(11.10 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Já jsem oceňoval, že pan ministr spravedlnosti Pospíšil začal v době, kdy se ujal úřadu, konzultaci s parlamentními stranami na tuto tematiku a že jsme hledali jisté cesty, jak problém, který tu nálezem Ústavního soudu vznikl, řešit. To, co tu je výsledkem těch poměrně složitých jednání, máte před sebou. Je na vás, abyste to posoudili. Vyjádřil se k tomu i pan zpravodaj, můj kolega z poslaneckého klubu Křeček.
Ale já tu chci upozornit ještě na jinou věc. My přece jenom projednáváme tuto předlohu v určité zvláštní situaci, v situaci, kdy tato vláda včetně pana ministra - což mně je osobně líto, protože já jsem příchod pana ministra Pospíšila uvítal, protože jeho předchůdce, bývalý ministr spravedlnosti Němec, byl tím nejhorším ministrem spravedlnosti, který tu po listopadu byl, takže v tomto směru jsem samozřejmě očekával zlepšení, ale nechci současného pana ministra zlehčovat tím, že ve srovnání s ministrem Němcem každý musel být lepší. Pan ministr Pospíšil se na tuto funkci po mém soudu solidně připravoval a měl nepochybně důvěru nemalé části nejen občanské, ale i odborné veřejnosti. Vláda mezitím učinila určité politické kroky, které tuto důvěru po mém soudu vážně oslabují. Já tu chci připomenout, že pan ministr se jednoznačně postavil za nepochybně šikanózní rozhodnutí nejvyšší státní zástupkyně, která odvolala vrchního státního zástupce v Olomouci a jeho zástupce, a musím s lítostí konstatovat, že tento souhlas, tato politická záštita jednání paní nejvyšší, která byla předmětem velmi ostré kritiky už na jednání ústavněprávního výboru ve vztahu ke svým - velmi mírně řečeno - problematickým, když neřeknu přímo nezákonným, postupům ve věci známé soudní záležitosti, tak musím konstatovat, říkám opět s lítostí, že pan ministr tu někdejší důvěru po mém soudu do značné míry pozbyl a tím, že se ztotožnil s určitými politickými postoji vlády, oslabuje i možnost důvěry pro tuto osnovu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl pan poslanec Zdeněk Jičínský. Mám tady přihlášeného do obecné rozpravy pana poslance Marka Bendu. To je poslední, koho tady mám.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, také nebudu dlouho zdržovat, ale chtěl jsem krátce zareagovat na slova pana ministra Svobody, která podepisuji, souhlasím s nimi. Také se domnívám, že správa soudu je opravdu správním výkonem, nikoliv v pojetí našeho Ústavního soudu, výkonem nezávislé funkce soudce, ale přesto jsme do jisté míry limitováni tím, co řekl Ústavní soud. Myslím, že ústavněprávní výbor si toho byl velmi dobře vědom a snažil se najít dostatečný kompromis mezi tím, aby soudní funkcionáři byli skutečně osobami, které se nějakým způsobem snaží o efektivní chod soudu, nikoli jen o to, aby soudili, ale aby cítili spoluzodpovědnost za to, že soud jako instituce rozhoduje v reálném čase a rozhoduje tak, aby účastníci řízení měli elementární pocit spravedlnosti a zároveň aby nedocházelo k přílišnému vlivu exekutivy na jmenování soudních funkcionářů, tak jak si to přeje Ústavní soud. Proto změny, které navrhuje ústavněprávní výbor, předpokládají - a pokládám to za velmi zásadní - omezené funkční období funkcionářů soudů. Je to poměrně dlouhé, je to sedm let u funkcionářů nižších soudů, krajských, okresních a vrchních, a deset let u funkcionářů nejvyšších soudů v České republice, aby se nepřekrývaly ani s obdobím prezidenta, ani s obdobím jedné vlády, ale zároveň aby zde byl vytvořen tlak na to, že soudní funkcionáři jsou ti, kteří jsou zodpovědni i před zbytkem politické reprezentace za fungování onoho systému, za to, jestli dané soudy jsou schopny efektivně rozhodovat spory.
