(11.20 hodin)
(pokračuje Tejc)
Proto znovu říkám, nic proti zavádění funkčních období, ale měli bychom k tomu přistoupit až tehdy, kdy najdeme způsob, a já jsem přesvědčen o tom, že takové způsoby existují, jak do tohoto rozhodování více zapojit samosprávu soudů a jak více eliminovat vliv politiků na jmenování vedoucích a vůbec funkcionářů soudů v České republice.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Pan ministr Pospíšil se mi tady přihlásil do obecné rozpravy, takže mu uděluji slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych se vyjádřil ke svým předřečníkům a k tématu časově omezeného mandátu předsedy soudu. Já chci nejprve konstatovat, a jsem rád, že to zde zástupci sociální demokracie přiznávají, že je to myšlenka, s kterou souhlasily od počátku všechny parlamentní politické strany. Ostatně první, kdo to zde mediálně prezentoval v tomto volebním období, byla Marie Benešová, stínová ministryně sociální demokracie.
Chci zde konstatovat, že zásadně odmítám argumenty, které zde byly uvedeny proti tomuto návrhu, a mrzí mě, že u věcného návrhu zde argumentujeme zcela účelově a politicky. Protože ti z vás, kteří ten návrh prostudovali a kteří se podívali na přechodná ustanovení, tak moc dobře vědí, že v tomto volebním období se justiční funkcionáři měnit nebudou. Z toho to jasně vyplývá, z přechodných ustanovení, jsou tam jasně stanovené termíny u předsedů krajských a vyšších soudů, a tedy odmítám interpretaci, kterou se tady snaží někdo vytvořit, že tato vláda chce obměnit soudní funkcionáře. Tomu tak není a ta přechodná ustanovení byla záměrně stanovena tak, aby takovéto nebezpečí interpretace zde nemohlo vzniknout. Takže to je teze číslo 1. Volební období, resp. jmenovací období u soudního funkcionáře je 7 až 10 let podle typu soudu. Jsou tam přechodná ustanovení pro ty funkcionáře, kteří dnes ve funkcích jsou, a nejsou tam funkcionáři, kteří by spadali do režimu v období následných dvou let k jejich obměně u krajských a vyšších soudů. To je, prosím, důležitá informace.
Podíváte-li se na ten návrh z hlediska principu jmenování, pak je třeba říci, že se oslabuje pozice ministra spravedlnosti a posiluje se tak větší míra objektivity při výběru soudních funkcionářů. Dnes, pokud je jmenován nový předseda okresního, krajského či vrchního soudu, je to zcela v působnosti ministra spravedlnosti. Ministr spravedlnosti není nikterak zákonem nebo jinou ústavní institucí korigován ve svém výběru. Je to zcela na jeho vůli. Do budoucna se počítá s tím, že absolutní vůle ministra bude vždycky omezena, vždycky při jmenování soudního funkcionáře bude nutná participace dvou orgánů. U krajských a vyšších předsedů soudů je to ministr spravedlnosti a prezident republiky. Tedy kdo vyšší by mohl v této zemi být zapojen do jmenování soudního funkcionáře, než je prezident republiky? Předpokládáme snad u něj a priori, že bude docházet k tomu, že budou prosazováni straničtí či političtí kandidáti? K tomu může dojít mnohem více a výrazněji za současné úpravy, kdy pravomoc jmenovat předsedu soudu má pouze ministr spravedlnosti. A u předsedů okresních soudů, jak zde bylo řečeno a je třeba si to uvědomit, dochází k nejvýraznějšímu posunu, protože předseda okresního soudu bude do budoucna jmenován na návrh předsedy krajského soudu, to znamená ministr spravedlnosti nebude mít možnost sám si prosadit své předsedy okresních soudů. To může dneska, pokud se uvolní toto místo, ale nebude moci toto činit do budoucnosti. Bude muset dojít ke konsensu a dohodě mezi mocí výkonnou, reprezentovanou ministrem, a mocí soudní, reprezentovanou předsedou krajského soudu.
