(12.20 hodin)
(pokračuje Horák)
V období, které uplynulo od té doby - rok 2003 skončil účetním schodkem 473 mil. korun, v dalších obdobích nemocnice hospodařila vyrovnaně či se ziskem. Největší zisk byl 40 mil. korun v předminulém roce, ale vysvětlit tu situaci je velmi složité, poněvadž docházelo ke změně účetních předpisů apod., čili já bych tím tady nechtěl zatěžovat, protože de facto v roce, kdy účetní zisk byl nejvyšší, tak vlastně stále ještě nemocnice hospodařila s mírnou ztrátou, protože využívala k umořování některých nákladů fond reprodukce investičního majetku. Ale v podstatě si stojím za svým, že v období roku 2004, 2005 a v současném období roku 2006 hospodaří Všeobecná fakultní nemocnice vyrovnaně, s tím, že jelikož má úspornou investiční politiku, tak dochází k tomu, že nevyčerpané prostředky z fondu reprodukce zlepšují finanční situaci nemocnice, takže dnes objem závazků je vyrovnán objemy pohledávek, stavem na účtu a objemem zásob, takže v podstatě celková obchodní bilance nemocnice je pozitivní.
V posledním období jsme dostali, v tomto roce, v předchozím měsíci a v současném měsíci, dotaci 380 mil. korun na pokrytí závazků po lhůtě splatnosti, kterou využíváme v tomto měsíci, a v okamžiku, kdy bude zadministrován tento děj, tak Všeobecná fakultní nemocnice nebude mít žádné závazky po lhůtě splatnosti.
Otázka, co je lhůta splatnosti. Zase s tím je možné manipulovat. To by tady musel přednést náš auditor, jak to je, ale v podstatě když budu brát provozní závazky, tak samozřejmě záleží na tom, jak jsme dohodnuti s dodavatelem. V podstatě nakonec třeba Ministerstvo zdravotnictví přijalo tu metodiku, že administrativně, a tak je to posuzováno i v EU, stanovilo lhůtu 90 dnů jako takovou arbitrární hodnotu a posuzuje závazky po lhůtě splatnosti nad tuto hranici bez ohledu na to, jaké je konkrétní ujednání s dodavatelem, což do určité míry je objektivní, na druhou stranu zase to nepřihlíží k tomu, kolik máme třeba prostředků na účtu. Já jsem kolikrát musel vysvětlovat, proč se tento stav třeba zhoršil, a příliš mně nepomohl poukaz na to, že máme na bankovním kontě půl miliardy korun třeba v tu chvíli.
Takže ono posuzovat hospodaření nemocnice je poměrně složitý problém. Já jsem k dispozici a kdykoliv se dokážu obhájit tak, že za dobu mého působení ve funkci vždy nemocnice hospodařila vyrovnaně, i tím nejpřísnějším kritériem - čisté příjmy, čisté výdaje. Vždycky tam ta bilance byla pozitivní. V minulém roce byla takto pozitivní skoro 300 mil. korun.
To je, co se týče Všeobecné fakultní nemocnice.
Co se týče Všeobecné zdravotní pojišťovny. Samozřejmě je mi známo, jaká legislativa byla přijala a jaká vstoupí v platnost. Samozřejmě jedna věc je existence těch smluv, to znamená, jsem si vědom toho, že vstoupí-li v platnost zákon o neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, bude mít pojišťovna kontraktační povinnost vůči těmto zařízením. V případě, že vyjde vyhláška o rámcové smlouvě se zdravotnickými zařízeními, bude určena i forma této smlouvy. Nicméně Všeobecná zdravotní pojišťovna stále má obrovský prostor k tomu, aby standardizovala to, co je náplní těchto smluv, a to je vlastně to nejpodstatnější pro konstrukci smluv, aby přístup k různým poskytovatelům byl rovný, a jedním takovým detailem jsou třeba ty peníze a finanční naplnění té smlouvy.
Já si myslím, že stále ještě to není tak, že vstoupí-li všechna tato legislativa v platnost, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny nebude mít co na práci, neboť vše bude mít určeno zákonem. Jsem přesvědčen o tom, že stále bude velmi podstatně záležet na tom, jakým způsobem, jak korektně a průhledně bude pojišťovna poskytovat a jak významně bude brát v potaz hledisko, zájem nebo práva občanů v tom určitém spádovém území na zajištění adekvátní zdravotní péče jak v objemu, tak ve struktuře této péče.
