(10.10 hodin)
(pokračuje Bursík)
Ministerstvo životního prostředí proto jako řídící orgán operačního programu nastavilo takové podmínky, které zamezí těmto situacím do budoucna. Podmínkou pro získání dotace je kromě podmínky přípustnosti stávajícího smluvního vztahu, to znamená délky smlouvy, aby výběrové řízení po skončení platnosti stávající smlouvy proběhlo transparentním způsobem s jasně danými podmínkami, co se bude soutěžit, přičemž doba nové smlouvy, která bude navazovat, musí respektovat výši investice do infrastruktury ze strany uchazeče. Co je naším cílem? Zkvalitnit vodárenské služby a především relativně snížit vodné a stočné. Kromě povinnosti řádného uplatnění soutěžního práva jsme stanovili také další zásady, které přispějí k transparentnosti vodárenského prostředí.
Problém v ČR je v tom, že v mnoha provozních smlouvách se zisk počítá jako procento z vynaložených nákladů. Jinými slovy, čím více provozovatel uplatní do nákladů, tím větší je jeho zisk. Obě dvě položky, to znamenaná včetně případného nepřiměřeného zisku, se pak promítají do vodného a stočného, které platí zákazník. Ministerstvo životního prostředí vzhledem k nastaveným podmínkám v operačním programu a vzhledem k nezbytnosti respektovat pravidla veřejné podpory skutečně nechalo vytvořit nástroj, který jsme pracovně nazvali finanční model a jehož cílem je chránit veřejný zájem v této věci. V žádném případě není náš cíl znárodnit nebo zcentralizovat vodárenství, jak jste, pane poslanče, ve vaší interpelaci uvedl.
Model je zpracován na základě běžně užívaných metod v oblasti síťových odvětví, a dokonce ho budeme prezentovat jako příklad dobré praxe i v prostředí Světové banky. Kromě vyčíslení a ověření přiměřenosti zisku nám umožní nastavit metodu pro výpočet vodného a stočného, která bude nutit provozovatele k větší efektivitě. Cílem modelu je samozřejmě ztransparentnit proces stanovení vodného a stočného.
Pokud jde o výtku, že jsou některé regiony, aglomerace, které se nevejdou do těchto podmínek, které jsme dojednali v Evropské komisi, a že tím pádem nedojde ke splnění podmínky z přístupové smlouvy z Athén, k tomu je zapotřebí říci, že my jsme ještě upřesnili výpočet deficitu, který budeme předkládat formou materiálu, který jste zmínil, do vlády. Deficit, když vyjmeme hlavní město Prahu, činí nikoliv 40 mld., ale činí 1,246 mld. korun, a to za předpokladu, že výše podpory bude na úrovni 60 % celkových investičních nákladů; to znamená tím, jak je větší délka provozní smlouvy, tím se zkracuje, resp. snižuje podíl dotace až na výši 60 %. Stále je to ještě atraktivnější ve srovnání např. s modelem financování Ministerstva zemědělství, kde limit je 40 %. Celková výše deficitu je 8,515 mld. korun, z toho hlavní město Praha 7,269 mld.
Co tímto chci říct? Chci říci, že i kdybychom nastavili podmínky a vůbec bychom nezasahovali do vyjednaných smluv, které byly často vyjednány bez soutěže na nepřiměřenou dobu, tak by finanční prostředky, které jsou alokovány v operačním programu životní prostředí, tak jako tak nestačily, to znamená, že my z rezervovaných prostředků z operačního programu nedokážeme pokrýt veškerou poptávku. A tady je potřebné říct, že ten, kdo převezme a přebírá štafetu odpovědnosti, je Ministerstvo zemědělství, které z jiných finančních zdrojů - tady nechci hovořit za ministra zemědělství, ale vedeme o tom rozhovory, máme představu o tom, jakým způsobem zajistit financování zbylých aglomerací, zajistí jejich financování, ale už to nebude operační program životní prostředí, kde poptávka převyšuje nabídku.