Dámy a pánové, toto je zkrátka pokus o nalezení kompromisu, pokus o to, nalézt vyvážený způsob jmenování, na kterém se podílí jak zástupci moci soudní, tak zástupci moci výkonné. Je to posun od současného stavu, kdy jmenují pouze zástupci moci výkonné. Takže konstatuji zde, že návrh, který vznikal, byl veden snahou, najít pokud možno vyvážený kompromis, byl diskutován s odborníky. Samozřejmě, je to věc, na kterou lze mít různý názor, ale pokud a priori neodmítáme časově omezený mandát předsedy soudu, tak jen těžko nacházíme lepší a vyváženější mechanismy než ty, které zde byly uvedeny. Pokud zástupci sociální demokracie mají jiný návrh, jiný názor, ať jej zde předloží. Já jsem se celou dobu pokoušel, ale pan zpravodaj a i pan kolega Jičínský ve svém vstupu, který nesouvisel s tématem, zde uvedl, že zde probíhaly diskuse na úrovni zástupců politických stran, ale já zdůrazňuji, že jiný návrh, jak jmenovat soudní funkcionáře v časově omezeném období, zde nebyl korektně předložen. To znamená chceme-li se bavit o jiném návrhu, bavme se o něm. Byla dostatečně dlouhá doba. My toto téma diskutujeme celé dva roky. Bylo několik setkání na úrovni zástupců všech politických frakcí zastoupených v Parlamentu, kde jsme toto téma nadstandardně, mimo běžné legislativní mechanismy diskutovali. A žádný jiný konkrétní návrh k tomuto tématu nezazněl. Takže mě to velmi mrzí a já se domnívám, že po dvouleté diskusi, chceme-li zavést časově omezené mandáty soudních funkcionářů, tak bychom měli podpořit tento návrh, protože realita ukazuje, že zde žádný jiný lepší návrh vymyšlen nebyl. Pokud byl, nechť je načten v tuto chvíli ve druhém čtení, které probíhá, a nechť potom Sněmovna demokraticky rozhodne, jakou verzi chce, platí-li teze, že všichni chceme časově omezené mandáty soudních funkcionářů. Nebude-li zde načten, tak vás, dámy a pánové, žádám, abyste podpořili to, co bylo dva roky diskutováno a co nakonec zde vzešlo.
Samozřejmě, jako proti každému návrhu lze i proti tomuto návrhu argumentovat. Žádný návrh není dokonalý. Pouze konstatuji, že mám velké pochyby o tom, že někdo v tuto chvíli předloží lepší návrh, jak časově omezit soudní funkcionáře a stanovit pravidla, která budou transparentní, jasná, přehledná a nebudou způsobovat nepřípustné vlivy při výběru soudních funkcionářů.
Dámy a pánové, žádám vás tedy o chladnou hlavu při posuzování tohoto návrhu a žádám vás o jeho podporu, protože s plnou odpovědností mohu konstatovat, že žádný jiný, lepší konkrétní návrh v tuto chvíli na stole není a tento návrh prošel nadstandardní mimořádnou dlouhou diskusí zástupců všech politických stran, které jsou zastoupeny ve Sněmovně.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Po vystoupení ministra znovu se hlásí o slovo pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Já bych nechtěl tuto diskusi extendovat, nicméně pan ministr tady řekl, že proběhla velká diskuse, vše je projednáno s odborníky, a proto byl zvolen tento model způsobu jmenování předsedů soudů. Já bych chtěl ale upozornit na to, že v tom původním vládním návrhu, alespoň pokud se nepletu a pan ministr mi jistě dá za pravdu, návrh na zavedení funkčních období nebyl. Tedy ten vládní návrh, který směřoval do Poslanecké sněmovny vůbec funkční období soudců, předsedů soudů neobsahoval. Tento návrh byl zařazen až pozměňovacím návrhem ústavně právního výboru, který předložil předseda ústavně právního výboru Marek Benda. Takže o nějaké velké diskusi tady řeč být nemůže.
Já bych chtěl poukázat na to, že přece nejde o to, jestli ten vliv získají politici letos, příští rok nebo přespříští rok. Jsem přesvědčen o tom, že musíme diskutovat o modelu, který politiky pokud možno vyřadí z rozhodování o tom, kdo má být předsedou okresního soudu v Horní Dolní, a který bude znamenat, že soudci při svém rozhodování samozřejmě budou muset brát v úvahu, nebo možná nebudou, ale někteří určitě tak činit budou, brát v úvahu to, jaké je politické rozložení a kdo o nich za dva tři čtyři roky může rozhodnout, zda se posunou k té své kariéře, či neposunou.
***