Myslím si, že snad jsem probral všechno. Omlouvám se, pokud jsem byl trošku rozvláčný. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. A nyní má slovo pan poslanec Jozef Kochan.
Poslanec Jozef Kochan: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Mám dvě konkrétní otázky na pana kandidáta. Zajímalo by mě, jaké kroky podnikne k zabránění odlivu pojištěnců-pacientů od Všeobecné zdravotní pojišťovny. To je jeden dotaz. A druhá otázka zní, jak docílí v lékové politice úhrady léků od VZP nejvíce postiženým skupinám chronicky nemocných pojištěnců. A chtěl bych slyšet nějaké konkrétní odpovědi. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan Pavel Horák.
Ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Pavel Horák: Děkuji za slovo. Ještě bych odpověděl na dotaz o základním fondu zdravotní péče pojišťovny. Samozřejmě si uvědomuji, že tvorba tohoto fondu je určena zákonem. To samozřejmě nehodlám zpochybňovat a je to i závěr kontrolní zprávy, že v tomto nebylo žádné pochybení zdravotní pojišťovny.
Druhá věc ovšem jsou finanční toky, které do tohoto fondu přicházejí, které jsou ovlivňovány procentem výběru pojistného, přerozdělením, na které má pojišťovna také do určité míry vliv tak, jak pečuje o strukturu svých pojištěnců, jsou tam další doplňkové příjmy, které jsou příjmy z některých pokut, penále apod., kde opět pojišťovna svou aktivitou sice nemůže významně ovlivnit v těch desítkách miliard finanční naplnění tohoto fondu, přesto v rozměru stovek milionů korun je ovlivnit může. Posledním krokem, a to já jsem měl fakticky na mysli, když jsem o tom mluvil, je návrh obsažený v návrhu zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny na letošní rok, který počítá s převedením takřka půl miliardy korun z provozního fondu zpět do základního fondu zdravotní péče, tak aby tyto prostředky, které nebudou čerpány na provoz pojišťovny, mohly přispět k úhradě péče v základním fondu. Další, co ovlivňuje finanční naplnění tohoto fondu, je vlastně i úhrada zdravotní péče z fondu prevence. Tam také existují spojité nádoby, takže jistě ředitel VZP nemůže dramaticky v desítkách miliard korun tvorbu tohoto fondu ovlivnit, ale může se do určité míry významně podílet v tom rozmezí stovek milionů korun na tom, aby těch prostředků tam v reálu bylo více, aby se tam koncentrovaly.
Co se týče odlivu pojištěnců, ten odliv pojištěnců od VZP je víceméně rovnoměrný po řadu minulých období. Pokud se podíváme na strukturu pojištěnců, kde dochází k úbytku, ve kterých kategoriích, tak je to zejména v kategoriích mladších zdravých pojištěnců, čili pojišťovně zůstávají pojištěnci, kteří čerpají zdravotní péči, v těch vyšších věkových kategoriích a dochází k odlivu těch mladších, zatím nečerpajících péči, což je samozřejmě pro pojišťovnu nevýhodné. Tento jev do určité míry je neutralizován tím efektem stoprocentního přerozdělení, který nastal, přesto určitě nelze se s ním smířit. A i když z principiálně pojistného hlediska nemusí být zrovna vždy nevýhodné, aby docházelo k přesunům pojištěnců, přesto samozřejmě snaha o to, získat zpět tyto pojištěnce, musí být součástí koncepce VZP na příští období; nicméně musí toho být dosaženo nabídkou služeb, kvality a možností pojištěnce, tak aby on spatřoval výhody v tom, být pojištěn u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Myslím si, že tady je zcela na místě využít komparativních výhod pojišťovny, které spočívají třeba v husté pobočkové síti, možnosti poskytovat další služby místem spojené s existencí poboček Všeobecné zdravotní pojišťovny, tak aby klienti spatřovali kromě té tradiční stability v případě nemoci pro svoji účast u VZP také další možné výhody z tohoto vztahu.
***