(12.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Víte, že jsem byl ministrem, který prosazoval v uplynulých letech emisi dluhopisů v eurech. Podařilo se nám podle mého názoru realizovat dvě úspěšné emise za velmi transparentních podmínek a myslím také za výhodných podmínek pro Českou republiku. Ale vždy jsme postupovali tak, abychom nepřispěli k neúměrnému posilování kursu české koruny. Mohu tedy prohlásit, že i v letošním roce budeme postupovat takovýmto způsobem.
Pokud jde o další věci, tam bych si dovolil požádat o možnost debaty na půdě rozpočtového výboru. Myslím si, že to bude vhodnější půda pro diskusi podobného typu. Zákon tedy byl vetován z ohledu rychlé procedury, nyní je tedy prostor a bude prostor pro jednání rozpočtového výboru a pro diskusi na půdě rozpočtového výboru.
Čili já v tuto chvíli z dobrého důvodu nechce zde oficiálně prohlašovat, že Česká republika bude, či nebude emitovat například dluhopisy v eurech nebo jaký bude poměr mezi těmito instrumenty - z dobrého důvodu. Pokud bych totiž zde kategoricky vyloučil takovéto emise, tak bych přirozeně povzbudil apetit investorů v oblasti úrokového výnosu a to bych také rovněž nechtěl. Prostě ta mince má dvě strany. Na jedné straně máme potenciální rizika pro neúměrné posilování kursu české koruny, na druhé straně máme potenciální riziko, které by mohlo spočívat v tom, že by příliš zřetelné a jasné chování Ministerstva financí mohlo povzbudit investory a jejich očekávání, pokud jde o úrokové výnosy z emisí, které bude Ministerstvo financí realizovat na domácím trhu. To znamená, tam bude těmi investory a našimi partnery budou domácí banky.
Pokud se Ministerstvo financí rozhodne v období příštím emitovat v eurech, tak mohu prohlásit, že tak jako v minulosti bude tato emise pod kontrolou výběrové komise a řádných členů této výběrové komise. Budou to lidé, kteří nemají žádný konflikt zájmů. A myslím si, že ani žádný z členů výběrové komise neměl konflikt zájmu, ale chtěl bych, aby ty procesy byly transparentní.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. O závěrečné slovo se také přihlásil pan zpravodaj.
Poslanec Michal Doktor: Tak aby se ta rozprava nestala rozpravou pouze nás dvou, zpravodaje a předkladatele, to já myslím, že tu technickou část věci určitě detailně probereme na půdě rozpočtového výboru, čímž beru i příslib pana ministra, že se k projednávání této věci dostaví na jednání. To je také svým způsobem pozitivní sdělení. Já bych k jeho závěrečnému vystoupení řekl pouze dvě poznámky.
Pokud se týče technické stránky emisí dluhopisů, tak bych jej chtěl upozornit tedy na to, že dosavadní praxe je taková, že po přijetí tohoto sněmovního tisku, ale i jiných v minulosti, bude celá emise dluhopisů v celém rozsahu technicky přijata jako oprávněná emise nebo oprávněný limit emise. Takto bude umístěna na informačních médiích Ministerstva financí, bude evidována jako oprávněný limit a to skutečné čerpání pak bude zaznamenáno jako čerpané financování státního dluhu na straně vydaných státních dluhopisů. Nicméně nadále tam bude vznikat rozdíl mezi tím, že je oprávnění, které má nějakou maximální hranici, a vedle toho bude skutečné čerpání, ke kterému dojde až v průběhu letošního roku, respektive na začátku roku příštího, tak jak bude potřebovat Ministerstvo financí přímo financovat státní dluh.
K tomuto rozdílu ovšem dochází po celou řadu let a Ministerstvo financí má řadu dluhopisových emisí a oprávnění, které nikdy nebyly čerpány, ať už z části toho rozsahu, anebo také v celém rozsahu. Jinými slovy, my jsme tady projednávali dluhopisové emise, které nebyly nikdy využity, anebo byly využity jenom zčásti. A já myslím, že musíme najít prostředek, kterým trochu uklidíme v tom seznamu dluhopisů a jednotlivých emisí státu a provedeme nějaké jejich přehodnocení, tak aby tam byla pouze ta aktuální výše průběžného financování a skutečné potřeby.
Už jenom krátká poznámka k postoji pana ministra k souběhu zadlužování domácností a zadlužování státu. Já ten jeho postoj i komentář vcelku chápu, jenom bych chtěl upozornit, že on ten relativně dobrý poměr mezi rostoucími vklady, respektive úsporami obyvatel a rostoucím zadlužováním domácností neplatí na celou republiku. Jsou tam velmi výrazné regionální rozdíly. Bohužel máme kraje, které tak spořivé nejsou. V některých krajích je dokonce tendence růstu úspor a růstu zadlužení protiběžná a tam já prostě cítím sociální problém, kterým kdybychom přijali nějaké zásadní reformy, může dojít k tomu, že vzhledem k tomu, že nějakým způsobem pokrátíme nebo omezíme finanční toky, které mají domácnosti v tu danou chvíli k dispozici, tak vzhledem k jinému časovému období oni prostě problém dodržet splátkové kalendáře mohou mít, protože jim nějakým způsobem zasáhneme do bilance, z které vycházejí.
To je zhruba vše. My teď, paní předsedající, máme před sebou dvě, respektive tři hlasování. Jedním je návrh pana poslance Vlčka, respektive jeho dva návrhy na zkrácení lhůty na projednávání o 40 a o 30 dnů a samozřejmě návrh na přikázání k projednání výborům.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Ano. Jestli dovolíte, přistoupíme tedy nyní k hlasování o přikázání tohoto tisku výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Je mojí povinností se zeptat, zda má někdo ještě nějaký jiný návrh. Předtím, než přistoupíme k hlasování, vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili znovu svými kartami.
Budeme hlasovat o návrhu na přikázání předloženého tisku k projednání rozpočtovému výboru.
Zahájila jsem hlasování. Kdo souhlasí? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 283 bylo z přítomných 125 pro 118, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
A nyní tedy nejdříve budeme hlasovat o prvním návrhu pana poslance Vlčka, a to tedy o návrhu na zkrácení lhůty na projednávání o 40 dnů.
Zahájila jsem hlasování. Kdo souhlasíte, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 284 z přítomných 136 pro hlasovalo 99, proti 23. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme tento návrh zákona přikázali k projednání rozpočtovému výboru a lhůtu pro jeho projednávání jsme zkrátili o 40 dnů.
A nyní, kolegyně a kolegové, nás čekají dva pevně zařazené body před polední přestávkou, a to jsou body volební. Je to bod 218 a bod 216. První tedy je
218.
Návrh na potvrzení předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny
Podle § 50 odst. 1 písm. t) našeho jednacího řádu potvrzuje předsedu výboru v jeho funkci po zvolení výborem Poslanecká sněmovna. Chci vás informovat, že na schůzi rozpočtového výboru dne 26. ledna letošního roku byl předsedou rozpočtového výboru zvolen pan poslanec Miloslav Vlček.
Nyní k tomuto bodu zahajuji rozpravu. Nemám žádnou přihlášku a také vidím, že se nikdo nehlásí z místa. Rozpravu končím.
Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí, abychom ve funkci předsedy rozpočtového výboru potvrdili pana poslance Miloslava Vlčka?
Zahájila jsem hlasování. Kdo souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 285 z přítomných 145 pro hlasovalo 109, proti 3. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme ve funkci předsedy rozpočtového výboru potvrdili pana poslance Miloslava Vlčka, kterému tímto gratuluji.
***