(17.00 hodin)
(pokračuje Filip)
Protože byl vyčerpán jediný pozměňovací návrh, přednesu návrh usnesení a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Stanislava Grospiče, Antonína Zralého a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 985, ve znění schváleného pozměňovacího návrhu."
Odhlásím vás. Požádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami.
V tomto okamžiku zahajuji hlasování pořadové číslo 272 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 272 z přítomných 123 pro 52, proti 24. Návrh nebyl přijat. Konstatuji, že s návrhem nebyl vysloven souhlas.
Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji paní zpravodajce. Končím bod č. 88.
Zahajuji bod
89.
Návrh poslanců Antonína Zralého, Miroslava Grebeníčka, Stanislava Grospiče
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 986/ - třetí čtení
Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo za navrhovatele pan poslanec Antonín Zralý a paní kolegyně Jitka Vojtilová, která je zpravodajkou výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Pozměňovací návrh vám byl rozdán jako sněmovní tisk 986/3.
Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se do ní někdo hlásí. Paní kolegyně Alena Páralová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, když ministr Vodička v roce 1997 rozhodl, že bude přiznávat vyrovnávací přídavky ke slovenským důchodům, sdělil tento záměr slovenské ministryni Olze Keltošové. Ta ho obratem informovala v tom smyslu, že to bere na vědomí. Kultivovanou formou sdělila, že jí do toho, co Česká republika dělá podle svých předpisů - kompetence ministra práce odstraňovat tvrdosti je dána v § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. - nic není.
Praxe výplaty vyrovnávacích přídavků je následující. Bratislava vyplácí důchod přes banku do České republiky již po přepočtu na české koruny přímo důchodci nebo na jeho účet. Důchodce předloží České správě sociálního zabezpečení, kolik mu bylo za 12 kalendářních měsíců vyplaceno z Bratislavy. Česká správa sociálního zabezpečení vypočítá, kolik by mu náleželo podle českých předpisů bez smlouvy, a rozdíl se dělí dvanácti a výsledek se celý příští rok důchodci vyplácí.
Slovenské strany se tato praxe vůbec nedotýká. Ovšem to jsou důchody, které jsou vypláceny na základě rozhodnutí ministra Vodičky. Důchody přiznané původně jako československé bylo možné tzv. převzít, a to na základě dohody z roku 1994. To předpokládá součinnost slovenské strany, která musela zastavit výplatu důchodů důchodci a začít důchod poukazovat na účet České správy sociálního zabezpečení. Toto už Slováci nechtějí dělat a dohodli se s Ministerstvem práce a sociálních věcí, že dohoda bude platit jen v případech, kdy bývalý československý občan pracoval a trvale bydlel na území České republiky, pouze sídlo zaměstnavatele bylo registrováno na Slovensku. Bylo to například v případě prodejen firmy Tesla Orava, Nižná.
Říkám to proto, že argument Ministerstva práce a sociálních věcí, že nemůže nic dělat, když to nechce slovenská strana, je správný, ale jen právě pokud jde o návrh komunistických poslanců, který právě projednáváme. Návrh totiž předpokládá součinnost Státní pojišťovny v Bratislavě. Vůbec se jim nedivím, že by to nedělali. České straně by navíc mohli Slováci poukazovat slovenský důchod jen vypočítaný za československou dobu, nikoliv celý důchod včetně částky za pojištění na Slovensku po rozdělení. Takových důchodců je v České republice nejvíce. Čekali v předdůchodovém věku na přiznání důchodu na Slovensku a připravovali návrat do České republiky k rodině. I z tohoto hlediska je návrh neproveditelný. Slovenská strana nebude nic refundovat, není to postup podle smlouvy. (V sále je hluk.)
Ale ODS nehodlá v žádném případě tyto důchodce nechat na holičkách. Představme si, že z důchodu, který by měl podle výše příjmů v Československu a délky odpracované doby činit 8000 korun, dostává dotyčný důchodce jen 6200 korun. S tím se přece nelze smířit, s tím nelze ani šetřit. Za minulého režimu jsme byli ve světě kritizováni, že naši špičkoví pracovníci světoznámí lékaři, vědci mají důchody, za které by se měla československá vláda stydět.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, já vás přeruším. Požádám ostatní kolegy o klid. Jsme ve třetím čtení, rozhodujeme o zákonech. Prosím, věnujme pozornost projednávanému bodu. Pokud někdo nechce být u tohoto bodu, nechť své diskuse, které se netýkají tisku 986, přenese do předsálí.
Poslankyně Alena Páralová: Úředníci Ministerstva práce a sociálních věcí se dále ohánějí Evropskou unií a tvrdí, že Evropská unie by nesouhlasila s nějakým vyrovnáváním důchodů na úroveň, která těm lidem náleží podle všech splněných podmínek. Chyba vůbec není na slovenské straně. Ta své důchody po 31. 12. 2003, které jsou dokonce vyšší než v České republice, přiznává ve slovenských korunách, ale naši důchodci žijící v České republice musí platit v českých korunách.
Občanská demokratická strana vidí mnohem lepší řešení, než je právě projednávaný návrh. Ostatně ministři ODS a US-DEU tak postupovali do roku 1998. Možná by tak postupovali ministři Špidla a Škromach, pokud by jim jejich úředníci nevnutili přesvědčení, že vyrovnání slovenských důchodů českým občanům by nás přišlo na 26 miliard korun. Vyrovnání se týká jen asi 1500 důchodců žijících v České republice. Náklady by činily 30 milionů.
Skutečně návrh, který projednáváme a který by měl platit až od 1. 1. 2007, přijde s křížkem po funuse. Pan Ing. K. z jižních Čech ovšem čeká na řešení již devátý rok. Je mu 72 let. Když mu referentka Ministerstva práce a sociálních věcí napsala, aby se obrátil na obec s žádostí o podporu, dostali s manželkou jednorázově 50 korun.
Vracím se k řešení navrhovanému Občanskou demokratickou stranou. Již třikrát Ústavní soud vyhlásil ve svých nálezech, že Česká správa sociálního zabezpečení má postupovat tak, aby se důchodci dostalo tolik, kolik mu náleželo podle českých předpisů, tj. podle předpisů státu, kde trvale žije. Na Ústavním soudu je v současné době několik ústavních stížností a očekává se v nejbližší době rozhodnutí v plénu. Pokud Ústavní soud setrvá na svém názoru z let 2003 a 2005, bude se muset Česká správa sociálního zabezpečení nálezem řídit ve všech obdobných případech. V podstatě by se jednalo o zcela stejný postup, jaký používali ministři ODS a Unie svobody cestou odstranění tvrdosti. Nyní by šlo o postup nárokový. Pokud Ústavní soud změní svůj názor, předloží Občanská demokratická strana Poslanecké sněmovně příslušný nový návrh.
***