(10.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Také je potřeba objektivně říci, že snížení daní, které jsme realizovali v uplynulých letech, nás připravilo zhruba o 40 až 60 mld. korun. To je také věc, kterou je potřeba zmiňovat, nejenom zvýšené výdaje, ale také snížení daní znamenalo určité snížení příjmů veřejných rozpočtů v uplynulých letech. My se domníváme, že to může být až 40 až 60 mld. korun, které v minulých osmi letech ušetřili daňoví poplatníci a v tuto chvíli samozřejmě chybějí veřejným rozpočtům.
Problém je ale řešitelný. Kdyby došlo po volbách k dohodě v intencích, které navrhovala sociální demokracie v aktualizovaném programu Agenda 2010, byl by tento problém řešitelný. Bohužel vláda se vydala poněkud dobrodružnou cestou založenou na nejistotě, založenou na přeběhlících, a to myslím nevěstí veřejným rozpočtům v příštích letech vůbec nic dobrého.
Největší riziko pro stabilitu veřejných rozpočtů a peněženky občanů však nejsou přeběhlíci, ale vládní daňové návrhy. Je zřejmé, že úmyslem nové vlády bude radikálně přenést tíhu zdanění od vysokopříjmových skupin, od majetných skupin, které disponují rozsáhlým majetkem, na lidi s průměrným a podprůměrným platem. Vláda se chystá tuto tíhu zdanění přenést ve třech krocích.
Prvním krokem bude zatím blíže neurčené zvýšení pětiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Dnes je tato sazba 5 %, nižší být nemůže podle pravidel Evropské unie, a vláda říká, že její konečnou výši stanoví dodatečně. Nevíme tedy, zdali to bude 6, 8 nebo 10 %. V každém případě každé zvýšení této snížené sazby daně z přidané hodnoty přinese zdražení položek zboží a služeb, které jsou v této sazbě zahrnuty. Zdraží se potraviny, zdraží se léky, zdraží se voda, zdraží se veřejná doprava a zdraží se také bydlení.
Druhým krokem k přenesení tíže daňového břemene z lidí s vysokými na lidi s nízkými příjmy bude tzv. ekologická daňová reforma, tak jak ji vláda avizuje. Vůbec se v programovém prohlášení vlády nedočteme nic o sociálních kompenzacích ekologické daňové reformy; to je, myslím, velmi vážná chyba. Kompenzace formou snížení sociálního pojištění přece nijak nekompenzuje výši výdajů těch, kteří toto sociální pojištění neplatí, minimálně více než 2 mil. starobních důchodců. Vždyť tito lidé také budou nakupovat ty energie, budou nakupovat teplo, které v důsledku ekologické daňové reformy logicky zdraží. To je cílem ekologické daňové reformy. Cílem této reformy, abychom si to řekli na rovinu, je prostě zdražit některé komodity tak, aby jejich využívání bylo ekonomicky náročnější a v konečném důsledku to také vedlo k tomu, že některé zdroje nebudou čerpány v rozsahu, v jakém jsou čerpány. Zdraží se elektřina a teplo, a kompenzace, které vláda navrhuje ve formě snížení sociálního pojištění, jsou kompenzace jenom pro někoho. Zase jenom pro někoho.
Třetím krokem, který je podle mého názoru také velmi nebezpečný, je zavedení jedné sazby u daně z příjmů ve výši 17 až 19 %. Chtěl bych znovu připomenout, že více než 2 mil. zaměstnanců a živnostníků dnes zdaňují své příjmy pouze tou nejnižší, 12procentní sazbou daně. Všem těmto lidem se zavedením vyššího pásma zdanění daně zvýší. Vláda sice nově ústy ministra financí tvrdí, že sníží daně z příjmů každému, ale to se dá také snadno splnit tak, že někomu snížíte daně o 20 korun měsíčně a někomu snížíte daně o 300 000 ročně. A přesně k tomu koncept jedné sazby daně z příjmů směřuje.
