(18.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Myslím si, že tady nejde o politický dopad nebo o naše politické soupeření. Já bych chtěl poukázat na jinou vážnou věc. A tady bych chtěl skutečně požádat o vaši pozornost, neboť tady se jedná o desítky miliard korun.
Jestliže zde v těchto rozpravách budou využity argumenty, kterými v budoucnu budou moci argumentovat protihráči České republiky a českého státu v různých budoucích arbitrážích, pak to pro Českou republiku nebude dobře. Pan předseda Tlustý samozřejmě ví, že toto téma je takto riskantní, že odpovědný přístup k tomuto tématu velí, aby se všechny věci neříkaly takovýmto způsobem, neboť je potřeba v každém okamžiku myslet na budoucí spory, které Česká republika potenciálně může vést s různými subjekty. Já bych byl velmi nerad, kdyby v takovýchto případech docházelo k tomu, co se odehrálo při fungování vyšetřovací komise ke kauze IPB, v níž pan předseda Tlustý také figuroval. Tento fakt bych požádal, abyste si zapamatovali, protože, jak se zdá, pan předseda Tlustý figuruje ve všech otázkách, které jsou spojeny nějakým způsobem s řešením bývalé kauzy Investiční a Poštovní banky. Myslím si, že bude dobré se zeptat pana předsedy Tlustého, proč má o tuto problematiku tak intenzivní zájem, který trvá roky. Protože když se řekne IPB, tak se potom dodá Vlastimil Tlustý. Nevím, proč to tak je. Odpověď neznám, ale docela rád bych se na to zeptal, a možná k tomu během této zajímavé rozpravy bude ještě příležitost. Zeptat se na to, proč trvá takový intenzivní zájem v této věci. Pouze bych nechtěl, aby v budoucích arbitrážích, které možná Česká republika povede v některých kauzách, bylo argumentováno slovy, která zazní v této rozpravě. Chtěl bych požádat všechny účastníky rozpravy, aby na toto mysleli, aby mysleli na Českou republiku a její oprávněné zájmy, neboť se obávám, že některé výstupy a vyjádření, které pronášeli lidé jako pan Tlustý v souvislosti s činností komise, která vyšetřovala pád Investiční a Poštovní banky, v souvislosti s prací této komise, mohly být použity proti České republice v rámci některých vedených mezinárodních arbitráží. Myslím si, že to je to jedna z věcí, na kterou je potřeba myslet, pokud tady pronášíme určité výroky, myslet na zájem České republiky. Já jako ministr financí tento zájem sleduji. Proto se snažím minimalizovat náklady veřejného sektoru, které jsou spojeny s vypořádáním celé transakce Investiční a Poštovní banky.
Komplex smluv, který jsem zde velmi přesně popisoval, je skutečně velmi složitý. Jeho interpretace bude velmi složitá. Smlouvy byly založeny v letech 2000 až 2002 v souvislosti s nutnou rychlou reakcí na pád Investiční a Poštovní banky. Chtěl bych připomenout, že tyto smlouvy koneckonců prošly také vyšetřováním poslanecké vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, která za tímto účelem byla zřízena, to znamená, že tato komise měla možnost se s těmito smlouvami a garancemi seznámit. Já jsem samozřejmě připraven zde citovat příslušná ustanovení těchto smluv. My se musíme pohybovat v jejich rámci.
Je potřeba vnímat veřejné rozpočty jako celek. Česká konsolidační agentura je pouze součást těchto veřejných rozpočtů. Nemůže vystupovat za celý veřejný sektor. Samozřejmě by mohla mít snahu minimalizovat svoje náklady na úkor nákladů jiných částí veřejného sektoru. Rolí ministra financí je, aby se na to nedíval pouze pohledem České konsolidační agentury, ale aby se díval na celý problém a jeho vývoj pohledem celého veřejného sektoru a výdajů státního rozpočtu. Je určitě obezřetné přistupovat k tomu, aby budoucí arbitráže, které stojí stovky milionů korun, probíhaly v rozsahu, který je nezbytně nutný pro důslednou obhajobu zájmů státu, ale v tom přiměřeném rozsahu, který si vyžádá příslušné finanční prostředky. Takže zde nelze hovořit o nějakých 11 miliardách v kontextu ČKA a nezmiňovat záruky, které byly poskytnuty na začátku této dekády a o kterých si některé soukromé subjekty myslí, že jim poskytují možnost, aby získaly nějaká plnění ze strany státu. Já to záměrně říkám takto kostrbatě, neboť volím formulace, které volit mohu. Nemohu volit formulace jiné. Snažím se být odpovědný a snažím se neposkytovat jakékoliv výroky, které by v budoucnu Českou republiku mohly k něčemu zavazovat nebo by Českou republiku mohly nějakým způsobem poškodit.
Chtěl bych také jasně konstatovat, že Ministerstvo financí má jasné stanovisko na tyto věci. Toto stanovisko vždy písemně sdělovalo. Existují pouze tato písemná sdělení podepsaná ministrem financí, která nejsou v rozporu s veřejným zájmem a v rozporu se zájmem České republiky. Tak tomu skutečně v této věci je.
