(16.50 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Redukce našich počtů v silách ISAF se projeví na rozsahu a tempu plněných úkolů. Logicky musíme akceptovat skutečnost, že s nižšími počty nemůžeme splnit takové množství úkolů jako s počty vyššími. Kde však rozhodně nebudeme ubírat, je bezpečnost. Životy a zdraví vojáků jsou na prvním místě. Na základě odborného posouzení zde mohu prohlásit, že současná úroveň bezpečnosti nasazených jednotek nebude v žádném případě ohrožena.
Další změnou oproti původnímu návrhu je ukončení našeho působení ve výcvikové misi NATO v Iráku, kde momentálně působí čtyři osoby, a jsou to všechno instruktoři. Přestože politický význam přítomnosti v Iráku je sice značný, lze považovat stažení těchto čtyř osob za akceptovatelné, a to i vzhledem k postupné stabilizaci země a k přebírání odpovědnosti za bezpečnost iráckými silami.
A poslední změnou v materiálu, který máte před sebou, je zapojení do mise Organizace spojených národů MINURCAT v Čadu a ve Středoafrické republice, kam na základě žádosti OSN navrhujeme vyslat skupinu do pěti osob. Tato operace navazuje na operaci Evropské unie EUFOR, do níž je Česká republika zapojena. Zastávám přesvědčení, že z hlediska našeho unijního předsednictví je více než žádoucí se této operace zúčastnit a praktickým způsobem tak přispět pokud možno k hladké transformaci mise Evropské unie, resp. operace Evropské unie, na operaci Spojených národů.
Tímto jsem vám stručně materiál uvedla. Žádám o jeho projednání a žádám vás též o jeho schválení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji místopředsedkyni vlády a ministryni obrany Vlastě Parkanové za úvodní slovo.
Tento vládní návrh projednal výbor pro obranu, který předložil oponentní zprávu menšiny výboru pro obranu, a to jako sněmovní tisk 709/Z. Zpravodajem menšiny výboru je určen poslanec Jan Vidím, kterého prosím, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně, pane předsedající. Paní a pánové, jsem zde zřejmě v dvojjediné roli zpravodaje výboru pro obranu a současně tedy zpravodaje oné menšiny. Výbor pro obranu se zabýval tímto návrhem působení sil a prostředků pro letošní rok včera, a jak pan předsedající již uvedl, nepřijal žádné usnesení. Zato menšina přijala oponentní zprávu, kterou máte ve sněmovním tisku 709/Z, a proto ji také nebudu číst celou. Žádám Sněmovnu, aby se tato zpráva stala základem pro její rozhodování.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji, předsedovi výboru pro obranu, za zpravodajskou zprávu.O jeho návrhu, aby se stal základem pro jednání text toho usnesení, rozhodneme po rozpravě, kterou zahajuji. Do všeobecné rozpravy mám přihlášku pana poslance Miroslava Grebeníčka. To je zatím jediná písemná přihláška. Hlásí se pan ministr zahraničí s přednostním právem, takže nejdříve požádám pana ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, poté písemně přihlášený Miroslav Grebeníček. Pane ministře, ujměte se slova. (V sále je neustále velký hluk.)
Zároveň, než začne pan ministr zahraničí hovořit, prosím znovu Sněmovnu o klid, abychom vysvětlení pana ministra dobře slyšeli.
Ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, zahajujeme diskusi o vážné záležitosti, totiž zapojení České republiky do zahraničních misí, kde jak ve spolupráci s OSN, tak s Evropskou unií pomáháme v různých kritických situacích na světě.
Vím, že tady byla už jednou velmi živá diskuse, a také chápu každou opozici, že se snaží dělat vládě potíže. Nicméně vážnost České republiky ve světě, její spojenecké závazky a bezpečnost jak České republiky, tak našich spojenců by mělo být téma, které nepodléhá jak sporům mezi opozicí a vládními stranami, tak částečně ani vnitrostranickým potyčkám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás přeruším a znovu požádám Sněmovnu o klid. Opravdu, pokud máte zájem projednávat jinou věc, než která je předmětem tohoto prvního bodu, prosím, přeneste své rozhovory do předsálí!
Ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Jak mezistranické spory, tak spory uvnitř stran v této diskusi by neměly hrát roli.
Paní ministryně obrany pojmenovala místa, kde jsme zaangažováni a kde pomáháme. Vím, že některé body jsou poměrně nesporné. Sporné u několika členů vážené Sněmovny je, to vím, nasazení v Afghánistánu. Já se vás ptám, jestli opravdu naší nedbalostí chceme přispět k tomu, aby zase dívky či ženy neměly možnost v Afghánistánu se učit, navštěvovat školy a nabýt dnes nezbytného vzdělání. Chceme opravdu přispět k tomu, aby radikální síly, které bojují o moc v Afghánistánu, uzavřely tuto krásnou zemi do středověku? Chceme opravdu, aby klany, jež jsou těsně spojeny s drogovým obchodem, ovládly zemi? Je to opravdu naše přání? Můžeme se jakékoliv afghánské ženě podívat do očí a říci - je nám líto, když vám vychrstnou kyselinu do obličeje, poněvadž jste šla do školy, to je vaše afghánská záležitost, o to my se nezajímáme? My máme dobré školství. To je to jediné, co nás zajímá.
***