Středněpříjmové skupiny budou také postiženy rušením odečitatelných položek. Protože jestliže se vláda ve svém programu zavazuje, že významně sníží množství, objem slev na dani či odečitatelných položek, že provede jejich audit a významnou redukci, tak kdo využívá slevy na dani a odečitatelné položky? No přece ti, kteří daně platí, a tím si tuto daňovou povinnost snižují. To znamená rušení slev na dani a odečitatelných položek nepostihne tu nejnižší příjmovou kategorii, to je potřeba objektivně říci. Rušení slev na dani a odečitatelných položek postihne středněpříjmové skupiny, které těmito položkami a slevami na dani dnes optimalizují svoji daňovou povinnost. I tady je další riziko pro peněženky občanů a další skryté zvýšení daní, které je schováno uvnitř návrhu, který na první pohled může vypadat sympaticky pro vysokopříjmové skupiny, ale myslím si, že by měl vyvolat velké obavy a velkou ostražitost u lidí s nízkými příjmy a u středních vrstev naší společnosti.
ODS, pokud si vzpomínám, před volbami slibovala, že sníží daně všem. Neříkala nic o tom, že bude jakékoli daně zvyšovat. Chtěl bych jasně říci, že sociální demokracie jako opoziční strana žádné zvyšování daní nepodpoří.
Veřejné rozpočty podle expertních propočtů přijdou až o 135 mld. korun ročně. Rád bych zde tento údaj rozvedl na podrobnější čísla. Jedna sazba u daní z příjmů právnických osob a fyzických osob ve výši 17 až 19 % může znamenat výpadek až 65 mld. korun, pokud tato sazba bude zavedena ve výši 19 % beze změn stávajících slev na dani a odečitatelných položek. Snížení základní sazby daně z přidané hodnoty o 2 procentní body sníží příjmy veřejných rozpočtů o 20 mld. korun. Zrušení majetkových daní sníží příjmy o 14 mld. korun. Zrušení odpisů fyzických osob sníží příjmy veřejných rozpočtů o 25 mld. korun. Strop na pojistné v sociálním a zdravotním pojištění sníží příjmy o 7 mld. Zrušení minimální daně sníží příjmy až o 2 mld. korun a snížení vyměřovacího základnu sníží příjmy až o 2 mld. korun. Celkem tedy negativní dopad na veřejné rozpočty, to znamená na stát, na kraje, na města, na obce, činí 135 mld. korun.
Ani jedna pasáž koaliční smlouvy nebo programového prohlášení vlády neřeší tyto rozpočtové dopady v rozsahu 3 až 4 % hrubého domácího produktu. S výjimkou snižování počtu zaměstnanců veřejného sektoru neobsahuje vládní program jediné konkrétní a především vyčíslené snížení výdajů. Lze se tedy domnívat, že v případě realizace těchto daňových škrtů dojde k adekvátnímu prohloubení deficitu veřejných rozpočtů.
Chtěl bych také korektně uvést, že do výše uvedeného propočtu jsem nezapočítal další návrh, který je obsažen ve vládním programu, a to návrh na jednoleté daňové prázdniny pro živnostníky. Tam se dá odhadovat, že by to jednorázově v daném roce mohlo snížit příjmy možná o 10, 15 mld. korun. Domnívám se totiž, že tento návrh není prakticky realizovatelný.
Chci ještě jednou zdůraznit, že třetinu z částky, kterou jsem uvedl, budou ve svém hospodaření postrádat kraje a obce. Takový výpadek příjmů veřejných rozpočtů povede k vážným problémům s kvalitou a rozsahem veřejných služeb a k vážným problémům s rozsahem investic jak na státní, tak na komunální úrovni. Růst rozpočtového deficitu si dříve nebo později vynutí škrty, které se dotknou výdajů ve školství, dopravě, sociální politice a zdravotnictví. Ti, kdo jsou na veřejných službách a solidárních systémech závislí, pak budou nepochybně vládou přesvědčováni o tom, že je nezbytné, aby si utáhli opasky. Podobný koncept sociálně nerovnoměrně rozložených reformních nákladů promítá koalice i do navrhovaných změn v jiných oblastech, ať už jde o zdravotnictví, důchody nebo nemocenské pojištění.
Dámy a pánové, v řadě reforem je potřeba v naší zemi pokračovat. Náklady každé významné systémové změny je však nutno spravedlivě rozložit, jinak lidé tyto změny nepochopí, nebo se lidé dokonce proti těmto změnám postaví. Čím hlubší budou změny, tím důležitější je sociální a politický dialog a především kompromis, kompromis mezi rozhodujícími politickými stranami, zejména pokud jde o daně, sociální systém, důchody nebo zdravotnictví. Jinak hrozí nákladné změny po každých volbách.
***