(15.20 hodin)
(pokračuje Kučera)
Tady se bohužel prokázalo, že někteří vládní úředníci stále ještě nedokáží rozpoznat, jaký je rozdíl mezi krajským úřadem a krajem. A celý problém vznikl vlastně tím, že peníze v rozpočtovém určení daní odkázali na kraj místo na krajský úřad. Touto změnou rozpočtového určení stát část prostředků, a to asi přibližně polovinu, převedl na kraje a ty pak, někdy ochotně, někdy méně ochotně, začaly schvalovat potřebné vyhlášky na poskytování podpor a služeb. Ale protože nebyly informovány, že dostaly pouze část finančních prostředků, tak stanovaly vyhlášky na poskytování všech podpor a všech služeb. Tímto současným stavem stát vlastně zjistil, že kraje jsou jaksi ochotné, ať už z neznalosti, nebo v očekávání, že dostanou všechny peníze na tyto podpory, že jsou ochotné z vlastních prostředků hradit to, co by měl hradit stát.
Navrhovaná novela v podstatě využívá nastalé situace a pokouší se vhodnou novelou, vhodnou v uvozovkách, novelou lesního zákona ušetřit státní pokladně. Je to jakási past na kraje. Ale dámy a pánové, konečným poškozeným přece nebudou kraje a nemůže být nikdo jiný než právě hospodaření v lesích, tedy lesy samotné, protože nakonec budou lesy na podporách, ať už finančních nebo ve službách, přece dostávat výrazně méně. Je mi líto, že to nechápe ministr zemědělství a že tak nechává našim lesům vlastně ubližovat.
V souvislosti s problematikou poskytování finančních prostředků vyvstávají nejasnosti s poskytováním služeb, které by taktéž měly podporovat hospodaření v lesích. Je otázkou, nakolik je správné, aby ten, kdo rozhoduje o poskytování služeb financovaných státem, nebyl limitován ničím víc než obecnou formulací: podpora hospodaření v lesích. Existuje tak reálná možnost, že pod pojem poskytování služeb budou zahrnovány aktivity, které jsou běžným předmětem podnikání, a že se v důsledku toho ještě sníží efektivita dotační pomoci a ještě více pokřiví podnikatelské prostředí v lesích. Již v současné době existují některé takovéto souběhy, například některé činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, který je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem zemědělství. A některé jeho činnosti, které on stejně jako řada dalších podnikajících subjektů provádí, jemu jsou dotovány, podnikajícím subjektům ne, a tím dochází k deformacím na trhu s touto činností.
Myslím, že by bylo více než prospěšné, aby i problematika státem poskytovaných služeb na podporu hospodaření v lesích byla upravena právním předpisem, například obdobně jako při poskytování finančních příspěvků například formou přílohy zákona o státním rozpočtu. Určitě by to přispělo k transparentnějšímu nakládání se státními prostředky. Dále jsem přesvědčen, že je více než vhodné, aby podpora služeb zůstala rámcově stejná pro všechny lesní porosty v celé České republice a nedočkali jsme se naprosto odlišných podpor v různých krajích. Zvláště velikým paradoxem by to bylo pro státní lesy, které, jak jsem zmínil, zaujímají největší podíl lesů v České republice.
Druhá část novely pak reaguje taktéž na komplikaci s finančními prostředky po přijetí zákona o rozpočtovém určení daní. Podle lesního zákona stát hradí zvýšené náklady, i když jenom částečně, na výsadbu tzv. melioračních a zpevňujících dřevin podle paragrafu 24 odst. 2 zákona, náklady na vyhotovení lesních hospodářských osnov pro lesní majetky do padesáti hektarů, což je podle paragrafu 26 odst. 2 zákona, a činnost odborných lesních hospodářů jmenovaných státem, podle paragrafu 37 odst. 7 zákona. Jedná se tedy o tzv. mandatorní výdaje. Dříve opět nebyl žádný problém. O penězích rozhodovaly nejdříve okresní úřady, později krajské úřady, prostředky dostávaly ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva zemědělství. V loňském roce ale nastala stejná komplikace jako s prostředky na podporu hospodaření v lesích. Finance údajně obdržely kraje, nikoliv krajské úřady. Novela tak velice krkolomně řeší problém nastalý přijetím chybné novely jiného zákona.
Celkově mi tedy dovolte, abych vše shrnul. Prvotní příčina všech potíží tkví v tom, že při připomínkování návrhu zákona o rozpočtovém určení daní pravděpodobně na odvětví lesního hospodářství Ministerstva zemědělství dostatečně nerozpoznali, že nestačí pouze peníze poslat na kraj, ale že je nutné je účelově vázat a vyčlenit účely rozhodování krajského úřadu v přenesené působnosti. Nastalé situace se pak někdo snaží využít a převést povinnost poskytovat všechny dotace do lesního hospodářství z prostředků krajů. To sice přináší jakousi možnost úspor pro státní pokladnu, ale bohužel to přináší řadu dalších chyb, nelogičností, možností pro nejednotnost poskytovaných podpor na území různých krajů a velký, opravdu velký, prostor pro korupční využití a využívání těchto chyb a nejasností. (Poznámky poslanců po pravé ruce řečníka.)
Samozřejmě, pane poslanče!
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím vás, kolegové, nebavte se mezi sebou.
Poslanec Miloslav Kučera: V loňském roce se objevil i další velmi nebezpečný dopad paragrafu 35 - opatření ve veřejném zájmu. Pan navrhovatel zde říkal, že směr novely by měl odstranit nebezpečí žaloby na stát kvůli opatření ve veřejném zájmu. Ale tady se to vlastně přeneslo pouze na kraje a ten samý dopad paragrafu 35 již dneska máme v praktických zkušenostech v jednom případu na území České republiky, a samozřejmě kraje mají menší šanci se bránit, takže tam je spíš potřeba udělat něco s paragrafem 35, ne jej přenést ze státu na kraje.
Pokud ale není cílem této novely likvidace krajských rozpočtů, myslím si, že by v této chvíli měl vyskočit někdo kompetentní z vlády, třeba zde přítomný pan ministr financí, a měl by zde říct, že celá tato novela je určitě nějaký omyl nebo hloupost a že je nutné opravit původní chybu v zákoně o rozpočtovém určení daní. Vždyť je přece hloupost, aby kraje ze svých rozpočtů dotovaly hospodaření státního podniku Lesy ČR ve státních lesích. Myslím si, že je hloupost, aby kraje podporovaly státní rozpočtové organizace, pokud je mají na svém území, a aby podpory do lesů, jejichž většina je ve vlastnictví státu, byly poskytovány na území jednotlivých krajů úplně rozdílně.
Pane ministře financí, opravdu chcete maskovat nebo nechat maskovat tuto chybu úřadů, které neumějí rozpoznat funkci kraje a krajského úřadu? Opravdu chcete maskovat i za tu cenu, že vyrobíme spoustu dalších chyb a nový korupční prostor k nakládání se státními prostředky?
Na základě všech výše uvedených skutečností, dámy a pánové, zde navrhuji zamítnutí předložené novely zákona a žádám vládu, aby předložila malou novelku zákona o rozpočtovém určení daní, která by tu loňskou chybu napravila, a zároveň zde oznamuji, že takovouto novelku rádi podpoříme i ve zrychleném čtení, aby mohla platit co nejdříve.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Kolegové, probíhá obecná rozprava. Hlásí se do ní ministr financí a místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane předsedo. Já bych chtěl úvodem říci, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že nejsem odborníkem na otázku podpory a veřejné podpory v oblasti lesního hospodářství, ale chtěl bych pouze konstatovat, že došlo k tomu, že tato Sněmovna schválila zákon o rozpočtovém určení daní. Finanční prostředky, které dříve byly vyčleněny ve státním rozpočtu na tyto programy, byly poukázány do rozpočtového určení jednotlivých krajů a posléze došlo ke sporu, kdy některé kraje odmítly tyto prostředky použít na účel, na který byly dříve používány prostřednictvím státního rozpočtu.
***