(11.30 hodin)

 

Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Já zase až tak často s replikami anebo s reakcí na vystoupení předřečníků nevystupuji a jistě patřím k těm, kteří často naslouchají panu kolegovi ze sociální demokracie, panu kolegovi Jičínskému. Tentokrát mě ovšem obsah jeho vystoupení velmi zarmoutil.

Já jsem dalek toho, abych hlasoval pro přijetí návrhu, kterým se zabýváme, a pro stanovení nového významného dne z důvodu, který byl označen. Byl bych ovšem velmi nakloněn tomu, kdyby den vpádu ať už nacistických, anebo vojsk Varšavské smlouvy v oněch zmíněných srpnových dnech byl trvale označen v kalendáři jako den státního smutku a takto byl připomínán.

Nehodlám slavit den, který byl označen navrhovateli, ale jakkoliv opěvovat či zlehčovat vpád vojska Varšavské smlouvy v uvedené okupaci anebo i zlehčovat vpád vojsk nacistických, to bych považoval za velmi, velmi hanebné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, nyní se slova ujme pan poslanec František Laudát, který je přihlášen do rozpravy. Jinou přihlášku zatím nevidím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem víceméně chtěl říci to, co řekl pan kolega Doktor. Já se domnívám, že to, co řekl pan profesor, mě hluboce zarmoutilo. Okupace sovětskými vojsky zůstane svinstvem, které se s námi potáhne dlouho dobu. Jestli chtěl ruský národ směrem k nám nějak poškodit jakékoliv historické naděje a vazby, tak se mu to povedlo a je to pro nás varování do budoucna, i co si máme myslet.

Podle mého snaha bránit jakémukoliv národu, aby se svobodně rozhodl, kam se chce orientovat nejenom politicky, ale i geograficky, to prostě už považuji za naprostý vrchol a svým způsobem naprosto nepřijatelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Františku Laudátovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Jičínský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, když jsem poslouchal kolegu Doktora, tak nevím vlastně, v čem a jak na mě reagoval. Já z jeho slov jsem to nepochopil. Ale prosím, to se může stát, že člověk nechápe chytrost myšlenek druhého.

Ale k tomu, co říkal pan kolega Laudát. Podívejte se, my samozřejmě historii můžeme posuzovat tak, že se nám mnohé líbí, nebo nelíbí. Ale nemůžeme asi z historie odmyslet ten fakt, že v rámci vývoje po druhé světové válce a po roce 1948 se tu vytvořilo rozdělení Evropy na dva bloky, že tu spadla železná opona. Prostě určité věci nemůžeme posuzovat bez respektování tohoto kontextu. To neznamená, že se mi tento kontext může líbit, že ho nemusím kritizovat, ale nemohu od něj abstrahovat jako od skutečnosti, která udávala vývoj evropským dějinám a svým způsobem celosvětovým dějinám v rámci rozdělení sféry vlivu mezi ty dvě mocnosti, což skončilo až na přelomu devadesátých let. To dobře víme. Takže chceme-li mluvit o historii, tak respektujme alespoň elementární historické skutečnosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Kdo další v rozpravě? Nikoho nevidím. Rozpravu končím.

Závěrečná slova - pan navrhovatel? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Bursík: Pane předsedající, děkuji pěkně. Každá debata je legitimní k návrhu zákona a já pevně věřím, že tato debata, tato výměna názorů nepovede někoho z vás ke změně názoru v tom smyslu, že by nějak zapochyboval nad významem a nad důvodem, proč učinit ze dne, kdy odešla sovětská vojska z České republiky a přestali jsme být satelitem, stali jsme se svobodnou zemí se vším všudy, proč by měl o tom pochybovat. Já myslím, že každé takové srovnání kulhá.

Sám při přípravě toho předkladu jsem třeba na stránkách Českého rozhlasu našel seznam obětí okupace během několika dní po 21. srpnu a bylo to hodně emotivní čtení, když vlastně kraj po kraji jsem šel po těch příbězích lidí, kteří vlastně zbytečně - nebo ani ne tak zbytečně, ale prostě pro svobodu, anebo také omylem ztratili život a obětovali život.

Takže myslím, že jsou to věci, které jsou prostě nesrovnatelné, ale poznamenalo to naše životy významným způsobem. A podle mého názoru je důležité, aby demokraticky zvolený parlament vyjádřil formou uznání tohoto významného dne jednoznačný názor na tento den.

Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Martinu Bursíkovi za závěrečné slovo. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak.

Protože nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat pouze návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

 

Tento návrh tedy budeme posuzovat v hlasování pořadové číslo 161, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 161. Z přítomných 119 pro 99, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Jeho lhůta k projednání je šedesát dnů podle zákona o jednacím řádu. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji zpravodaji. Končím bod číslo 45.

 

Dalším bodem našeho jednání je

46.
Návrh poslanců Lenky Mazuchové, Zdeňka Škromacha, Ivany Levé,
Miroslava Opálky, Jaroslava Krákory, Bohuslava Sobotky a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 670/ - prvé čtení

Připomínám, že jsme v prvém čtení a stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 670/1. Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujala své místo paní Lenka Mazuchová jako zástupkyně navrhovatelů a zpravodaj pro prvé čtení - kterým měla být paní poslankyně Dana Filipi, která je ale řádně omluvená, a tedy očekávám, že bude nahrazena někým, kdo mi bude včas oznámen z příslušného výboru, protože bych rád umožnil paní zástupkyni navrhovatelů, aby uvedla tento tisk. Takže prosím konkrétní zástupce výboru a poslaneckého klubu, abys předložili potřebný návrh.

Prosím tedy, aby předložený návrh jako zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Lenka Mazuchová uvedla. Paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Mazuchová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, jedná se, velice jednoduše řečeno, o poplatky ze státního rozpočtu na chod SOS vesniček, protože téměř všechny formy náhradní výchovy jsou dnes podle platných právních předpisů v různé míře podporovány financováním ze státního rozpočtu; platí to jak pro školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, tak pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Zařízení pro výkon pěstounské péče tak z hlediska svého financování představují významnou výjimku mezi těmito zařízeními, neboť ze státního rozpočtu nemají zákonem garantovánu ani minimální podporu. V zařízeních pro výkon pěstounské péče žilo k 31. 12.2008 podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí přibližně tři sta dětí. Pokud by nebylo těchto zařízení, zaplnily by tyto děti několik dětských domovů, jejichž provoz by pak plně hradil stát prostřednictvím státního rozpočtu. Nestátní neziskové organizace, respektive ostatní zřizovatelé zařízení pro výkon pěstounské péče, tak umožňují svou činností státu šetřit poměrně významné částky. Přitom nesou veškerou odpovědnost za finanční zajištění chodu těchto zařízení a uspokojivých životních podmínek pro děti, respektive pěstouny, kteří v těchto zařízeních žijí.

Z hlediska počtu dětí, o které zařízení výkonu pěstounské péče pečují, jsou nejvýznamnějším příkladem právě na začátku mnou již zmiňovaná zařízení - SOS dětské vesničky. Pro nás je velice alarmující a pro předkladatele důležité a hlavním důvodem, právě že se předkládá tento zákon, je to, že zhruba 17 milionů korun ročně, což je zhruba 40 % celkového rozpočtu na chod SOS vesniček, získává sdružení jako dotaci od mezinárodní organizace SOS Kinderdorf, která celosvětově zastřešuje všechny SOS vesničky. SOS Kinderdorf ovšem dalo zřetelně najevo - byli jsme někteří zástupci výboru pro sociální politiku napříč politickým spektrem přítomni jednání s předsedou této mezinárodní organizace. Na tomto jednání nám bylo oznámeno, že v souvislosti s ekonomickým rozvojem České republiky jeho dotace v roce 2011 skončí. Tudíž české Sdružení SOS vesniček se dostává do velmi komplikované situace. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP