(12.00 hodin)
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, paní předsedající. Jenom bych chtěl zrekapitulovat. Otevřeli jsme včera bod 100, je to volba ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny. Byl přerušen v rozpravě, kdy byl požadavek, aby byl představen pan kandidát pan Pavel Horák a přednesl svoji vizi, jak by měla vypadat jeho práce ve Všeobecné zdravotní pojišťovně.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ještě jednou zopakuji, že tento bod jsme včera přerušili proto, abychom umožnili vystoupení panu Pavlu Horákovi, kandidátovi na ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. S jeho účastí jsme včera vyslovili souhlas. Vítám mezi námi pana Pavla Horáka.
Budeme pokračovat v rozpravě. Nemám žádné poznámky o dalších přihlášených, nicméně si myslím, že teď je ten vhodný čas, pokud se nikdo nehlásí, aby pan Pavel Horák vystoupil a sdělil Poslanecké sněmovně svou představu o řízení VZP. Prosím, máte slovo, pane doktore.
Ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Pavel Horák: Vážená Sněmovno, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, velmi děkuji za možnost představit sebe a svoje představy v případě, že bych byl vámi zvolen za ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Krátce o sobě. Jsem lékař, původem farmakolog, lékařský náměstek a posléze ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Řadu let se však již méně cítím lékařem a více manažerem. Manažerskou dráhu jsem si zvolil a dnes je pro mě léčba a léčení pacientů vlastně již jen koníčkem.
Vedu nemocnici, která má obrat 5 miliard korun, 5 tisíc zaměstnanců, z minulosti zatíženou dluhy, dnes však již vyrovnaně hospodařící. Způsob, jakým se mi podařilo tuto instituci vyvést z negativní ekonomické bilance, byl způsob kontroly nákladů na základě odborně medicínské znalosti věci s tím, že jsem byl schopen kolem sebe shromáždit tým ekonomů a skloubit myšlení ekonomické s odborně medicínským posouzením. Dalším rysem, který jsem použil ve své práci, byla podle mého názoru moje schopnost dohodnout se jak se zaměstnanci, tak s ostatními hráči, kteří samozřejmě ovlivňují hospodaření nemocnice. V našem případě to byla i otázka dohody s lékařskou fakultou, docela tvrdého vyjednávání s pojišťovnami a s dalšími hráči. To byl způsob, který jsem použil ve své práci.
Co se týče Všeobecné zdravotní pojišťovny, vidím ji jako těžko řiditelnou velkou instituci, která se pohybuje ve státem velmi regulovaném prostředí, v němž je trvalý rozpor mezi příjmy a výdaji. Má řadu komplexně neřešených systémových problémů. V posledním období se dokonce začínají vyskytovat otazníky o její neujasněné existenci či koncepci. Je to instituce, která je zatížena nestandardizovanými procesy, z nichž určitě řada má nižší než potřebnou účinnost. V posledních několika měsících se jedná o instituci, která je otřesena nucenou správou, a samozřejmě je to významná instituce, v níž se střetávají mnohé významné zájmy.
Základní problémy jsou, že je zde deficitní hospodaření s malou odbornou kontrolou nákladů. Kontrola nákladů probíhá pouze administrativně byrokraticky, což není účinný způsob, jak lze náklady kontrolovat. Je to instituce, která má různorodou smluvní politiku a málo účinný revizní systém založený na administrativní kontrole poskytovatele zdravotní péče. Jejich motivace jsou kontraproduktivní vzhledem k úspornému fungování celého systému. Její organizační struktura je v mezifázi reorganizace. Určitě se vyskytuje nedostatek dobrých pracovníků tam, kde by byli potřeba, a naopak se dá předpokládat, že zde existují procesy, které nemají větší význam pro její správné fungování, nebo že některé procesy mají zbytečně velký počet pracovníků a že by bylo možné je provádět mnohem efektivněji.
Hlavním problém v tomto období je problém končících smluv s poskytovateli zdravotní péče k 30. 6. tohoto roku, výsledky dohodovacích řízení, které nepřinášejí žádnou nějakou přidanou hodnotu pro další období, a samozřejmě je zde problém zatím neujasněného způsobu úhrad na druhé pololetí letošního roku, který samozřejmě vytváří velký otazník nad možnými výdaji této pojišťovny, nebo obecně pojišťoven.
