(15.50hodin)
(pokračuje Kubinyi)
Z hlediska hospodaření VZP je mimořádně důležitá revizní kontrolní činnost, která byla ze strany VZP podceněna. Přitom řádná a dostatečná revizní činnost by mohla VZP ušetřit řádově několik miliard korun ročně a současně zvýšit kvalitu poskytované zdravotní péče.
I když v kontrolních závěrech Nejvyššího kontrolního úřadu i ministerstev a auditora byla nalezena některá závažná pochybení, nedošlo ve všech případech k odpovídajícím nápravným opatřením.
A teď už se dostávám k závěrům. Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prošetření hospodaření ve Všeobecné zdravotní pojišťovně na základě svých zjištění uvádí následující závěry k zadaným úkolům.
Takže k tomu prvnímu úkolu: Hlavní důvody vzniku dluhu Všeobecné zdravotní pojišťovny a podíl managementu VZP na tomto dluhu.
Na dluhu VZP má podíl Ministerstvo zdravotnictví, zejména v oblasti lékových vyhlášek, které byly vydávány bez ohledu na reálné finanční možnosti systému. Další problematickou oblastí je legislativní činnost Ministerstva zdravotnictví a neschopnost provést změny některých nefunkčních ustanovení zákonů, např. úpravu systému dohodovacích řízení a výběrových řízení. Naopak u úhradových vyhlášek za poskytnutou péči nebyla nalezena korelace se zvyšováním dluhu VZP. Rovněž u seznamu výkonů s bodovými hodnotami nelze jednoznačně prokázat jenom vinu Ministerstva zdravotnictví, protože se na jeho tvorbě podílely rovněž pojišťovny.
Na dluhu VZP mají podíl statutární orgány VZP. Smluvní politika byla založena na individuálním přístupu k jednotlivým poskytovatelům zdravotní péče. Tento přístup se mnohdy jevil jako voluntaristický. Nebyly dostatečně uplatňovány regulační mechanismy a revizní činnost byla nedostatečná. Nedostatečná byla i analytická činnost, která by sledovala rozdíly v kvalitě a ceně poskytované péče.
Na dluhu VZP má podíl správní rada a dozorčí rada VZP, které neplnily jim zákonem stanovené povinnosti řádným způsobem.
Na dluhu VZP má podíl Ministerstvo financí a Ministerstvo zdravotnictví, protože nezajistily řádnou a součinnou kontrolu nad finančními toky VZP, zejména pak kontrolu efektivity vynakládaných finančních prostředků. Také legislativní činnost Ministerstva financí byla nedostatečná, zejména v oblasti řešení problematiky úhrad za státem hrazené pojištěnce.
Na dluhu VZP mají podíl poslanci, kteří při sestavování státního rozpočtu podávali a podávají každoročně desítky pozměňovacích návrhů k oblasti zdravotnictví. Při přijetí těchto návrhů pak realizované nesystémové investice znamenají další velké náklady pro pojišťovny.
Na dluhu VZP má podíl nedokonalý zákon o VZP, který nemotivuje statutární orgány VZP k vyrovnanému hospodaření a neukládá jim povinnost jednat s péčí řádného hospodáře se svěřenými prostředky.
Na dluhu VZP se podílí nedostatečná legislativa v oblasti kategorizace léčiv, vybrané zdravotnické techniky a v povolování a přidělování nákladné přístrojové techniky.
Největší podíl na vzniku dluhu VZP má nepochybně neochota a neschopnost politické reprezentace státu domluvit se a stanovit jasná a transparentní pravidla a tomu odpovídající legislativu pro fungování českého zdravotnictví a jeho financování.
K otázce číslo 2, tj. efektivita vynakládaných finančních prostředků a soulad jejich využití s účelem, ke kterému má veřejné zdravotnictví sloužit.
Efektivitu vynakládaných prostředků nelze stanovit, protože v systému českého zdravotnictví neexistuje žádný mechanismus, žádná metodika pro posuzování a hodnocení ceny a kvality poskytované péče. Rovněž VZP si v době své existence nevytvořila žádný způsob pro kontrolu efektivity vynakládaných prostředků. V podstatě je možné konstatovat, že VZP převážně formou paušálu platí určité objemy poskytované zdravotní péče bez závislosti na její ceně či kvalitě. Dokonce i samotné kvantitativní hledisko je někdy sporné.
Využití finančních prostředků VZP k účelu, ke kterému byly určeny, je v naprosté většině případů v souladu s právními předpisy. Výjimkou jsou některé akce hrazené z fondu prevence a rovněž aktivity spojené s nákupem a prodejem penzijního fondu Slavie.
