(15.50 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Myslím, že veškerá pochybnost se soustřeďuje právě na snížení počtu uchazečů ze šesti na tři, už vzhledem k tomu, že byly určité signály, že ti uchazeči, kteří v soutěži zůstali, pravděpodobně měli zájem jenom o určitou část z Unipetrolu, a nikoliv o celý Unipetrol. Čili to mohlo určitým způsobem devalvovat výslednou nabídnutou cenu vítězného uchazeče.
V celé záležitosti mám osobně několik pochybností, a sice z té první privatizace je to určitá nejasnost, co vlastně bylo tím hlavním problémem, který způsobil, že obě strany, jak vláda, tak Agrofert, se dohodly na ukončení první smlouvy o privatizaci Unipetrolu. Jestli to byly skutečně povodně a vzniklé škody v některých společnostech Unipetrolu, jestli to byly problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích, nebo jestli tam bylo konkrétní pochybení některých úředníků z Fondu národního majetku, protože jak jsme se dozvěděli od jednoho svědka, tak nebyl zajištěn souhlas Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ke spojení Unipetrolu a Agrofertu a i to bylo údajně jedním z důvodů, proč se ty strany nakonec dohodly na ukončení smlouvy. Myslím si, že toto minimálně je třeba vyjasnit, a proto by měla vyšetřovací komise pracovat déle a vyslechnout ještě další svědky, zejména ministry bývalé vlády, kteří by tuto skutečnost mohli objasnit.
Co se týká té druhé privatizace, tak si myslím, že vše podstatné tady již bylo řečeno, nicméně je tam ještě jedna věc, která vyvolává určitou pochybnost, a to je ocenění aktiv České konsolidační agentury, která podle mého názoru v souhrnu nabídky představovala samostatnou část a která byla oceněna v rozporu s oceněním finančních expertů minimálně o 650 milionů korun níže. Čili to je další nejasnost, kterou si myslím, že by bylo třeba nějakým způsobem objasnit.
Z těchto důvodů se domnívám, že by komise měla minimálně vyslechnout ty svědky, na jejichž předvolání se shodla na předminulém zasedání komise, a že by mandát měl být prodloužen buď do 31. 3., nebo minimálně do konce února. Tím druhým důvodem samozřejmě je i to, že jsme požádali firmy, které se zúčastnily privatizace Unipetrolu, aby sdělily svá stanoviska na to, jestli ony samy spatřovaly nějaký problém v privatizaci Unipetrolu, jestli považují celou privatizaci za transparentní, či nikoliv, a především pak u těch dvou firem, které v závěru soutěže nepodaly svoji nabídku, proč tak učinily a z jakého důvodu.
Já jsem v průběhu jednání, posledního zasedání komise se snažil přispět k upřesnění závěrečné zprávy, ale potom jsem nemohl souhlasit s některými konstatováními komise, na kterých se shodla, zejména z toho důvodu, že jsem vnitřně cítili, že celý proces privatizace byl ovlivňován soukromými firmami; i když potom následně pan kolega Pelc z Unie svobody navrhl jiné znění té klíčové problematické věty, tak to pro mě nebylo ještě přijatelné a rozhodl jsem se, že předložím sám svou zprávu komisi. Potom tedy jsem konzultoval své vývody se závěry pana Římana a shodli jsme se na oponentní zprávě, která vám byla předložena.
Pro to všechno se domnívám, že by měla být prodloužena činnost komise minimálně o jeden nebo dva měsíce, aby bylo možné dokončit výslechy těch lidí, na kterých jsme se shodli. Proto si vás dovoluji poprosit o prodloužení mandátu komise.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nemám žádnou písemnou přihlášku, ale registruji přihlášku z místa. Pan poslanec Petr Nečas má slovo.
Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, když se vrátím do říjnových dnů, kdy tato Sněmovna rozhodovala o zřízení příslušné komise, z tohoto místa jsem řekl, že Sněmovna i svým zadáním pro komisi a pak především samotným průběhem jednání této komise dá jasnou informaci o tom, zda se jedná o skutečně vyšetřovací komisi, anebo o komisi zamlžovací. Myslím si, že každý, kdo tady slyšel vystoupení pana předsedy vyšetřovací komise, musel jednoznačně dospět k názoru, že bohužel pro tuto zemi platí varianta b).
My jsme se sice dozvěděli málem takové podrobnosti, jako kdo v komisi chodil pro pivo, ale odpovědi na konkrétní otázky pan předseda tady nebyl schopen poskytnout jménem většiny komise. A co je zvlášť závažné, pana předsedu komise a většinu komise vůbec netrápí to, že sama nedodržuje svá pravidla, například to, že si usnesla vyslechnutí některých lidí a bez vyslechnutí některých těchto klíčových svědků přesto suverénně komise navrhuje ukončení své činnosti prostě proto, že by náhodou pokračování činnosti této komise mohlo dospět k názorům, které jsou stranám, které reprezentují většinu v této komisi, velmi nepohodlné.
Zkrátka a dobře, česká veřejnost i prostřednictvím sdělovacích prostředků je v tuto chvíli, v tento okamžik, v tuto minutu, v tuto sekundu svědkem typické snahy zamést celou záležitost, která vzbuzuje tolik pochybností, pod koberec. (Potlesk poslanců ODS.)
Každého soudného člověka, který umí alespoň trošku analyzovat některá fakta, přece musí zarazit skutečnosti minimálně ze dvou období. Tím prvním obdobím je leden roku 2004 a rozhodování vlády České republiky o tom, komu bude společnost Unipetrol prodána, a tím druhým obdobím je srpen roku 2005, kdy celá tato transakce byla dokončována. Přece není možné se spokojit s tvrzením a chováním tak významných představitelů této země, jako jsou ministři vlády ČR, že si nic nepamatují. Tyto výpadky paměti při rozhodování o tak zásadním strategickém podniku, kdy nejsou schopni ani říci, kdo navrhl vyřazení některých uchazečů, kdo uvedl nějaké bezpečnostní strategické důvody, v podstatě zpochybňují schopnost těchto lidí ve vládě sedět. S takovými výpadky paměti je skutečně otázkou, zda tito lidé splnili elementární kompetenci být členy vlády České republiky. (Potlesk poslanců ODS.)
Je skutečností, že nakonec byla společnost Unipetrol přidělena nejvyšší nabídce. Ale současně v téže větě nebo v tomtéž souvětí je třeba konstatovat, že ostatní vyšší nabídky byly za více než podivných okolností vyřazeny, byly zkrátka této vítězné nabídce uklizeny z cesty. To je mimo vši pochybnost, nejde to vyvrátit, nejde o tom polemizovat, je to prostě fakt!
A tady je naprosto jasné, dámy a pánové, že docházelo k určité manipulaci. Jak je možné, že neexistuje jeden jediný výstup žádné ze čtyř českých zpravodajský služeb, který by poukazoval na bezpečnostní a strategická rizika spojená s vyřazenými společnostmi? Jak je toto, dámy a pánové, možné? Jak je možné, že neznámý anonymní fantom v podobě člena české vlády navrhuje vyřazení těchto firem, aniž si dneska vzpomíná kdokoliv z členů vlády, kdo tímto fantomem byl? (Potlesk poslanců ODS.)
Jak je možné, že právě naopak nabyvatel této firmy, společnost, o které rozhodla hlasováním česká vláda, byl podle otevřených zdrojů, jak to vyplynulo z médií, a nechť mně členové komise popřou, že tento nabyvatel byl označen úřadem pro zahraniční… zkrátka civilní rozvědkou za rizikový faktor, za firmu, která představuje bezpečnostní riziko, za firmu, u které není známa její majetková struktura? Jak je možné, že o jedné jediné firmě se zmiňuje alespoň jedna česká zpravodajská služba a právě tato firma dostane náš strategický podnik Unipetrol?
***