(16.10 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Je to na první pohled velmi srozumitelné. Je pochopitelně politicky velmi lákavé se na této vlně emoce vézt. Je to cesta do pekel. Je to cesta do pekel nejenom pro Českou republiku, je to cesta do pekel pro všechny. Nikoho z nás, žádnou zemi v Evropě, neuživí naše domácí spotřeba. Dnes více než kdy jindy potřebujeme své sousedy. Ekonomika jako naše, kdy 70 % domácí spotřeby je import a 80 % všeho, co vyprodukujeme, je export, v okamžiku, kdy by se snažila vézt se na vlně populistických výkřiků "z českých intervencí pouze české zboží!", vyvolá logickou reakci na druhé straně. A už jsme některé výkřiky z jiných zemí slyšeli. Já jsem nedávno slíbil jednomu svému partnerovi ze zahraničí, že nebudu konkrétní, tak nebudu konkrétní. A to je skutečně cesta do pekel. Stavěné bariéry znamenají větší makroekonomické riziko než současná krize. Stavěné riziko je dlouhodobá cesta do pekel. Platí pravidlo, že nikoho z nás neuživí naše vlastní spotřeba a jediná cesta k prosperitě, jediná cesta, jak vybrat potenciálovou jámu krize, je volný, svobodný trh bez bariér.
Druhé obrovské riziko vlastního rozhodování, kterému čelíme, je riziko revolučních rozhodnutí v regulaci, zejména regulaci finančního sektoru. Ano, krize byla způsobena celou řadou nedostatků v dohledu - ne tedy způsobena, ale ke krizi přispěla celá řada nedostatků v regulaci, celá řada nedostatků v dohledu. Existovaly produkty, zejména deriváty hypotečních úvěrů, u nichž nebylo lze dohlédnout konce a jejich dohled a regulace byly nedostatečné. Existovala velmi problematická a neregulovaná sekuritizace, existovala velmi problematická a neregulovaná činnost tzv. hedgeových fondů. To vše zcela jistě si bude zaslouhovat svoji revizi, svůj lepší dohled. Tady neexistuje jiná cesta než domluva na globální úrovni.
Výjimečnou příležitostí pro to jsou summity zemí G20. Česká vláda věnuje jako předsednická země EU mimořádnou pozornost tomu, abychom mohli na setkání zemí G20 prezentovat své názory a své návrhy na lepší dohled, na lepší regulaci na kapitálových trzích, na finančních trzích i v oblasti bankovního a pojišťovacího dohledu. Ale lepší, ne od zítřka jiný. Hrozí mimořádné riziko, prezentované dnes občas na domácí i na evropské úrovni, okamžité revoluce v regulaci. Revoluce, která chce pod tlakem veřejného mínění, médií zítra okamžitou změnu, všechno třikrát sešněrovat a pověsit na to pět patentních zámků. Regulace bez dopadových studií, nedomyšlená, jenom prostě aby bylo vidět, že my politici jsme akční.
(pokračuje Kalousek)
Regulace, která by mohla způsobit likvidaci celé řady produktů, celé řady odvětví, neúměrné náklady celé řady produktů, celé řady odvětví a ve svém důsledku by způsobila více škod než užitku.
Já v této oblasti velmi prosím o pečlivou evoluci s dopadovými studiemi a braňme se revolučním krokům. 80 let ekonomické historie v oblasti regulace nás učí, že jakákoliv ukvapená politická rozhodnutí pod vnějším tlakem napáchala víc škody než užitku a přinesla v oné bilanci náklady-výnosy mnohem větší náklady než výnosy, které to přineslo. Nemáme jediný důvod se domnívat, že pokud bychom se tak chovali stejně, že bychom mohli dopadnout jinak. Napáchali bychom zase víc škod než užitku a hasili bychom požár benzinem. Chtějme to lepší, nechtějme to od zítřka jiné.
