(9.30 hodin)
(pokračuje Zelenková)
Pokud jste hovořil o 70procentním podílu z populačního ročníku na vysoké školy, prohlédněte si pořádně statistiky a uvidíte, že k tomu směřujeme. Už v minulém roce nastoupilo 80 %. Je pravda, že toto číslo bylo zkreslené tím, že ho vlastně zvyšovali žadatelé, uchazeči o studium ze starších ročníků, kteří tam jakoby spadli. Pak se to číslo stáhlo k tomu populačnímu ročníku, čili nebylo přesné. Ale pokud se podíváte výhledově na prognózy a statistiky, tak těch 70 % vysokoškolských studentů není žádný můj výmysl.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Výborně. Teď už mám řadu přihlášek. Nejdříve pan poslanec Pleva bude reagovat, pak pan poslanec Bartoš a pan poslanec Urban. Takže v tomto pořadí prosím k mikrofonu.
Poslanec Petr Pleva: Já bych chtěl vzkázat, pane předsedající, vaším prostřednictvím paní kolegyni, že nevím, jak ona, ale já o tomto problému velmi často hovořím se zaměstnavateli, s podnikateli, a není ani zásadní problém v daňových úlevách. Zásadní problém je v legislativě. Oni říkají: My ty učně budeme motivovat, my si je zaplatíme, my si je vyučíme, ale oni potom odejdou jinam. My si je nemůžeme zavázat, aby museli nějakou dobu pracovat u nás.
Pojďme se tedy domluvit, že společně vystoupíme z Evropské unie, změníme legislativu, aby to bylo možné, a pak určitě budeme mít více učňů.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď požádám pana poslance Bartoše. Ještě ale fakticky chce reagovat hned pan poslanec Rath, tak mu dám příležitost.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, zprvu jsem myslel, že nemá cenu se do té debaty zapojovat, ale pan poslanec Pleva to dostal už svým prvním vystoupením do poněkud absurdní a konfrontační roviny a pokračuje v ní.
Tak určitě, pane kolego, prostřednictvím předsedajícího, sociální demokracie na rozdíl od vaší ODS, jak jste tady řekl, zavádět otrokářství nebude. Nechce a nesouhlasí s ním. Takže pokud tady vy něco takového navrhujete, tak vám mohu jasně říci, že my to určitě podporovat nebudeme.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Požádám pana poslance Bartoše, dalšího řádně přihlášeného, pak to bude pan poslanec Urban. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já bych si dovolil jenom několik poznámek k vystoupení paní kolegyně Zelenkové. Já nevím, kde vzala údaje 80 % nebo 70 % z populačního ročníku. Ono se to sice někdy v novinách píše, ale tento údaj není pravdivý, neboť 70 % je maturantů z celkové kohorty. Takže není možné, aby 70 % všech maturantů nastupovalo na vysokou školu, protože pokud se podíváte na statistiky, tak nastupuje pouze 100 % studentů gymnázií a 60 % studentů středních odborných škol. Čili toto číslo už nám nemůže hrát. To je první problém.
Co se týká učňovského školství, já vidím ten problém trošku někde jinde než paní kolegyně Zelenková. Ten problém spočívá v tom, že naše legislativa - školské zákony nejsou dostatečně flexibilní a neumožňují prostupnost vzdělávacího systému. Vy jste řekla, že tady bude čtyřicet padesát procent bakalářů. No ať je, pokud ti lidé chtějí studovat. Ale pokud se ten člověk rozhodne, že si chce ve čtyřiceti dodělat učňovský list, tak to prostě musí zvládnout. Ale dnešní legislativa, kterou vy jste bohužel přijali v minulém období, to příliš neumožňuje. Je to složité, komplikované. Takže to je ten problém. Je potřeba se zaměřit na legislativu.