Cílem mé práce by bylo zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči pro pojištěnce a rovného přístupu pro poskytovatele, snaha koncipovat smlouvy tak, aby byly úhradou za činnost, za její výsledek, za její kvalitu, a ne za historii smluvních vztahů, postarat se o efektivní alokaci veřejných zdrojů tam, kde by přinesly největší efekt a užitek a současně zajistily všechny základní funkce potřebné pro fungování zdravotního systému. Všeobecná zdravotní pojišťovna musí přinést příspěvek k zajištění ekonomické rovnováhy systému jak výsledky svých konkrétních činností, tak analytickými výstupy a podněty, které bude předávat jak státní správě, tak zákonodárným sborům tak, aby mohly kvalifikovaně rozhodnout o koncepčních věcech. Musíme přispět k uklidnění situace ve zdravotnictví svou zlepšenou schopností úhrad zdravotnickým zařízení, dobře fungující prevenci zaměřit tak, aby snižovala dlouhodobě náklady na poskytování zdravotní péče a podporovala rozumné vzorce chování ve zdravotním systému jak u poskytovatelé, tak u pacientů.
Myslím si, že je podstatná korektní spolupráce se státní krajskou správou, s velkými poskytovateli s cílem snížit nebo sdílet rizika eskalace nákladů na zdravotní péči, omezit růst nákladů, spolupráce s odbornou veřejností s cílem standardizovat procesy, získat podklady pro efektivní fungování revizního systému zvláště v oblastech mimořádně nákladné péče nebo péče, která je tak masová, že má velký význam pro ovlivnění nákladů na globální celospolečenské úrovni. Způsob, jak toho docílit, je zavést ekonomické řízení a omezování růstu nákladů založeného na odborných znalostech topmanagementu, spolupráce s poskytovateli a odbornou veřejností v lékové politice a mimořádně nákladné péči, krátkodobě do počátku projevů výsledků této systémové ekonomické stabilizace pokračovat v opatřeních, která byla již učiněna a v krizových opatřeních, která vlastně znamenají koncentraci zdrojů pro hlavní poslání pojišťovny, to znamená maximalizace všech finančních prostředků pro základní fond zdravotního pojištění, samozřejmě zvýšení příjmů pojišťovny a omezení neproduktivních výdajů včetně investic v přechodném období.
Pojišťovna se musí aktivně podílet na kultivaci sazebníku výkonů a ceníku zdravotní péče, na založení personalistiky tak, aby účinně podporovala procesy pojišťovny. Musí poskytovat standardizovanou standardní smluvní politiku s využitím komplexního informačního systému na celostátní úrovni. Musí se postarat o účinný výběr pojistného a provozního fungování pojišťovny jako instituce, založit revizní systém založený na znalém posuzování péče, posílit a zřídit silný vnitřní nezávislý audit v činnosti pojišťovny, který bude vycházet ze znalostí závěrů externího auditu a kontroly kvality péče. Pojišťovna musí vyvíjet tlak na centralizaci a konsolidaci nákladné a vysoce specializované péče, motivaci k podpoře racionálního chování poskytovatelů, pacientů v systému. Musí mít otevřenou informační politiku o nákladech, spotřebě, kvalitě a ekonomické efektivnosti nakupovaných služeb.
Úkol pro ředitele je zcela jistě také v tom, nastolit vizi a koncepci fungování pojišťovny jako veřejné instituce, obhájit smysl její existence jako významného hráče s významnou úlohou ve zdravotním systému.
To je tedy moje představa o tom, kde vidím problémy a jakými způsoby bych chtěl přispět k odstranění těchto problémů v případě, že mne zvolíte do čela této významné instituce.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, děkuji vám za vaši pozornost a jsem připraven zodpovědět vaše dotazy, případně komentáře. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Kolegyně a kolegové, probíhá rozprava. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy k tomuto bodu, k bodu 100, který jsme včera přerušili. Pan poslanec Michal Doktor.
***