V oblasti hodnocení efektivity vynakládaných prostředků má VZP ve svém hospodaření pravděpodobně největší rezervy.
K těmto závěrům bych si dovolil jeden komentář, jednu poznámku. Vážené kolegyně, kolegové, přečetl jsem si řadu komentářů v médiích a musím říci, že se mi nelíbily, protože toto je ucelený text a ten má smysl jako komplet. Pokud z toho vyberete nějaký odstavec nebo vyberete nějakou větu, tak samozřejmě můžete určit jako viníka kohokoliv. Smysl těch závěrů je právě v tom, že podávají jakýsi komplexní obraz. A já bych se chtěl velice distancovat a ohradit jménem svým i jménem členů komise proti tomu, aby závěry byly zneužívány právě tím, že budou interpretovány vytržením jednotlivých částí z kontextu.
Usnesení vyšetřovací komise. Komise na svém posledním zasedání 25. dubna přijala následující usnesení:
Vyšetřovací komise
I. schvaluje zprávu vyšetřovací komise - tj. tu, kterou jste dostali nakonec v písemné podobě;
II. pověřuje předsedu komise, aby se zprávou v písemné podobě seznámil Poslaneckou sněmovnu;
III. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout usnesení, které je navrženo ve zprávě.
A teď mám už celkem poslední bod. Tím je usnesení, které navrhuje vyšetřovací komise Poslanecké sněmovně.
Návrh usnesení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prošetření hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Poslanecké sněmovně:
Poslanecká sněmovna
I. bere na vědomí Zprávu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prošetření hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR;
II. žádá politické strany, aby hledaly politický konsensus, který by umožnil přijetí koncepce českého zdravotnictví, koncepce rozvoje veřejného zdravotního pojištění, případně možnosti připojištění, koncepce lékové politiky, včetně přípravků zdravotnické techniky, koncepce sítě zdravotnických zařízení, koncepce rozmisťování nákladné přístrojové techniky;
III. žádá vládu ČR, aby připravila následující legislativní změny:
nový zákon o zdravotní péči,
nový zákon o veřejném zdravotním pojištění,
nový zákon o síti zdravotnických zařízení (před jeho přijetím analýzu potřeb sítě v České republice, nejlépe za účasti zahraničních expertů),
nové zákony o zdravotních pojišťovnách - s podbody:
- uvést do souladu zákon o VZP a zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, rozhodnutí, kolik pojišťoven má být v ČR, a stanovit jasná pravidla pro jejich fungování,
- jasně vymezit organizační strukturu pojišťoven s jednoznačně vymezenou odpovědností statutárních orgánů včetně správních a dozorčích rad,
- jednoznačně stanovit formu a způsob provádění auditů zdravotních pojišťoven tak, aby audit odpovídal rozsahu finančních prostředků, se kterými pojišťovny hospodaří,
- posílit oblast revizní činnosti a umožnit pojišťovnám zaměstnávat externí pracovníky;
nový zákon nebo zákonnou úpravu vymezující kategorizační proces u léků;
nový zákon nebo zákonnou úpravu vymezující kategorizační proces u vybraných prostředků zdravotnické techniky;
nový zákon nebo zákonnou úpravu vymezující povolování a rozmisťování nákladné přístrojové techniky,
nový zákon nebo zákonnou úpravu s jednoznačným a transparentním vymezením kompetencí v rozhodování o zdravotní péči a jejím financování mezi státem, zdravotními pojišťovnami a kraji;
nový zákon nebo zákonnou úpravu s jednoznačně a jasně vymezenými pravidly dohodovacího řízení mezi poskytovateli zdravotní péče a pojišťovnami a stanovení limitů nasmlouvaných finančních objemů;
nový zákon nebo zákonnou úpravu s jednoznačně a jasně vymezenými pravidly výběrových řízení, jejich závazností a pravidla pro ukončování smluvních vztahů;
nový zákon nebo zákonnou úpravu s vymezením jasných a jednoznačných pravidel pro kontrolu veřejných prostředků z veřejného zdravotního pojištění se zásadou maximální transparentnosti a dostupnosti všech relevantních dat o kvalitě, kvantitě a ceně poskytované péče;
nový zákon nebo zákonnou úpravu s vymezením jasných pravidel pro kontrolu zdravotních pojišťoven ze strany Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí a jednoznačně vymezit způsob jejich součinnosti při této kontrole;
nový zákon nebo zákonnou úpravu pravidel financování zdravotnictví takovým způsobem, aby nebylo možné utrácet za zdravotní péči více, než kolik poskytuje výběr veřejného zdravotního pojištění a případně další finanční zdroje - zásada povinnosti vyrovnaného hospodaření.
***