Třetí obrovské riziko vlastního rozhodování, kterému čelíme, je riziko, že podceníme náklady příštích období. Tak jako žádná jiná evropská vláda nemáme aktuální likviditu pro fiskální impulsy. Máme jenom ty peníze, které si půjčíme od našich dětí, od našich vnuků, aniž bychom měli šanci se jich na to zeptat. Proto je naší povinností, pokud si to od nich půjčujeme, abychom zlepšili svoji vlastní dnešní situaci. Chci být jistý, že ty nástroje jsou efektivní a že to nejsou jenom populistické výkřiky typu "zahrneme to penězi a ono to nějak dopadne". Musíme prostě vědět, že ten nástroj přinese svůj efekt. Musíme si být vědomi, že jsme limitováni, protože na jedné straně čelíme rizikům krize a na druhé straně čelíme obrovským makroekonomických rizikům, a už jsem o nich několikrát mluvil, nechci vás unavovat - vysokým nákladům dluhové služby a problémem refinancování státního dluhu. Nesmíme budoucí generace zatěžovat vyššími náklady, než by byly schopny unést. To je krédo správce, který si uvědomuje, že je smrtelný, a nechce, alespoň věřím, že nikdo z nás tady nechce, aby ho budoucí generace proklínaly.
V rámci těchto rizik přijala tedy vláda celou řadu opatření, z nichž polovina už byla zrealizována. Znovu opakuji těm, kteří říkali, jak vláda zaspala: polovina byla zrealizována, druhá leží před vámi na stole.
Už vás nebudu dlouho zdržovat, rozhovořil jsem se, byl jsem upozorněn, že bych měl ponechat prostor k diskusi.
(pokračuje Kalousek)
Tak tedy dovolte jenom několik krátkých vět k tomu, co dělá ministr financí sám. Ministr financí sám na základě toho, že s tím vláda souhlasila, a bedlivě jsme to diskutovali v NERVu, už poměrně dlouhou dobu vysílá signály daňovým poplatníkům, že je připraven na žádost daňových subjektů snižovat zálohy na daně, aby cash flow podniků vzhledem ke sníženým výnosům nebylo zatěžováno vysokými zálohami, a také tak činíme.
Na základě pondělního usnesení vlády jsme přijali generální opatření, že fyzické i právnické osoby - zdůrazňuji, nevztahuje se to pouze na živnostníky, vztahuje se to i na s.r.o. - do pěti zaměstnanců včetně generálně nemusí platit zálohy na rok 2009, s tím, že svoji daňovou povinnost splní až v roce 2010, to znamená odkládá se jim platební povinnost. A je to promyšleně svázáno s návrhem na zrychlení odpisů, protože ti malí tím, že nebudou muset odvést zálohu, budou mít aktuální cash, kterou budou moci využít, schválí-li to Sněmovna, pro investiční pobídku zrychleného odpisu, pořídí danou investici, tím si logicky zvýší náklad a sníží daňovou povinnost pro rok 2010. Nevýhoda malých proti velkým vůči investiční pobídce je odkladem záloh tímto způsobem kompenzována.
Chci tím jenom upozornit, že tento plán je promyšlený a že tyto kroky spolu souvisejí. Zrychlené odpisy s odkladem záloh pro malé podnikatele úzce souvisejí, protože jim umožňuje mít tu cash, která bude použita pro zrychlené odpisy.
Dalším návrhem je návrh, a já se k tomu nebudu vracet, neboť mě doteď bolí srdce, je vratka na odpis automobilů. Jenom zdůrazňuji, že návrh, tak jak je předložen, je pro uživatele malých aut, je pro ty chudé, ne pro ty bohaté, i když jsem si vědom argumentace z druhé strany, ale ta argumentace druhé strany si není vědoma nové definice M1 a N1 platné v EU od 1. dubna. Ale o tom povedeme diskusi při návrhu zákona o DPH. A pevně věřím, že vás nakonec přesvědčím, že to je pro malé živnostníky, u kterých nechci, aby do fabie montovali mřížku, protože když tam namontují mřížku, tak už se jim tam nevejdou štafle.
***