A poslední, podle mého názoru velmi důležitá věc je adaptabilnost. Náš vzdělávací systém učňovský totiž připravuje studenty pouze na jednu profesi. Ten systém je potřeba zaměřit tak, aby studenti byli připravováni například na vějíř příbuzných oborů, aby během dvou tří měsíců byli schopni se přizpůsobit jiné práci. Ale bohužel to tady také není nastaveno. Takže o tom se bavme a zkusme nebýt příliš političtí, ale debatovat o tom, jak to posunout dál.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Zelenková chtěla hned reagovat. Omlouvám se panu poslanci Urbanovi.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Mně to připadá, vážené kolegyně a kolegové, jako kdybychom mluvili trošku jinou řečí každý z nás. Samozřejmě to, co říká pan poslanec Bartoš, já proti tomu vůbec nic nemám. Jenom se vracím znovu k těm číslům. Samozřejmě, jestliže máme teď v této chvíli 70 % maturantů, jestliže já jsem tady vysvětlila, jak dramaticky klesne populační křivka v dalších letech, ten pokles se zastaví až v roce 2015, a vysvětlila jsem také, jakými mechanismy dojde k tomu, že se bude nadále zvyšovat procentuální podíl maturantů, takže jestliže teď máme 70 %, tak ono to bude třeba 80 %, a my víme, že nám stále narůstají kapacity na vysokých školách. Čili my dejme tomu za nějaké tři čtyři roky skutečně budeme na těch 70 procentech studentů, kteří půjdou na vysokoškolské studium.
Já myslím, že opravdu nemá cenu se tady přít o procenta. Já myslím, že všichni víme, že ten vývoj se ubírá někam směrem, který není úplně dobrý a úplně pozitivní a prostě určité problémy přinese. A já znovu říkám, že nemůžeme zakazovat nikomu přání mít co nejvyšší vzdělání. To určitě ne. Ale já jsem znovu mluvila o tom, že je potřeba - už to opakuji počtvrté - že je potřeba motivovat žáky, kteří nemají právě nejvyšší studijní předpoklady, aby prostě šli na učební obory, protože oni si tam v budoucnu vydělají asi taky více peněz, trh práce o ně bude mít zájem. A o motivaci by se mohly postarat podniky, firmy samozřejmě, ale stát by jim v tom mohl pomoci. A od toho jsme tady my a od toho jsou odborníci, aby hledali ty formy. Já samozřejmě neříkám, že mám na to přesný recept, že teď vím, jak se to má udělat, ale vím, že třeba v Rakousku to dělají skutečně daňovým zvýhodněním těchto firem a těchto podniků. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď požádám pana poslance Urbana, který se přihlásil do rozpravy také. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Urban: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já myslím, že nemá smysl se tady přít, ale má smysl hledat řešení. To, že limitem rozvoje českého hospodářství je dnes nedostatek kvalifikované, dokonce i nekvalifikované pracovní síly, to je jasný fakt a mohou za to všechny vlády, které zde nastoupily po roce 1989. Neudělaly pro to příliš mnoho, spíše ten systém rozložily. To, jestli je to 70 % maturantů nebo 72, to je skutečně v tuto chvíli jedno.
My nevyřešíme nedostatek pracovní síly pouze tím, že zavedeme zelené karty a budeme dovážet pracovníky do České republiky ze zahraničí, ať kvalifikované, což je mnohem těžší, tak nekvalifikované. Částečně se ten problém samozřejmě řešit dá, ale ne zcela. A jestli je dneska opravdu nějaký problém, limit dalšího rozvoje firem, tak je to nedostatek kvalifikované pracovní síly právě v technických oborech. A netýká se to jen učňů, týká se to i technických kádrů středního vzdělání, týká se to i vysokoškolsky vzdělaných techniků.
Já myslím, že ten recept nemá smysl tady jednoduše vyjádřit jednou větou. Těch návrhů, které mohou tuto situaci řešit, je zcela určitě víc. Důležité je, a to myslím je správné a vážím si toho, že se ta debata vede i tady na úrovni parlamentu. Já bych ji nevedl střetově, vládně opozičně nebo opozičně vládně, já bych se pokusil využít té debaty k tomu, abychom postavili tento problém jako vyšší prioritu v pořadí řešení jednotlivých věcí v rámci České republiky, abychom se pokusili skutečně přispět k tomu, aby v České republice bylo dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Jestli to bude daňové zvýhodnění firem, je to určitá možnost, která funguje docela dobře na Slovensku. (Hlasitý rozhovor za řečníkem u předsednického pultu.) To znamená že firmy prostředky, které...
(Řečník se ohlíží a směje se:) Tady hraje nějaké rádio, ne?
Jestli to bude daňové zvýhodnění firem ve smyslu, že náklady, které vloží do technického školství, budou vlastně odpočitatelnou položkou, tak já bych si to představit dovedl, ale musí se to zkalkulovat.
***