(11.30 hodin)
Poslankyně Kateřina Jacques: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k tomuto návrhu jsem měla úvodní slovo již v prvním čtení.
Ve zkráceném řízení ústavněprávní výbor na základě usnesení č. 12 ze dne 25. října 2006 doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila, a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona změnu k článku I bodu 2 § 77 odstavec 5, která zní: "K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně tří poslanců. O ustavení klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu."
Já bych k tomuto usnesení řekla, že v našem původním návrhu ta spodní hranice počtu poslanců a poslankyň potřebných pro ustavení poslaneckého klubu nebyla stanovena. Ty důvody byly motivovány snahou o vytvoření souladu mezi volebním zákonem a zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kdy volební zákon po změně velikosti volebních krajů umožnil, aby se při dosažení pětiprocentního celorepublikového váženého průměru dostalo do Poslanecké sněmovny méně než 10 poslanců, v tom nejméně pravděpodobném, ale matematicky modelovatelném případě dokonce žádný poslanec nebo jeden nebo dva. Nám se zdálo, že ten požadavek na odstranění dolní hranice kopíruje právě volební zákon. A pokud tady byly výhrady k tomu, že vzniká jaksi situace, kdy jeden člověk ustavuje poslanecký klub, a že to není žádoucí a že tím není naplněna formulace sdružování se, tak já jsem tady říkala a opakovala jsem to také na výboru, že to není problém jednacího řádu, ale volebního zákona, na nějž bychom měli naši pozornost někdy v budoucnosti upřít.
Za této situace souhlasím s tím návrhem ústavního výboru a děkuji za něj.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Prosím vás, posaďte se ke stolků předkladatelů.
Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 19/2. Poprosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Stanislav Křeček. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, pane předsedající. Kolegové a kolegyně, paní předkladatelka již splnila část zpravodajské zprávy nebo povinnosti a sdělila, že ústavněprávní výbor na své čtvrté schůzi 25. října přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout návrh ve znění pozměňovacích návrhů, které vám byly rozdány jako číslo 19/2.
Na okraj bych řekl, že volební zákony se můžou měnit, ale jednací řád Sněmovny by se měnit neměl, nebyl (? zadrmoleno) stabilní a není přece možné, abychom při každém zahájení volebního období změnili počet poslanců v klubech. My jsme šli touto cestou, že jsme stanovili minimální počet poslanců, u kterých se dá ještě hovořit o nějakém klubu, nějakém sdružení, to je počet tři. A domníváme se, že takovýto počet bude vyhovovat této Poslanecké sněmovně, ale i všem volebním zákonům, které případně v budoucnosti přijmeme. Doporučujeme tedy tento zákon k přijetí.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Pane zpravodaji, usaďte se taktéž ke stolku zpravodajů.
Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádné písemné přihlášky, ale z místa se hlásí pan poslanec Grospič. Pan poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dlouho vás nezdržím. Chtěl bych jenom říci vzhledem k projednávanému tisku, že se jedná o problém zdánlivě jednoduchý, ale i zdánlivě velice vážný. Musím tady říci, že my jsme při projednávání na ústavněprávním výboru měli připravený pozměňovací návrh, který reagoval na obdobnou situaci v druhé komoře Parlamentu České republiky, v Senátu, kde rovněž existuje celá řada poslanců a poslaneckých uskupení, kteří nenaplňují v Senátu tu hranici potřebnou pro utvoření poslaneckého klubu, a i oni se dostávají do té pozice, do které se dostala po těchto parlamentních volbách Strana zelených zde v Poslanecké sněmovně. Vzhledem k tomu, že jsme si uvědomili, že režim projednávání jednacího řádu Poslanecké sněmovny a režim projednávání jednacího řádu Senátu je z hlediska ústavy odlišný, tak jsme tento pozměňovací návrh stáhli a jsme připraveni jej uplatnit při projednávání tisku tuším 61 v rámci úpravy jednacího řádu Senátu.
Ale když dovolíte, chtěl bych zde upozornit ještě na jiný moment. Případ Strany zelených ukazuje, že vlastně my dnes máme systém poměrného zastoupení při volbách do Poslanecké sněmovny, ale v praxi d´Hondtovou metodou tento systém je vážně narušen. Jako poslanci Komunistické strany Čech a Moravy jsme na tento moment poukazovali již nesčetněkrát. Dřívější Hagenbach-Bischoffova metoda totiž adekvátněji rozdělovala mandáty vzhledem k pětiprocentní klauzuli nutné ke vstupu do Poslanecké sněmovny, a rovněž tomu odpovídaly tehdy i volební kraje. Zavedením d´Hondtovy metody a změnou volebních krajů na úroveň současných územně správních celků, krajů, došlo k vážnému narušení principu poměrného zastoupení, protože zatímco ve velkých krajích, krajích s velkým počtem voličů, skutečně stačí ona pětiprocentní klauzule, pak v oněch malých krajích je potřeba ke vstupu do Poslanecké sněmovny řádově mnohem více procent, téměř překonat hranici desetiprocentní.
Proto si myslíme, že není úplně správná cesta jít úpravou jednacího řádu Poslanecké sněmovny. To je nahodilé řešení, které se skutečně může opakovat každé volební období, a nepřispívá to ke kvalitě ani stabilitě současného zákonodárného sboru. Proto se i my komunisté kloníme k tomu, že by měl být přehodnocen volební zákon, ale nikoli ve smyslu změny poměrného zastoupení na většinové, ale na to, aby byly posíleny prvky poměrného zastoupení, aby byla změněna metoda přepočtu přidělování mandátů, aby byl třeba realizován návrat i k té původní metodě. A v této souvislosti si i myslíme, že tím by byla splněna i ústavní klauzule pětiprocentního vstupu do Poslanecké sněmovny. Chápeme tedy požadavek zelených, ale na druhou stranu upozorňujeme, že to je dílčí řešení a že to zásadní řešení musí přijít při změně volebního zákona tak, aby byl skutečně naplněn systém poměrného zastoupení. (Potlesk v levé části sálu.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Dále se hlásí do rozpravy? Nikeho nevidím. (Smích v sále.) Nikeho nevidím. Obecnou rozpravu končím.
Já nevím, pane kolego Bendo, co je vám tak úsměvné. Já jsem vás chtěl napomenout, že se tady ke mně otáčíte zády, takže byl bych rád, kdybyste tak nečinil.
Přistoupíme k rozpravě podrobné. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Přihlášky písemné nemám. Z místa se hlásí paní poslankyně. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych chtěla podat drobný návrh k usnesení ústavněprávního výboru ze 4. schůze 25. října, tedy k tomu usnesení číslo 12, a to k bodu II, kde se doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout úpravu, resp. změnu k článku I bodu 2 § 77 odst. 5.
Já bych k němu chtěla říci, že takto, jak je to formulováno, tak je to podmínka sepsání zápisu o ustavení poslaneckého klubu a jeho podepsání všemi ustavujícími členy klubu s legislativním přesunem takto do paragrafu, kde se řeší pouze ustavení klubu na začátku volebního období. Tímto se tato podmínka stala platná pouze pro tento případ a nikoli obecně. Řešení, které navrhuji, je - poslední věta z tohoto pátého odstavce, tedy věta - cituji: "O ustavení klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu." - tato věta by se stala samostatným odstavcem, vyčlenila by se, stal by se z ní samostatný odstavec číslo 6. Dosavadní odstavce číslo 6 a 7 by se přečíslovaly.
Čili z odstavce navrhovaného pátého vyčlenit poslední větu, učinit z toho odstavec 6 a 6 a 7 přečíslovat. Děkuji.
***