(Jednání pokračovalo ve 14.35 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené kolegyně a kolegové, vítám vás na odpolední části našeho dnešního jednacího dne. Budeme se věnovat hned prvnímu bodu, který dle schváleného programu schůze je před námi. Ještě dovolte, abych oznámila i zvukově, že začíná tato odpolední část našeho jednání, a budu věřit, že do doby, než budeme muset jakkoliv rozhodovat, se dostaví i další naši kolegové, a proto zahajuji projednávání bodu č. 49. Bodem č. 49 je
49.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb.,
o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1083/ - druhé čtení
Poprosím, aby nejprve za navrhovatele uvedla zákon paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím paní senátorku o slovo.
Senátorka Jitka Seitlová: Paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych před vás předstoupila s návrhem novely atomového zákona. Tento návrh je dnes předkládán vašemu slovutnému zasedání ve druhém čtení.
Návrh zákona novelizuje tři základní věci. Každá z těch tří věcí, které jsou obsahem zákona, je samostatná, nejsou společně provázány a mohou fungovat bez toho, že by například některá z nich podmiňovala druhou.
První část novely se týká účasti obcí v řízeních, ve kterých se rozhoduje o umístění jaderného zařízení. Umístění jaderného zařízení - pod tím se skrývá umístění například jaderné elektrárny nebo úložiště radioaktivních odpadů. Podle současně platného zákona je jediným účastníkem těchto řízení navrhovatel a ve věci rozhoduje Úřad pro jadernou bezpečnost. Žádný jiný účastník řízení není a zákon v tomto případě explicitně pouze vyjmenovává tohoto navrhovatele, většinou investora. My v návrhu, který před vámi leží, doporučujeme, aby účastníkem těchto řízení byla jednak obec, na jejímž území má být takové zařízení realizováno, jednak kraj jako celek, který je větší a dokáže velmi dobře zvážit všechny územní souvislosti daného prostoru.
Druhá část návrhu se týká zcela jiné věci. Týká se řešení příspěvku obcím, na které má vliv to, že tam je jaderné zařízení umístěno. Ve druhé části tento návrh novely říká, že pro obec, která je v zóně havarijního plánování, nebo pro obec, na jejímž území je úložiště radioaktivního odpadu, by měly být každým rokem vyčleněny ve stanovené výši příspěvky, které budou obcím poskytovány podle následného nařízení vlády, ale výše a garance tohoto příspěvku by měla být tímto zákonem garantována.
Třetí část se týká zcela jiného problému, nakládání - nebo dopadu jaderné energetiky. Týká se odpovědnosti za škody, které mohou vzniknout dotyčným občanům, právnickým osobám, pokud dojde k jaderné havárii. Současně návrh zákona říká, že ta odpovědnost je tři roky - subjektivní, deset let - objektivní.
Mezi obdobím, kdy jsme přijímali tento zákon, a dnešním rokem, to je od roku 1997, uběhla určitá doba, kdy na mezinárodní úrovni bylo přijato jednoznačné usnesení, které je deklarováno v doplňku Pařížské a následně související Vídeňské úmluvy, že tedy takováto odpovědnost, pokud se týká škody na zdraví, by měla být prodloužena. Česká republika těsně po přijetí tehdy atomového zákona potvrdila podpisem tuto dohodu, tento dodatek dohody. Musím říci, že pokud se týká debat, které proběhly k návrhu, tak právě k této třetí části nebyly téměř žádné připomínky; a i zástupci ministerstva stejně tak jako zástupci ČEZ si jsou vědomi toho, že je pouze otázkou času, kdy budeme nuceni přistoupit k tomuto prodloužení. Takže návrh zákona vychází vstříc povinnosti, kterou budeme mít a která je spravedlivá z hlediska odborného posouzení možných dopadů vlivu jaderných zařízení na zdraví.
Děkuji za pozornost.
***