Myslím, že to je podstatná změna, kterou přinášíme navíc k vládnímu návrhu zákona vedle oné kárné odpovědnosti, o které tu mluvil pan ministr. Velmi bych doporučoval Sněmovně, aby tuto změnu přijala, protože je to změna, která má zabránit úplnému odtržení justice od ostatních složek moci, jejímu úplnému uzavření a zapouzdření se do sebe, které na rozdíl od Ústavního soudu já nepokládám za správné a rozumné.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní se do rozpravy přihlásil zpravodaj, pan poslanec Křeček. Prosím.
Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji vám, pane místopředsedo. Přihlásil jsem se již předtím ústně a s odvahou, ke které nás vyzval pan ministr Svoboda, předložím své pozměňovací návrhy.
K jeho vystoupení bych ještě řekl, že jsme vázáni nejen rozhodnutím Ústavního soudu, ale také vědomím, že justice nesnáší příliš radikální kroky. Nemůžeme do justice zasahovat způsobem, který velmi radikálně změní poměry, protože by to nebylo ku prospěchu účastníků soudního řízení. Ale to je teoretická debata.
K usnesení ústavněprávního výboru mám tyto pozměňovací návrhy. Bod 54 se mění takto -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane poslanče, není možné to ponechat na podrobnou rozpravu?
Poslanec Stanislav Křeček: Omlouvám se, hlásil jsem se do podrobné rozpravy.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Já žiji v domnění, že jsme pořád v obecné rozpravě. Takto jsem to tady převzal, takže vycházím z toho, že jsme v obecné rozpravě.
Mám tu ještě pana poslance Tejce, který se hlásí do obecné rozpravy.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, já jsem si vědom, že jsme ve druhém čtení, takže nechci zde hodnotit celý návrh, ale vyjádřit se především k tomu, o čem hovořil předseda ústavněprávního výboru Marek Benda, to je k návrhu na zavedení funkčních období předsedů a místopředsedů soudů.
My jsme tu debatu na ústavněprávním výboru absolvovali a myslím, že nebyl téměř nikdo z členů ústavněprávního výboru včetně mě, kdo by tvrdil, že není do budoucna potřeba zavést funkční období, tedy kdo by obhajoval to, že když se někdo stane ve třiceti letech předsedou jakéhokoliv typu soudu, měl by zůstat v této funkci až do důchodu, samozřejmě pokud nepovýší. Na druhé straně v současné době vláda čelí podezření z toho - a nejen vláda, ale i jiní politici - že zasahovala nebo mohla zasahovat do fungování justice, do fungování státních zastupitelství apod., a já myslím, že není vhodné, abychom v tuto dobu, kdy důvěra v justici v české společnosti klesá a kdy tady zaznamenáváme tato podezření, zaváděli funkční období, přičemž jmenování předsedů a místopředsedů soudů, resp. předsedů, bude čistě dáno do rukou moci výkonné, politiků, zejména ministra spravedlnosti. Jsem připraven spolu s kolegy se bavit o tom, jak zavést funkční období a přitom jak oslabit roli politiků a jejich vliv na obsazování těchto soudů.
Je nepochybné, že předsedy nejvyšších soudů bude jmenovat prezident republiky, a to jsme nikdy nezpochybňovali a nezpochybňujeme. Na druhé straně si myslím, že by si například jmenování předsedů okresních soudů zasloužilo větší nezávislost a tito předsedové by mohli být jmenováni například předsedy krajských soudů. Já vím, že pan ministr bude namítat, že on bude předsedy okresních soudů jmenovat až na návrh předsedů krajských soudů. Nepochybně je tomu tak, ale už ta možnost, že ministr spravedlnosti může odmítnout jmenování a předseda krajského soudu, který bude jmenován ministrem, bude jistě navrhovat jména pro ministra přijatelná, ve mně vzbuzují určité pochybnosti o budoucí nezávislosti české justice.
***