Rád bych se ještě zastavil ještě u jiného aspektu, který souvisí s přístupy některých členů dozorčí rady České konsolidační agentury. Jeden z nich tady mluvil přede mnou. Myslím si, že je velmi důležité, aby členové dozorčí rady České konsolidační agentury hájili veřejný zájem a snažili se maximálně o to, aby Česká konsolidační agentura hospodařila úspěšně. Pan předseda Tlustý zde dnes z nějakého důvodu nezmiňoval kauzu převodu pohledávky za Setuzou z České konsolidační agentury na PGRLF. Nevím, proč tohle téma nezmiňoval, protože v minulých dnech ho ve svých veřejných vyjádřeních zmiňoval. Dnes na něj zapomněl. Chtěl bych mu to připomenout. Chtěl bych ho požádat, aby se k této věci tady jasně před Poslaneckou sněmovnou vyjádřil a zdůvodnil své postoje, které opakovaně prezentoval na jednání dozorčí rady České konsolidační agentury, a zdůvodnil své postoje, které prezentoval do médií, neboť se domnívám, že by bylo možné tvrdit při troše snahy, že postoje pana předsedy Tlustého jsou v rozporu s ekonomickými zájmy českého státu v této kauze pohledávky vůči společnosti Setuza, což je soukromá společnost. Neboť se lze domnívat, že existují právní dokumenty, které, pokud by bylo realizováno usnesení vlády, převodem této pohledávky posilují věřitelskou pozici státu. Pan předseda Tlustý svým vystupováním, které je zaměřeno proti převodu pohledávky České konsolidační agentury na PGRLF, tudíž vystupuje v zájmu neposílení právní pozice státu, čili při troše snahy postupuje v zájmu oslabení věřitelské pozice státu. Já se ptám proč. Byl bych velmi rád, kdyby tento člen dozorčí rady České konsolidační agentury odpovědný této Poslanecké sněmovně vysvětlil, proč postupuje takovým způsobem, když existují právní dokumenty, které by mohly být tímto aktivovány a mohla by být posílena věřitelská pozice českého státu.
Tady přece nejde o převod pohledávky na nějaký soukromý subjekt. Tady jde o převod pohledávky ze státem vlastněné agentury na plně státem vlastněnou akciovou společnost. Nejedná se o změnu charakteru vlastníka. Vlastníkem zůstává v obou právních entitách český stát. Pochopil bych postup pana Tlustého, pokud by se jednalo o nějaký přesun na nějakou soukromou společnost, která by nebyla ze 100 % vlastněna státem, ale je podivný tento postup v situaci, kdy je zde přesun z jedné státem plně vlastněné agentury na státem plně vlastněnou akciovou společnost za účelem posílení věřitelské pozice státu a za účelem naplnění usnesení vlády České republiky. Já tomu postupu nerozumím. Musím říci, že by mě velmi zajímalo jeho zdůvodnění, proč takovýmto způsobem je postupováno, neboť zde existuje dlužník. Dlužník nechce platit svůj dluh. Myslím si, že by bylo v zájmu všech, aby tento dluh byl vymožen. Myslím, že je velmi zvláštní, jestliže člen dozorčí rady Konsolidační agentury postupuje takovým způsobem, aby ten dluh pokud možno vymožen nebyl. Proč postupuje takovým způsobem tento člen dozorčí rady České konsolidační agentury? Tomu já skutečně nerozumím. Postup mi připadá velmi zvláštní a je tam celá řada otazníků. To je myslím jedna věc, o které je dobré se zmínit.
Myslím si, že je dobré také se zmínit o tom, že tak jak zde již zmínil pan poslanec Kala, dozorčí rada České konsolidační agentury má ze zákona určitá oprávnění, může se usnášet, musí se usnášet o transakcích v některých případech, které definuje zákon. Samozřejmě dozorčí rada České konsolidační agentury může zkomplikovat situaci v případech, kdy například dochází k privatizaci, kdy je potřeba zprivatizovat firmu, která potřebuje vlastníka, tak aby se mohla dále rozvíjet. Dozorčí rada České konsolidační agentury může přijímat usnesení, která tuto privatizaci mohou třeba zastavit, nebo ji mohou zablokovat, nebo ji mohou zkomplikovat. Dozorčí rada České konsolidační agentury také schvaluje prodeje blokových pohledávek. Také schvaluje další ekonomická rozhodnutí, jako třeba prodeje podílů České konsolidační agentuře a podobně.
Největší součástí aktiv České konsolidační agentury historicky jsou aktiva, která byla spojena s kauzou řešení Investiční a Poštovní banky. Myslím si, že tady je možná dobré si připomenout, s čím byla spojena historie Investiční a Poštovní banky a co se odehrávalo a jaké dnes třeba běží spory a zda nejsou lidé, kteří mají určitý střet zájmů.
***