(13.40 hodin)
(pokračuje Votava)
Pokud by přírůstek majetku neodpovídal přiznaným příjmům, poplatník by neprokázal, že přírůstek majetku byl pořízen ze zdaněných příjmů, pak by také finanční úřad doměřil z předpokládaného majetkového přírůstku daň, a to s jednotnou sazbou 30 procent, a to bez možnosti uplatnění výdajů spojených s jeho dosažením, tedy ani například s výdajovými paušály. Daň je pak splatná do 30 dnů od doručení rozhodnutí poplatníkovi a v tom smyslu předkladatelé také navrhují změnu zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Je třeba říci, že vláda vyjádřila ve svém stanovisku k návrhu zákona nesouhlas, a stanovisko vlády jste také obdrželi jako sněmovní tisk 531/1. Já nemohu zcela souhlasit s vyjádřením vlády, že předkládaný zákon nelze považovat za nástroj v boji proti daňovým únikům. To není pravda. Samozřejmě dnes není už možné, aby zákon působil retroaktivně, tj. zpětně do minulosti. Je pravdou, že plošná přiznání měla také daleko větší význam především v 90. letech minulého století, a to v dobách tzv. divokého kapitalismu, kdy šlo o velké přesuny majetku spojené často s nelegálními procesy, šedou ekonomikou a daňovými úniky. Ale poznámku, že když návrh zákona nepostihuje výchozí úroveň majetku, zákon ji řeší čestným prohlášením, že může navodit představu o případné legalizaci majetku nabytého před dnem účinnosti zákona, musím říci, že to nepokládám za zcela korektní vyjádření vlády.
Samozřejmě můžeme vést diskusi, zdali navrhovaný limit 10 milionů korun je málo, nebo hodně. Můžeme se bavit o limitu 20 milionů, 50 milionů. Předkladatel sám ve svém úvodním vystoupení řekl, že tato majetková přiznání by se týkala zhruba do 50 tisíc obyvatel České republiky. Myslím si tedy, že to není až tolik.
Není ale zřejmé, jak postupovat, a to je třeba možná vytknout předkladatelům tohoto zákona, není zřejmé, jak postupovat při přiznání majetku zahrnutého do společného jmění manželů. A takových případů bude jistě celá řada. Možná i většina. Zda manželé dělí jmění napůl, nebo jakým způsobem toto bude řešeno, ale to si myslím, že se dá v dalším projednávání samozřejmě upravit.
V návrhu zákona je bohužel několik legislativních nedostatků. Je to chybějící ustanovení § 4 - ono tam zřejmě asi je, ale je to otázka přepisu, to znamená došlo tam zřejmě k chybě číslování, i to tady předkladatel vysvětloval. V důvodové zprávě se také uvádí, že daň z neprokázaného majetkového prospěchu se vyměří, pokud je přírůstek vyšší než 50 tisíc korun. Ale v návrhu zákona bohužel tato hranice uvedena není. I to by se mělo nějakým pozměňovacím návrhem, pokud tento zákon projde do dalšího projednávání, také dát do souladu.
Je třeba říci, že poslanecký návrh zákona není v rozporu s právem Evropského společenství, náleží do kompetence právní úpravy členského státu Evropské unie.
Závěrem bych chtěl říci a doporučit tento návrh zákona o přiznání majetku a o změně zákona č. 586/1992 Sb. propustit do druhého čtení a podrobit diskusi v rozpočtovém výboru. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů.
Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemnou přihlášku, ale z místa se hlásil pan poslanec Jičínský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, chci se připojit k návrhu zpravodaje, aby Sněmovna postoupila tento návrh do druhého čtení. Shodně s ním potvrzuji, že takový návrh, byť ne ve všech jednotlivostech, byl tu už nejednou projednávaný. Sociální demokracie několikrát tento návrh předložila. Ale protože složení Poslanecké sněmovny se poměrně rychle po každých volbách mění, tak se zapomíná, co bylo předmětem diskusí minulých. Čili myslím, že je důvod, abychom se touto věcí zabývali.
K argumentaci, která je uvedena ve vládním stanovisku, kde se konstatuje, že v minulosti takovýto návrh přijat nebyl a že tedy cíle, které by byly splněny, kdyby v minulosti takový zákon přijat byl, to znamená, že by byla jasná evidence majetku i jeho zdrojů - to samo o sobě, že tehdy se něco nestalo, ještě není důvodem, abychom nedostatky, které byly tehdy, se nepokusili napravit aspoň teď, byť víme, že ne všechno, co se stalo, už se dá změnit nebo reparovat. Ale myslím si, že je důvod, abychom do těchto vztahů vnesli pořádek, a já souhlasím i s argumentací zpravodaje, že to není žádná norma, která vybočuje z toho, co je součástí právní kultury kontinentální Evropy.
Kolega Dolejš tady vzpomínal Masarykovo heslo "nebát se a nekrást" a já se obávám, že v rámci těch transformací, které prosazovala česká pravice, se stalo tady spíše pravidlem Nebát se a krást. A tohle je příspěvek k tomu, abychom tomu učinili aspoň trochu přítrž.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. O slovo se přihlásil pan poslanec Suchánek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Suchánek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych se krátce vyjádřil k této normě. Já si myslím, že nic nebrání nikomu, aby své majetkové poměry zveřejnil na webu, a nemusí to být uzákoněno, a proto navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Dále do rozpravy se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu končím.
Ptám se na závěrečná slova pana předkladatele. Pan předkladatel chce vystoupit.
Poslanec Jiří Dolejš: Už bez velkého zdržování. Já samozřejmě vítám to, že všichni ti, jak tady sedíme, se hlásí k dobrovolnému vyjevení svých majetkových poměrů, ale přesto si myslím, že zhruba k několika desítkám tisíců milionářů by bylo dobré to uzákonit.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Pan zpravodaj se závěrečným slovem. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Václav Votava: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, zřejmě je to tím časem a hladem některých z nás, že se diskuse nerozvinula. Bohužel, čekal jsem větší diskusi. Diskutovali pouze dva poslanci a byl podán návrh na zamítnutí. To znamená čeká nás hlasování právě o tomto návrhu.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Než zahájím hlasování, všechny vás odhlásím a poprosím vás o novou registraci… Kvorum se ustálilo.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Jedná se o návrh zamítnutí sněmovního tisku 531. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 101 z přítomných 141 poslankyň a poslanců pro návrh 74, proti 66, kvorum 71. Tento návrh byl přijat. To znamená, že jsme zamítli návrh sněmovního tisku 351. Tím končím bod číslo 25.
***