro jejich držitele - a těmi jsou, vážené kolegyně a vážení kolegové, zhruba z 50 procent domácí banky. Pak bych chtěl tedy od pana ministra financí slyšet jasnou odpověď na svůj doraz - jakou praxi, resp. jakou strategii chce zvolit Ministerstvo financí při potřebném refinancování takto velkého objemu státních dluhopisů. Neb podle mého soudu nadále platí, že Česká republika je příliš malým trhem na to, aby tyto dluhopisy nakupovaly pouze domácí komerční banky. Náš trh tím, že je malý, domácí hráči mají pocit příliš silného postavení a mohou mít tendenci zneužít svého postavení k uplatňování příliš velké úrokové míry. Příliš velká úroková míra, kterou by se jim podařilo sjednat, resp. za kterou by nakoupili státní dluhopisy, by znamenala příliš velké výdaje obsluhy státního dluhu v letech budoucích. Na druhou stranu jsem si samozřejmě vědom toho, že uplatnění relativně velkého objemu emise dluhopisů na zahraničních trzích, tedy prodej za zahraniční měnu, znamená riziko druhé - sice příliš velký tlak na kurs měny domácí.
***