(13.30 hodin)
(pokračuje Ohlídal)
Tam by v důsledku této chybné definice mohlo dojít k velkým problémům při financování takovýchto mezinárodních projektů, a proto jsem přesvědčen, že tuto definici velkých infrastruktur je nutné změnit a přizpůsobit zvyklostem v Evropské unii.
Co mohu kritizovat za třetí, je nesmírně komplikovaný proces při stanovení výše výdajů na výzkum, vývoj a inovace v jednotlivých rozpočtových kapitolách. Tam totiž, když budu citovat z § 5a, je řečeno, že "celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace", což je v pořádku. Bohužel, dále se pokračuje tím, že Rada pro výzkum, vývoj a inovace zašle správcům rozpočtových kapitol a) návrh celkové výše výdajů na výzkum, b) návrh výše výdajů podle ... atd., c) členění podle výzkumných organizací atd. Dále správci rozpočtových kapitol musí zpracovat jakousi zprávu, která je znovu poslána radě. Rada znovu zhodnotí návrh jednotlivých správců kapitol, a teprve potom doporučí vládě něco, co se týče rozpočtu. To je opravdu naprosto nepružný, naprosto složitý proces, který nemůže vést k efektivní práci, co se týče vytváření rozpočtu v oblasti vědy a výzkumu.
Velmi komplikovaná situace je také v tzv. institucionálním financování neboli institucionální podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Toto institucionální financování, tato institucionální podpora, je zde postavena do vyloženě byrokratické roviny. Znovu bych si dovolil citovat z komplexní novely. V rámci této novely se říká, že institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě zhodnocení dosažených výsledků v uplynulých pěti letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace. To je opravdu nesmyslná věc. Představte si, že výzkumné organizace budou muset každým rokem obhajovat svoje výsledky, to znamená vyplňovat formuláře, diskutovat s oponenty a já nevím co všechno. Řekněme několik měsíců až půl roku se budou věnovat hodnocení a snad ten druhý půlrok budou pracovat. To se má opakovat každoročně. To je naprostý nesmysl a je to hrubá byrokratizace vědy a výzkumu v České republice už i jenom ve srovnání se současným obdobím. Toto prostě nelze akceptovat.
Dále je nutné zdůraznit, že postavení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je v rámci této novely hodně nesystémové. Toto ministerstvo má hrát roli ústředního správního úřadu, který je odpovědný za výzkum a vývoj, ovšem s výjimkou těch oblastí, které zabezpečuje rada. Na druhé straně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s radou se má podílet na vytváření národní politiky výzkumu, přičemž je to v návrhu postaveno tak, že víceméně toto ministerstvo má konzultovat všechny své závěry a záměry právě s touto radou. Čili rada je zde povyšována na nějaký absolutní orgán. Znovu opakuji - myslím si, že postavení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je v rámci této komplexní novely postaveno do nesystémové polohy.
Rád bych si všiml Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Znovu opakuji, že tato rada dostává v rámci komplexní novely zákona o podpoře výzkumu a vývoje v České republice velice výraznou, silnou roli. Dostává silné pravomoci, takže se stává jakýmsi centrálním orgánem, který bude ve vědě a výzkumu rozhodovat prakticky o všem. Samozřejmě, toto je projev hrubé centralizace, centralizace vědy a organizace a financování vědy a výzkumu v České republice. S tím samozřejmě nelze souhlasit. To se vracíme o několik let, možná desítek let, zpátky. Jakási decentralizace ve výzkumu a ve vědě při jejich organizování a financování prostě musí být. Všimněme si vyspělých zemí Evropy, USA, Japonska atd. Tam všude neexistuje centralizace výzkumu a vývoje, co se týče organizace a financování.
Já si myslím, že když si přečteme to, co všechno má provádět a za co odpovídá Rada pro výzkum, vývoj a inovace, tak zjistíme, že vlastně vytváříme jakýsi de facto nový ministerský orgán, nebo lépe řečeno jakoby nové ministerstvo, přičemž rada v rámci komplexní novely je chápána jako poradní a odborný orgán vlády, a přitom má pravomoci, které by slušely ministerstvu. Když to člověk zváží celkově, tak v rámci této komplexní novely tato rada je jakýmsi hybridem mezi poradním a odborným orgánem vlády na jedné straně a jakýmsi skoro ministerstvem na straně druhé. Já osobně si myslím, že v oblasti působnosti rady by se měly provést zásadní změny v této komplexní novele a že nelze přijmout to, co je v současné době navrhováno v rámci této novely.
(V sále je neustále velký hluk, mnozí poslanci se baví vestoje.)
Podstatná je také věc, která se týká tzv. výzkumných záměrů. Výzkumné záměry, které probíhají a které jsou realizovány v současné době na vysokých školách, mají charakter velkých komplexních projektů, a co se týče podpory, jakýmsi způsobem suplují také tu takzvanou institucionální podporu. Některé tyto výzkumné záměry mají skončit v roce 2010, některé v roce 2011, přičemž v této novele není vůbec žádným způsobem zformulováno, jak bude uskutečněn přechod od financování v rámci výzkumných záměrů k institucionálnímu financování po roce 2011. Viděl jsem jakýsi návrh, v jehož rámci se předpokládá, že výzkumné záměry, které končí v roce 2010 i které končí v roce 2011, budou v roce 2010 financovány ze dvou třetin získané podpory, a dokonce v roce 2011 z jedné třetiny. Kdyby se toto realizovalo, znamenalo by to, že výzkumné záměry by v podstatě zkolabovaly. V rámci výzkumných záměrů byly totiž vytvořeny kolektivy vědeckých a výzkumných pracovníků na vysokých školách, které -
Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane poslanče, promiňte, já vás přeruším. Přerušuji schůzi na 20 minut. Sejdeme se ve 14 hodin.
(Jednání přerušeno ve 13.38 hodin.)
***