Vy jste, pane poslanče, také zmiňoval hlavní město Prahu. To je kapitola sama pro sebe. My navrhujeme v usnesení vlády, doporučujeme panu primátorovi, aby vytvořil komisi, která se bude touto věcí zabývat, a jsme připraveni jako Ministerstvo životního prostředí poskytnout v tomto hlavnímu městu Praze součinnost. Problém v hlavním městě není pouze v tom, že tam smluvní vztah je uzavřen do roku 2028, což nesplňuje podmínku "2022", ale problém je v tom, že platná smlouva o nájmu a na ni navazující smlouvy o podnájmu, což bylo formou dodatku č. 14 ze dne 31. 1. 2006, že toto byly smlouvy, které podle dvou právních analýz nebyly zadány v souladu s právem Evropského společenství, protože nedošlo k žádnému výběrovému řízení, a to znamená, že provozovatel dostal bez soutěže - podtrhuji 31. 1. 2006, to znamená po našem vstupu do EU - získal právo na poskytování služeb na dalších 15 let, tedy smlouva o pronájmu byla prodloužena z roku 2013 do roku 2028. My se totiž domníváme, že provozní vztah v hlavním městě Praze je nepřijatelný, nejen co se týká doby jeho trvání, to znamená, že smlouva tam je do roku 2028, ale také s ohledem na nesplnění podmínky transparentního výběru provozovatele vodohospodářské infrastruktury, a to po vstupu ČR do EU. Tento náš závěr byl potvrzen dvěma nezávislými advokátními kancelářemi a toto samozřejmě bude předmětem dalšího jednání.
Myslím si, že by bylo namístě, aby hlavní město Praha tady stanovilo co nejrychleji postup, navrhlo, jakými kroky hodlá ověřit tuto skutečnost u Evropské komise, protože my skutečně nechceme být žádným arbitrem. My jsme si pouze nechali analyzovat nezávislými subjekty smluvní vztahy v hlavním městě Praze a z toho nám vyplynulo, že tam není pouze problém v délce uzavřené smlouvy, ale zároveň v tom, že byla prodloužena bez jakékoliv soutěže, a to již po našem vstupu do EU. Čili my jsme doporučili primátorovi ustavit pracovní skupinu pro řešení možnosti financování vodohospodářské infrastruktury aglomerace hlavního města Prahy, a to ve spolupráci se mnou a s Ministerstvem zemědělství.
Já bych mohl pokračovat, pane poslanče, v odpovědi dále. Rád bych ještě informoval Sněmovnu, že co se týká finančního modelu, jehož splnění je jednou z podmínek čerpání finančních prostředků z operačního programu životního prostředí, my si samozřejmě uvědomujeme, že tyto podmínky jsou vlastně přijímány dobrovolně, nebo jsou součástí podmínek, které musí splňovat žadatel o čerpání z operačního programu životního prostředí, a že se tady vytváří prostředí, že ti, kteří chtějí čerpat finanční prostředky, vlastně respektují a splňují kritéria transparentnosti a kritéria, která se týkají regulace, která jsme nastavili na Ministerstvu životního prostředí, a proto je naším cílem, aby tento model nebo analogie tohoto modelu se stala součástí regulačního modelu pro české vodárenství jako taková. Zdůrazňuji, že Ministerstvo životního prostředí v žádném případě nechce být regulátorem a ani nám není nikterak příjemné, že právě z důvodu toho, že spravujeme operační program životní prostředí, musíme jít do takové hloubky regulace vodárenství, a proto máme připraven materiál pro poradu ekonomických ministrů a posléze pro vládu jako takovou, kde navrhneme vládě regulační model pro české vodárenství, který je kompatibilní s finančním modelem, který jsme upravili a připravili tak, abychom dokázali vztahy mezi samosprávami a soukromými společnostmi tam, kde soukromá společnost má majoritu ve vztahu, abychom dokázali vztahy do budoucna nastavit tak, aby se jednalo o transparentní prostředí, které zajistí co nejnižší cenu za vodné a stočné a zároveň co nejvyšší kvalitu dodávaných služeb, protože se jedná o prostředí přirozeného monopolu, kde soutěž a trh se uplatňuje právě a pouze v momentě, kdy se uzavírá smlouva, kdy se uzavírá smluvní vztah, ale po dobu smluvního vztahu už tady žádná soutěž není.
***