(15.20 hodin)

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Je to zpochybnění hlasování. Kdybyste nám řekl, pane předsedo, kterého? (Posl. Hojda: 365.) 365, to bylo hlasování, které se týkalo Jakuba Uhra. (Požadavky z pléna na odhlášení.) Znovu odhlásit? Ano. Odhlašuji vás všechny a budeme znovu absolvovat hlasování 365… (Nesouhlasné reakce v sále.) První námitka. Pardon. Budeme hlasovat o námitce pana poslance Rozehnala.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout námitku pana poslance Rozehnala? Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 367, přítomno 146, pro hlasovalo 126, proti 4. Námitka pana poslance Rozehnala byla přijata.

 

A teď budeme opakovat hlasování 365, to je návrh na Jakuba Uhra. Toto hlasování nyní opakujeme.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro Jakuba Uhra, stiskne tlačítko a zvedne ruku.

Pořadové číslo je 368, pro 69.

 

A teď bychom pokračovali dalším, co jsme nedokončili.

 

Poslanec Pavel Hojda: Nyní bychom hlasovali o členu dozorčí rady VZP, kde je navržen Ladislav Urban.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro?

Pořadové číslo je 369, přítomno 149, pro hlasovalo 93.

 

Poslanec Pavel Hojda: Konstatuji, že byli zvoleni následující členové dozorčí rady VZP: František Adamec, Ivan Adamec, Květoslava Čelišová, Josef Kantůrek, Karel Klíma, Marie Klucová, Jitka Kupčová, Vladimír Polanecký a Ladislav Urban.

Do druhého kola postupuje Jakub Uher.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžeme rovnou přikročit ke druhému kolu.

 

Poslanec Pavel Hojda: Prosím další hlasování ve druhém kole - navržen je Jakub Uher.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro Jakuba Uhra?

Hlasování pořadové číslo 370, pro 67.

 

Poslanec Pavel Hojda: Konstatuji, že Jakub Uher nebyl zvolen, a tímto je volba skončena. Oba dva body voleb byly skončeny.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu předsedovi a můžeme ukončit také volbu členů dozorčí rady VZP, končíme tedy bod číslo 102.

 

Dalším bodem programu je bod

 

116.
Zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prošetření hospodaření
Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

 

Vy byste v lavicích měli všichni mít zprávu vyšetřovací komise, protože ta vám byla rozdána, a já prosím, aby úvodní slovo přednesl předseda komise poslanec Jozef Kubinyi. (V sále je velký hluk.) - Prosím ještě chvíli, pane poslanče, sečkejte.

Myslím, že se můžeme soustředit nyní na úvodní slovo. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jozef Kubinyi: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych celkem na úvod vám velice rád poděkoval za to, že jste před zhruba deseti dny prodloužili činnost komise a že můžu dnes tady vystoupit a přednést zprávu. Dříve, než se dostanu ke zprávě, bych řekl základní data, jak komise vznikla a kdo ji tvořil.

Poslanecká sněmovna zřídila 6. 12. 2005 vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny k prošetření hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky s cílem objasnit, jak a proč vznikal dluh VZP a podíl managementu VZP na tomto dluhu, a zkontrolovat efektivitu vynakládaných finančních prostředků a soulad jejich využití s účelem, ke kterému má veřejné zdravotní pojištění sloužit.

Komise pracovala ve složení: Ladislav Býček, který byl ověřovatelem, Michal Doktor, Jiřina Fialová, Jana Hamplová, Josef Janeček - ve funkci místopředsedy, Jiří Karas, Petr Kott, Josef Kubinyi - předseda, Vlastimil Ostrý a Lucie Talmanová - ověřovatelka. Vyšetřovateli komise jsou kpt. Bc. Dagmar Holcmanová a nadpor. Mgr. Pavel Pinka.

Komise vymezila období, ve kterém se bude zabývat dluhem VZP, na dobu od posledního oddlužení v roce 2000. Celkem se dodnes sešla komise na 15 schůzích a vyslechla 30 svědků. Toto máte v přílohách. Komise si pro svou potřebu vyžádala materiály od VZP, Ministerstva zdravotnictví, financí a od jiných subjektů, máte to také v příloze.

Teď uvedu zprávu, která je krácena z časových důvodů, a je to jenom výňatek části ze zprávy komise, která vám byla předložena v písemné podobě. Proto vás upozorňuji, že komisí schválená a odsouhlasená zpráva platná je jenom ta celá v písemné podobě, která vám byla rozdána do lavic dne 26. 4. 2006.

Úvodem k historii. V 90. letech, kdy se v ČR konstituoval systém zdravotních pojišťoven a financování zdravotnictví se převedlo ze státu na vzniklé zdravotní pojišťovny, nedošlo k vytvoření podmínek pro skutečnou roli pojišťoven v systému zdravotnictví ani k možnosti reálné konkurence mezi pojišťovnami na základě diference v poskytovaných službách.

Ústava ČR zaručuje občanům ČR bezplatnou zdravotní péči. Toto základní právo občanů je definováno v Listině základních lidských práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR. V čl. 31 Listiny je uvedeno: Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají právo na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

Zákon číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, výslovně zakazuje přímou platbu pojištěnce v souvislosti s poskytnutím zdravotní péče. Také zákon číslo 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, uvádí, že zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Tyto tři zákonné normy mají zásadní vliv na systém českého zdravotnictví a neumožňují reálnou soutěž mezi pojišťovnami. Veškerá péče je bezplatná, hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Pojišťovnám tak fakticky zůstává role přerozdělovatelů peněz z vybraného zdravotního pojištění mezi jednotlivé poskytovatele zdravotní péče.

Rozbor ústavního práva na bezplatnou péči a komparaci, jak je tomu ve státech EU, připravil Parlamentní institut pro Poslaneckou sněmovnu a dáme vám to k dispozici na schůzi dne 23. 5., kdy bude dodatek k této zprávě.

Financování systému veřejného zdravotního pojištění bylo od počátku nastaveno jako deficitní. Výše pojistného na zdravotní pojištění je stanovena pro všechny kategorie plátců zákonem. Za největší část občanů - děti, důchodci, matky pečující o děti, nezaměstnaní atd. -platí pojistné stát, což je značně kuriózní situace, která nemá ve světě obdoby.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP