(10.30 hodin)
(pokračuje Petr)
V zákoně je stanoveno, že příslušný inspekční orgán může v řízení uložit rozhodnutím provedení preventivního opatření při hrozící havárii. Jsem přesvědčen, že název preventivní opatření je matoucí. Jedná-li se bezprostředně o havárii, mělo by se jednat o havarijní opatření. Nemyslím si, při vší úctě k inspekčním orgánům, že jsou schopny tímto způsobem řešit havárii. Havárii musí řešit někdo, kdo ten závod nebo továrnu má v malíčku a ví, kam sáhnout a co vlastně udělat. Ale opět se nic neděje, poněvadž když dozorčí orgán rozhodne a vydá závazné opatření, které se nakonec ukáže takovým, že místo aby řešilo havárii, tak ji ještě způsobí nebo rozšíří, je to řešeno v zákoně tak, že pokud provozovatel prokáže, že havárie nebo její rozšíření byly způsobeny na základě rozhodnutí inspekčního orgánu, tak nemusí tuto újmu platit. Schází zdůvodnění, proč k tomu takto dochází.
V zákoně se také uvažuje také s tím, že každá z těch 15 oblastí musí vytvářet takzvanou finanční rezervu na odstranění nebo náhradu případně způsobené újmy. Je otázkou, proč ji má vytvářet teprve tehdy, dá-li se předpokládat, že újma může stát více než 20 milionů. Když už chceme vytvářet rezervu, měl by ji vytvořit i ten, kde ta újma ve výši 20 milionů nemůže vzniknout. Následná náhrada ekologické újmy podnikateli, kteří jsou malí, je může, pokud nebudou postupně vytvářet finanční rezervu, je může také zruinovat. Je otázkou pro mě naprosto nepochopitelnou, proč některé instituce, které mají ISO nebo jsou registrovány v programu EMAS, byť by mohly vytvořit ekologickou újmu, která bude dražší než 20 milionů, nemusí vytvářet finanční rezervu. Přece to, že někdo má ISO nebo je zaregistrován v nějakém programu, neřeší to, že by tato organizace mohla způsobit ekologickou újmu. Na druhé straně si myslím, proč musí vytvářet, a je to pro mě nepochopitelné, finanční rezervu i státní podniky.
Snažil jsem se ukázat na některé meritorní nedostatky uvedeného zákona. S ohledem na jejich závažnost a v některých případech nejednoznačnost uvedeného zákona proto doporučuji vrátit návrh zákona k novému projednání ve výboru, a pokud by tento návrh nebyl přijat, navrhuji zákon zamítnout.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane poslanče. Nyní se hlásí paní poslankyně Kateřina Konečná.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážení páni ministři, dovolte mi velmi krátce už pouze okomentovat tento velmi složitý tisk. Nicméně pan kolega Petr myslím přesně vystihl problémy, které nás trápí. Já bych chtěla teď z tohoto místa poděkovat pracovníkům Ministerstva životního prostředí, kteří se opravdu aktivně snažili o to, některé ty věci zakomponovat jinak. Myslím si, že vyšli - docela výjimečně u ministerských úředníků - i z toho, co bylo řečeno v této Poslanecké sněmovně. Stejně jako mi dovolte poděkovat za to, že byl uspořádám seminář k tomuto složitému tématu.
Nicméně to, co se nestalo, a to, co se myslím stane, pokud tento zákon schválíme v té podobě, v jaké je, je, že se nám sem bude neustále vracet a vracet a spoustě z nás přivodí spoustu problémů, protože nejsou vydefinovány určité kategorie v tomto zákoně.
To, co mě trápí, a upozorňovala jsem na to, je měřitelnost, o které se zde mluví. Mluví se o ní jak v definici o ekologické újmě, tak v příloze 3, kterou jsem se snažila s ministerstvem rozporovat. Opravdu jsem se snažila o to, aby tato příloha byla zmíněna. Bohužel to jediné, na to se ministerstvo vzchopilo, bylo, že mi napsalo, že tato příloha vychází důsledně z přílohy 1 směrnice. Já si opravdu nemyslím, že Evropská unie po nás chce důsledně překládat směrnice a nic s nimi nedělat na požadavky, které mají dané organizace. Pokud totiž tam ta příloha 3 zůstane, tak tento zákon je de facto bezhlavý a bezzubý. Možná tím uspokojíme Evropskou komisi, ale tím to také skončí. Protože příloha vyžaduje určování změn základního stavu podle měřitelných veličin. Což předpokládá, že budou existovat aktuální informace o stavu populací rostlin a živočichů a o stavu přírodních stanovišť všude, kde může dojít k ekologické újmě.
Takové dostatečně věrohodné informace ale k dispozici nejsou. A budeme-li je chtít pořídit, zaplatí je tedy stát? Nebo kdo? V opačném případě může totiž nastat situace, kdy budou posuzovány změny na základě expertních odhadů a bude zpochybněn předpoklad uvedený v této příloze, že veličiny jsou měřitelné. Minimální výchozí stav prostě změřitelný nebude a tím může být zpochybněno celé posouzení těchto změn.
Proto jsem dala ministerstvu ke zvážení, aby opravdu přepracovalo tuto přílohu. Já si skutečně nemyslím, že jsme schopni určovat měřitelné veličiny, minimálně u vodních toků, které mají svůj režim a svůj život. Je to jedna z věcí, kdy tento zákon se stává bezzubým, a já si myslím, že jeho vymáhání bude natolik neúčinné, že je vlastně zbytečným.
A dovolte mi poslední poznámku k tomu, co tu řekl pan ministr. Vážený pane ministře, my tady ten zákon máme tři měsíce. Není náš problém, že vás na to upozorňuje Evropská komise. Vy jste ten zákon několikrát přepracovávali, vy jste v úřadě déle než rok, ale sem do Poslanecké sněmovny jste nám ho poslal v říjnu minulého roku. Nevyčítejte nám to a nenuťte nás, abychom ho teď s rychlostí schvalovali, když ten zákon v této republice ležel dost dlouho na to, aby tyto věci byly vydiskutovány. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Prosím, přeje si někdo další vystoupit v této rozpravě? Ano, pan poslanec Zgarba. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Zgarba: Paní místopředsedkyně, vládo, kolegyně a kolegové, velmi krátce chci ve všeobecné rozpravě podotknout, že tento návrh zákona je příliš složitý na to, aby procházel úpravou přes legislativní činnost poslanců. Dle mého názoru výrazně omezuje práva vlastníků. Není tam dotažená řada návrhů tak, aby v budoucnu, vstoupil-li by zákon v této podobě v platnost, bylo jednoznačně řečeno, kdy vlastník nebo jakákoliv právnická či fyzická osoba porušuje zákon a způsobuje domnělou či věcnou ekologickou újmu a další věci, které jsou kontroverzní.
Takže já v tuto chvíli nechci hovořit o tom, že by měla Sněmovna tento zákon přepracovat. Myslím si, že by předkladatel měl tuto předlohu vzít zpět a vydefinovat paragrafy jasně a věcně, tak aby byly v praxi a v reálném životě použitelné jednoznačně.
Já jsem předložil pozměňovací návrh, respektive tři kratičké pozměňovací návrhy, kde se snažím o to, upravit text tak, aby fyzická či právnická osoba, která bude orgánem provádějícím dohled nebo která bude stanovovat domnělou či věcnou ekologickou újmu - aby mohl existovat nápravný prostředek, aby se mohla tato fyzická či právnická osoba odvolat a hledat právní podstatu daného problému. Druhá věc, kterou chci částečně pozměnit, je zmírnit presumpci viny, která je vydefinována tímto zákonem.
V této chvíli děkuji za pozornost.
***