Pátek 15. února 2008

 

(10.30 hodin)
(pokračuje Klaus)

Vážení volitelé, pokud toužíte po takovém zítřku, ve kterém je kontrolováno vaše svobodné hlasování a je zastrašován každý, kdo se opováží projevit svůj vlastní názor, pak jsem určitě mužem včerejška.

Pokud se cítíte dobře v atmosféře nepřátelství, konfliktu, osočování a zesměšňování, nemohu být váš kandidát, protože jsem se v celé své politické kariéře snažil o férové politické soutěžení a hledání konsensu a vždy jsem odmítal hrubosti a urážky.

Pokud nechcete dbát tisíciletých tradic naší civilizace, jejích křesťanských hodnot, důrazy na klasickou rodinu a úctu ke každému lidskému životu, nevolte mne, neboť já tyto hodnoty ctím! Chcete-li žít v budoucnosti stvořené z módních vln, kdy bude zakázáno kouřit, ale drogy budou tolerovány, kdy bude manželství institutem na vyhynutí a na radnice budou chodit jen páry k registraci, kdy staré a nemocné budeme milosrdně zbavovat života, kdy nám bude předepisováno, co máme jíst, pít a jak smíme mluvit, pak toto není můj program. Toto není má představa budoucnosti.

Vážení volitelé, pokud toužíte po zítřku, ve kterém Česká republika nemá hájit své vlastní zájmy, ale má se pasivně podřizovat vůli úředníků těch či oněch mezinárodních institucí, pak jsem mužem včerejška též.

Pokud cítíte českou korunu jako takový přežitek minulosti, že se jí chcete co nejrychleji zbavit, vyberte si z ostatních kandidátů, neboť já budu podporovat existenci naší vlastní měny tak dlouho, dokud to pro občany České republiky bude výhodné.

Chcete-li žít v budoucnosti, v níž budeme bez solidně podložených argumentů přijímat opatření postihující nejen sociálně neslabší skupiny našich spoluobčanů, ale zejména chudé země rozvojového světa ve zbrklém zápase proti možnému mírnému oteplování naší planety, pak radši včerejšek.

V tomto negativním vymezování se bych mohl pokračovat, ale byl jsem, jsem nyní a budu i v budoucnosti zásadně a vždy pro pozitivní postoje a pohledy na svět.

Věnoval jsem posledních dvacet let a většinu svých životních sil naší zemi. Dělal jsem to rád a z nejhlubšího přesvědčení. Bylo to přes všechny těžkosti období rozkvětu naší republiky. Rozkvětu nejen ekonomického. Došlo k prodloužení průměrné délky lidského života, došlo ke zlepšení lékařské péče, došlo k obrovskému zlepšení kvality ovzduší a vody v řekách. Jsme už úplně jinde. Jen na to, co bylo předtím, nějak příliš rychle zapomínáme!

Věřím v Českou republiku. Věřím v lidi, kteří v ní žijí. Mám svou zemi rád a zůstanu zde aktivně pracovat, ať už dnešní volba dopadne jakkoliv. Hlavně ale budu vždy usilovat o to, ať nám zůstane naše svoboda a naše národní soudržnost.

Před pěti lety jsem - protože shodou okolností má právě v těchto dnech výročí - při stejném projevu citoval Aloise Rašína, dnes opět zvolím jeden jeho citát. Těsně před svou smrtí řekl památná slova: "Budeme-li všichni držeti k sobě, udržíme republiku." Pojďme touto cestou. Jedině tak zůstane Česká republika silná, nezávislá a bude dobrým místem pro život. Vidíte-li to podobně, dejte mi svůj hlas - ať už to bude v tajné nebo veřejné volbě. Ta veřejná by paradoxně asi byla - ve světle nedávné zkušenosti - nespornější.

Budu-li vámi zvolen, jsem rozhodnut maximálně přispět k tomu, aby se obnovila důvěra a schopnost spolupráce na naší politické scéně. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk. Zhruba polovina poslanců a senátorů povstává.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí druhý v pořadí, pan Švejnar. Prosím, máte slovo.

 

Pan Jan Švejnar: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo Senátu, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené paní senátorky, páni senátoři, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní Bobošíková, vážení hosté. Když jsem vyhlásil svou kandidaturu na úřad prezidenta, mnozí mě přesvědčovali, že nemám šanci. Když jsem namítal, že David v boji s Goliášem také neházel prak do žita, mnozí se jen zdvořile usmívali. Mé přesvědčení do souboje jít pramenilo z pocitu, že jak mé názory, tak i můj postoj k veřejnému životu, můj náhled na situaci naší země i můj přístup k prezidentské funkci odpovídají postojům a názorům mnoha spoluobčanů. Dnes mám tu čest před vámi znovu stát, neboť první volba dopadla patem. Děkuji vám, kteří jste se ztotožnili s mou vizí, děkuji občanům, kteří podporují moji kandidaturu.

Jak jsem řekl minulý týden, prezident má mít své téma a svůj styl. Své téma jsem shrnul do obrazu Česká republika bez bariér. Ano, chci jako prezident pomáhat bourání bariér v našich myslích a způsobech chování; bourání bariér, které dělí naši společnost. Jen bych po zkušenostech z uplynulých několika dní rád doplnil, že bourat bariéry neznamená bourat veškeré meze. Naopak, musíme stavět hráze populismu, vulgaritě a nečistým metodám. Svůj styl jsem pojmenoval slovy dialog, otevřenost a dodržování daného slova.

Rád bych ještě jednou shrnul, jakým chci být prezidentem. Rád bych vysvětlil, proč se domnívám, že má kandidatura je atraktivní pro každého z vás. Před týdnem jsem vám nabídl společný projekt - vrátit politice úctu v očích občanů, vrátit lidem víru ve smysl politiky. Jste dnes v nelehké situaci a kladete si řadu otázek. Jak nejlépe volit ku prospěchu republiky? Jak nejlépe volit ku prospěchu své strany? Jak nejlépe volit, abyste se mohli podívat do očí své rodině, svým bližším, svým voličům? Věřím, že dnešní volbou můžeme vykročit na společnou cestu, která vrátí do české politiky státnického ducha, a tím i důvěru lidí.

Zamysleme se tedy nad první otázkou, proč tedy svým hlasem mně prospějete republice. Svým hlasem dáte nový impuls, dokážete, že politická scéna se vyvíjí, mění, přizpůsobuje se novým výzvám. Budu prezidentem, který se s novou energií vrhá do nových výzev. Budu prezidentem, který využívá svých zkušeností doma i v zahraničí v zájmu země. Budu prezidentem, který nevnímá svůj úřad jako odměnu za zásluhy, nýbrž jako závazek k tomu, aby co nejvíce prospěl budoucnosti svého národa. Budu prezidentem, který nebojuje ani s Parlamentem, ani s vládou, ani s mocí soudní.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP