(17.10 hodin)
(pokračuje Páralová)
Proč to všechno říkám? Kolegyně a kolegové, vysvětlila jsem, proč tento návrh je velmi problematický, proč je nepřijatelný a proč by bylo daleko nejjednodušší, kdyby ministři řešili slovenské důchody zmírněním tvrdosti zákona. Ale Občanská demokratická strana chce těmto lidem pomoci. Proto jsme se rozhodli, že v případě, že nám zde pan ministr Škromach neslíbí, že bude udělovat československým občanům, kteří několik let odpracovali na Slovensku, zmírnění tvrdosti zákona, pak Občanská demokratická strana tento návrh podpoří, a to z toho důvodu, aby se úředníci zamysleli a vymysleli ještě něco do doby, než zákon nabude účinnosti.
Prosím pana ministra, aby se k tomu vyjádřil, abychom se mohli rozhodnout, jak budeme o tomto návrhu hlasovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Aleně Páralové. Slovo má ministr práce a sociálních věcí s přednostním právem, potom zástupce navrhovatelů Antonín Zralý.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, problematika tzv. slovenských důchodů je evergreenem této Poslanecké sněmovny už od doby, kdy jsem sem přišel jako novopečený poslanec někdy před deseti lety. Určitě se řešila už předtím. Je to skutečně problém, který v zásadě vychází z toho, že Česká republika jako nástupnický stát Československa stejně jako slovenský stát mají svoji zodpovědnost vůči svým občanům a vůči nárokům, které občanům vznikly v době před rozdělením Československa.
Je trochu s podivem, kdy nároky, které vlastně není schopna Slovenská republika plnit v oblasti důchodů ať už vůči svým občanům, tak občanům České republiky, uplatňují tito vůči českému státu. Samozřejmě se to zdá pochopitelné, protože český stát vyplácí lepší důchody, nebo plní lépe vůči těm, jejichž nároky vznikly z českého důchodového systému. Ale ve své podstatě by měla být pozornost upřena jiným směrem, to znamená na slovenský stát, který by měl těm, kterým vznikly nároky před rozdělením Československa, zajistit stejné nároky, jako zajišťuje Česká republika. Na druhé straně je to záležitost vnitrostátní Slovenské republiky jako takové.
Tady chci reagovat i na paní poslankyni Páralovou v tom smyslu, že nejen její ministři, ale i ministři následní, jak ministr Špidla, tak i já, jsme využívali nástroje k odstraňování tvrdosti zákona v této záležitosti. Chtěl bych zdůraznit, že právě za mého nástupu na ministerstvo došlo jednoznačně k tomu, že k určitým změnám v podmínkách k odstraňování tvrdosti zákona - abych to zjednodušil, v podstatě nebyla odstraňována tvrdost zákona pouze v případech, kdy se jednalo o slovenské občany, kteří žili na Slovensku a pracovali na Slovensku. To je spravedlivé. Chceme, a já osobně jsem rozhodnut, pokračovat i nadále v odstraňování tvrdostí zákona, byť ze strany Slovenska, jak to bylo řečeno i paní poslankyní Páralovou, v některých případech je neochota ke spolupráci s českou stranou.
Na druhé straně bych chtěl upozornit na určité nebezpečí, které se dotýká všech asi 2,5 milionu důchodců v České republice, které tento návrh, který předkládají poslanci, zobrazuje, resp. může nastat. Nebezpečí je, že v rámci Evropské unie, jejíž členskou zemí jsme, nelze uplatňovat princip národní příslušnosti, takže z tohoto hlediska např. omezit tento zákon pouze na občany České republiky by zřejmě neobstálo v případě žalob, které by mohly následovat. Přednedávnem jsem se zúčastnil jedné konference k důchodům na Slovensku, kde se objevil docela zajímavý názor - že už čekají na to, až se objeví podobné návrhy, případně nové zákony, které by prolomily to, co zde zatím platí dosud, což umožňuje řešit určitým způsobem tvrdosti zákona, naše občany a naše problémy, ale - a tam se objevilo číslo 130 tisíc slovenských občanů, kteří by na základě tohoto zákona a možná jemu podobných mohli začít žádat o vyrovnání z české strany důchodů proto, že pracovali ve slovenských firmách, byli to slovenští občané, ale pracovali na území České republiky.
Já chci chránit zájmy českých důchodců, našich klientů. Nemyslím si, že bychom měli sanovat důchodový systém Slovenské republiky. Proto když mě oslovila paní poslankyně Páralová, na rovinu říkám jednoznačně: na svých úřednících vyžaduji a budu vyžadovat, aby i nadále pokračovali v systému odstraňování tvrdosti zákona, abychom občanům České republiky umožnili získat důchody. Důležité je, aby o odstranění této tvrdosti požádali. To je problém, který je třeba řešit.
Samozřejmě v rámci bilaterálních vztahů se Slovenskou republikou bude potřeba dále pokračovat v jednáních o řešení této problematiky.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Antonín Zralý.
Poslanec Antonín Zralý: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu velice stručný. Chtěl bych sdělit, že opravdu se jedná o řešení problému vzniklého rozdělením federace v roce 1992, a to, jak známo, obě země v té době v Evropské unii nebyly. Navíc v právu unie o sociálním zabezpečení platí základní pravidlo pro systémy, ve kterých existuje vazba mezi výší důchodů a délkou zaměstnání, a to že práva získaná výhradně na základě vnitrostátních předpisů nesmí být redukována, snížena nebo ztracena. To znamená, že příslušné ministerstvo, konkrétně Ministerstvo práce a sociálních věcí, by mělo navrhovanou novelu spíše podpořit než hledat důvody, jak zabránit jejímu přijetí. Nemohu se ztotožnit s tím, že pozornost příslušného ministerstva je dostatečná v tomto smyslu.
Vzpomínám si právě tu vzpomenutou větu, kterou zde řekl pan ministr, že se jednalo o slovenských důchodech, když přišel do Sněmovny. Ano, již tehdy sliboval, že náprava v tomto směru bude. Bohužel nenastala. Myslím si, že není možné - tady říkáte, že bychom měli mít upřenu pozornost na slovenskou stranu, protože to je především záležitostí jednání vlády a příslušného ministerstva.
Nejočividnější nespravedlnost plynoucí z důsledku rozdělení společného státu by tedy měla být napravena. Proto vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, žádám i jménem předkladatelů o schválení námi předložené novely. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím.
Prosím paní zpravodajku, aby přednesla pozměňovací návrh a před hlasováním se k němu vyjádřila stejně jako zástupce navrhovatelů. Prosím, paní zpravodajko.
Poslankyně Jitka Vojtilová: Ve druhém čtení nebyl podán návrh na zamítnutí. Byl podán pouze jeden pozměňovací návrh, který se týkal účinnosti - z 1. ledna 2006 ji změnil na 1. ledna 2007. O tomto pozměňovacím návrhu bychom hlasovali jako o prvním, jako druhý bod hlasování by byl zákon jako celek.
***